NATO chystá vojenský plán. Bojí se dalšího strmého nárůstu nakažených už na podzim

Helena Truchlá Helena Truchlá
4. 5. 2020 20:01
Experti Severoatlantické aliance (NATO) varují, že ještě na podzim může nastat druhá vlna epidemie koronaviru. NATO přitom riziko pandemií podceňovalo, cituje německý týdeník Spiegel z interního dokumentu aliance. Nyní by proto velvyslanci 30 členských zemí včetně Česka měli narychlo přijmout plán, který by umožnil na šíření nákazy novým koronavirem lépe reagovat.
Cvičení NATO v Lotyšsku v březnu 2020.
Cvičení NATO v Lotyšsku v březnu 2020. | Foto: Reuters

V klíčový moment, když se nemoc šířila členskými státy, nedokázalo NATO postupovat jednotně, píše Spiegel s odkazem na informace z jednání aliančních špiček minulý týden. Jako příklad uvádí nedostatečnou koordinaci letadel, která po Evropě přepravovala zdravotnický materiál nebo nemocné pacienty.

Do Česka s nákladem několikrát přiletěl velkokapacitní letoun An-124 s označením Ruslan. Jeho využití bylo možné díky aliančnímu programu Severoatlantické aliance s označení SALIS, jehož je Česko členem. Vedení NATO se ale podle německého týdeníku nelíbí, že "teprve po dlouhém období zmatku mohly tyto stroje létat pod jednotným aliančním označením, aniž by musely mít vždy vlastní povolení". 

A koronavirus zasáhl i jednotky aliančních vojáků. "Veřejně popsaným případem je rozšíření nákazy na pýše francouzského námořnictva, letadlové lodi Charles de Gaulle. Na ní a jejím doprovodném konvoji byla v jednu chvíli nakažena skoro polovina posádky. Řada vojáků členských států není v řádné službě, ve Spojeném království nebyl v polovině dubna například skoro každý desátý," popisuje Ondřej Ditrych, analytik a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. 

Podle něj tak koronavirus ukázal možnou zranitelnost vojenského paktu, které by se se případný protivník mohl pokusit využít. "Je proto pochopitelné, že NATO chce mít plán na udržení kapacit na odstrašení nebo činnosti expedičních misí, například té v Afghánistánu, kde pořád není moc klid," vysvětluje analytik. 

S druhou vlnou šíření nákazy počítá také vrchní americký epidemiolog Anthony Fauci, připravovat se na ni začali i experti v Belgii. "Otázka zní jenom, jak velká bude, nastat může už v létě," řekla médiím v sobotu infektoložka Erika Vliegheová z Univerzity v Antverpách. 

NATO by pro podobný případ mělo kromě přepravy zdravotnického materiálu také nakupovat vlastní prostředky. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga by se tak mělo dít prostřednictvím Agentury pro podporu a nákupy (NSPA), která má na starosti logistiku a zásobování.

Podpůrná síť

Pakt by se v budoucnu mohl znovu postarat o zmíněnou přepravu pacientů a zboží nebo i výstavbu polních nemocnic pro osoby nakažené koronavirem.

Po Evropské unii a Světové zdravotnické organizaci (WHO) je aliance již třetí institucí mezinárodní spolupráce, která čelí v souvislosti s koronavirem kritice. Server Politico již dříve popsal, jak členské státy EU dlouho odmítaly vyslyšet varování, která vydávala Evropská komise. Ta navíc sama nedostatečně zdůrazňovala možná rizika.

"Byl to moment, kdy bylo jasné, že Evropa má problém se schopností výzvě čelit," popisuje zpětně slovinský komisař pro krizový management Jenez Lenarčič situaci, kdy členské státy na konci února odmítly pomoc nejhůře zasažené Itálii. Nyní unii rozděluje zatím nevyřešený spor o způsob, jakým by měla probíhat obnova pandemií zasažených ekonomik.

Jak vyplývá z prohlášení německé vlády, amerického ministra obrany Marka Espera i diplomatů Evropské unie a NATO, panují obavy, že kvůli váhání mezinárodních organizací vzroste vliv států jako Rusko nebo Čína. "Potenciální soupeři se téměř určitě pokusí využít své účasti, aby prosadili svoje zájmy a vytvořili rozepře uvnitř NATO a Evropy," řekl v pondělí Esper. Moskva i Peking vyslaly lékaře, lékařské vybavení a ochranné pomůcky například právě do Itálie. 

"Jde o zátěžovou zkoušku už tak zpochybňovaných a oslabujících norem spolupráce," hodnotí analytik Ditrych s tím, že je potřeba brát ohled na odlišnosti jednotlivých případů. 

Světovou zdravotnickou organizaci, která spadá pod OSN, obvinila řada politiků i vědců z přílišné důvěry k čínským statistikám a pomalé reakce na šíření nákazy.

NATO se v minulých letech potýkalo zejména se spory kvůli penězům. Kvůli navýšení plateb do společného rozpočtu tlačil na své evropské spojence - zejména Německo - americký prezident Donald Trump. 

Video: Západ se otřese a poučí, říká bývalý velvyslanec Petr Kolář

Světová zdravotnická organizace šla Číně na ruku a fatálně selhala, její ředitel by měl vyslyšet výzvy k odchodu, míní bývalý diplomat Petr Kolář. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy