Britové: NATO není schopné čelit útoku Ruska, musí se změnit

Jan Hejl
31. 7. 2014 12:35
Britští poslanci navrhují alianci, jak problém vyřešit. Vypořádat se s tím bude muset nový šéf Jens Stoltenberg.
Jednou z taktik Moskvy je vysílání neoznačených jednotek. Tak jako na Krymu.
Jednou z taktik Moskvy je vysílání neoznačených jednotek. Tak jako na Krymu. | Foto: Reuters

Brusel/Londýn - NATO je ve špatné kondici. Podle bezpečnostního výboru britského parlamentu by Severoatlantická aliance nedokázala čelit možnému výpadu Ruska vůči některému z členských států.

Co navrhuje bezpečnostní výbor?

  • přesunutí a nepřetržitou přítomnost vojáků NATO i vojenské techniky v ohrožených pobaltských státech, tedy v Estonsku, Lotyšsku a Litvě,
  • přidání tzv. nekonvenčních hrozeb do článku 5, což zajistí, aby ostatní státy pomohly napadené zemi například při kybernetickém útoku,
  • velmi výrazné zlepšení stavu stávajících sil rychlého nasazení,
  • rozsáhlé vojenské cvičení, kterého by se účastnily všechny státy NATO i jejich nejvyšší političtí představitelé.

"Ačkoli je riziko útoku Ruska stále ještě malé, je důležité ho vnímat. Nejsme přesvědčeni, že NATO je na tuto hrozbu připraveno," varoval předseda vlivného výboru Rory Steward.

"Ještě horší pak je, že se ruská taktika neustále mění. Zahrnuje kybernetické útoky nebo informační válku, kterou Kreml kombinuje s nasazením neoznačených příslušníků ruských speciálních sil," upozornil bývalý voják a diplomat, jenž má za sebou mise na Balkáně, v Afghánistánu i Iráku.

Zpráva, kterou zákonodárci připravili, přichází v době, kdy eskaluje napětí kvůli situaci na východě Ukrajiny a svou bruselskou pracovnu shodou okolností po pěti letech opouští generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Budíček pro NATO

Poslanci výboru pouze nevarují, ale přicházejí s vlastními doporučeními, jež by měla Aliance vyslyšet.

NATO by podle nich mělo vyslat své vojáky do ohrožených pobaltských států. Navrhují také rozsáhlé vojenské cvičení, kterého by se měly účastnit všechny státy dohody.

Bezpečnostní výbor jde ještě dál. Aliance by podle něj měla upravit klíčový článek 5, který zajišťuje kolektivní obranu a pomoc napadenému státu od ostatních zemí.

Mělo by v něm přibýt ustanovení o nekonvenčních hrozbách, jakými jsou například právě kybernetické útoky.

"Události na Ukrajině, kybernetický útok na Estonsko v roce 2007 nebo invaze Ruska do Gruzie o rok později jsou pro NATO budíčkem. Tyto případy odhalily nedostatky v připravenosti, které bude obtížné napravit," píše se ve zprávě.

Již zmíněné neoznačené jednotky Moskvy se podílely na březnové anexi Krymu, kde se pro ně vžilo označení "zelení mužíčkové".

Po zuby ozbrojení separatisté ve Slavjansku. (14. dubna 2014)
Po zuby ozbrojení separatisté ve Slavjansku. (14. dubna 2014) | Foto: Reuters

Podle expertů rovněž operují v Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou nyní do značné míry ovládány separatisty.

První opatření již přišla

Vedení Severoatlantické aliance doposud na zprávu nereagovalo. "Zatím jsme závěry výboru neviděli. Jakmile je ale publikují, budeme je pečlivě studovat," sdělila BBC mluvčí NATO Oana Lungescu.

Končící šéf Aliance Rasmussen si je podle ní hrozeb vědom. "Již v březnu generální tajemník označil ruské akce na východní Ukrajině za budíček pro širší mezinárodní společenství."

"NATO již přijalo opatření pro posílení kolektivní obrany našich východních spojenců. Navýšili jsme počet letadel i vojenských plavidel," doplnila Lungescu.

Nevážíte si své bezpečnosti

Právě Rasmussen je jedním z těch, kteří dlouhodobě volají po navýšení výdajů na armádu v členských státech NATO.

Aliancí požadovaný dvouprocentní podíl výdajů na obranu totiž neplní většina členů. Česká republika není výjimkou - do armády investuje jen procento HDP.

Anders Fogh Rasmussen.
Anders Fogh Rasmussen. | Foto: Reuters

Svoji březnovou návštěvu Prahy proto Rasmussen využil i k apelu na vládu premiéra Bohuslava Sobotky, aby si své bezpečnosti více vážila.

"Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat," upozornil tehdy.

Dána Rasmussena nyní ve funkci vystřídá další seveřan - bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

I on se bude potýkat s podobnými problémy jako jeho předchůdce. Zda bude úspěšný v přesvědčování politických lídrů, že NATO stojí před důležitými výzvami, které si žádají větší investice, se teprve ukáže.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy