


Severoatlantická aliance měla posílit vojenskou přítomnost na svém východním křídle a zaujmout ráznější politický postoj poté, co ruská raketa minulý týden dopadla na východě Polska. V úterý to podle agentury PAP řekl litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys.

Nedaleko obce Tarnawa-Kolonia u polského Lublinu v noci na 30. července dopadl zatím neznámý objekt, podle premiéra Donalda Tuska se s největší pravděpodobností jednalo o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Vyšetřování pokračuje.
Sousední Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, tehdy v noci čelila rozsáhlému ruskému útoku. Generální tajemník NATO Mark Rutte Rusko odsoudil a incident označil za „další bezohledný čin“. Předtím si telefonoval s Tuskem a vyjádřil mu jménem aliance solidaritu.
Budrys v pondělním rozhovoru s litevskou stanicí LRT uznal, že NATO na incident reagovalo klidně, Rutteho krok ale podle něj nebyl dostatečný. Aliance měla podle ministra vzápětí rázně reagovat, především zvýšit počet vojáků na svém východním křídle, jako tomu bylo v případě předchozích narušení vzdušného prostoru členských států NATO ruskými drony.
„Pokud nám chybí potřebné kapacity, musíme je posílit, protože nemůžeme připustit, aby se situace, kdy rakety narušují náš vzdušný prostor, stala normou. Politická reakce NATO jako organizace mohla být mnohem důraznější,“ dodal Budrys.
Incident z minulého týdne představuje podle PAP významnou eskalaci narušování vzdušného prostoru v regionu. Navazuje na rozsáhlý průnik z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vletělo přibližně 20 ruských dronů.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.