Brexit v Severním Irsku zažehl násilí. Nepokoje tu budou celé léto, míní antropolog

Už více než týden v Severním Irsku panují násilné pouliční nepokoje. Protestantští unionisté útočí na policii, zapalují auta a vrhají zápalné lahve. Dominic Bryan, profesor antropologie z belfastské Queen's University, pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, že se unionisté cítí v ohrožení. Podporovali brexit a doufali, že se tak odtrhnou od Irské republiky, místo toho se ale vzdalují Británii, říká.
Útok mladíků na policejní vozidlo v severoirském Belfastu. | Video: Reuters

Poslední dny se v severoirských médiích objevují zprávy o útocích na policii, zapálených autech i násilných nepokojích v Belfastu a Londonderry. Jaká je tam situace?

Byl tu menší počet pouličních nepokojů, ale ten výraz používám jen velmi opatrně, protože politické násilí a nepokoje jsou něco, na co jsme tady poměrně zvyklí. Takže podle našich standardů, na což nejsme nijak hrdí, tohle byly poměrně malé nepokoje.

Tentokrát nevznikly z masových protestů, ale byly organizované loajalistickými polovojenskými organizacemi.

Přesto si ale myslím, že to byly významné nepokoje, protože vykreslují pocit zklamání v těchto protestantských dělnických oblastech.

Že by protestantské polovojenské organizace útočily na policii, není běžné, protože historicky právě ony - na rozdíl od republikánských organizací jako IRA - Spojené království i policii podporovaly. Proč to tedy dělají?

Tito protestanti hodně chtěli tvrdý brexit, kdy Spojené království opustí Evropskou unii i jednotný trh. Pro Severní Irsko je to ale mnohem složitější než pro zbytek země, protože naši politiku tvoří i vztah k Irské republice (Severní Irsko je součást Spojeného království, není tedy členem EU. Irská republika je samostatný stát a člen EU, pozn. red.), takže opuštění jednotného trhu mohlo vést k hranici na našem ostrově s Irskou republikou, ačkoliv teď ta hranice v podstatě neexistuje.

Severní Irsko

Od 70. do 90. let mezi sebou v Severním Irsku bojovaly radikální katolické a protestantské polovojenské organizace.

Katolické jako IRA si přály sjednocení Severního Irska s Irskou republikou, říká se jim proto republikáni.

Protestantské jako UDA a UVF si zase přály, aby Severní Irsko zůstalo ve Spojeném království. Nazývají se loajalisté nebo unionisté.

Tyto militantní skupiny jsou britskou vládou považovány za teroristické organizace, dodnes ale kontrolují některé oblasti a části měst.

Řešení, se kterým britská vláda nakonec přišla, je celní hranice v Irském moři, mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. A unionisti, kteří hlasovali pro brexit, jsou teď nepříčetní. Protože místo toho, aby měli hranici s Irskem, jsou teď odděleni od zbytku Británie. Takže se cítí naprosto zrazení.

Musím říct, že většina z nás přesně tohle čekala. Dokonce ještě před referendem jsme varovali, že jediné řešení bude hranice v moři. Jenže britská vláda unionistům slíbila, že tohle nikdy neudělá. Takže loajalisté mysleli, že brexitem něco získají, a nezískali.

A k tomu všemu se ještě přidal koronavirus. Loni v červnu zemřel velmi významný člen IRA Bobby Storey a Sinn Féin (politická strana, která vznikla z IRA, hájící zájmy severoirských katolíků, pozn. red.) pro něj zorganizovala velký pohřeb, což v tu dobu kvůli protiepidemickým opatřením nebylo povolené. Policie teď prohlásila, že za to nikoho nebude stíhat, a navíc se zdá, že se na tom společně podíleli, což je vzhledem k naší historii naprosto ironické. Lidé jsou velmi naštvaní a obviňují z toho policii, což z ní i v loajalistických oblastech udělalo terč. Takže pokud tohle spojíme, můžeme najít některé z důvodů, proč k násilnostem došlo.

Profesor antropologie Dominic Bryan z Queen's University v Belfastu
Profesor antropologie Dominic Bryan z Queen's University v Belfastu | Foto: Dominic Bryan

Násilí celé léto

Jedná se o ojedinělý incident, nebo se od zavedení hranice v Irském moři podobné případy opakují a budou opakovat?

Myslím, že nás čeká jen pár dnů nepokojů. Jak už jsem řekl, násilnosti posledních dní nevznikly z masových protestů a nemají většinovou podporu. Jsou organizované tak, že muži vyjdou ven se zápalnými lahvemi a nalákají tam policii. A když policie přijede, ven vyběhnou mladí lidé a začnou pouliční nepokoje. I proto si myslím, že nezačne nějaký velký protest, že to není nic masového. Nicméně tyto komunity jsou rozhodně velmi nespokojené a myslím, že nějaké menší nepokoje a násilí uvidíme celé léto.

Mluvil jste o tom, že se násilností účastnili i mladí lidé. Noviny dokonce psaly o tom, že některým bylo jen 13 let. Je tohle obvyklé?

Z mojí zkušenosti je to poměrně běžné. Jako akademik jsem často protesty i nepokoje pozoroval, mají svou dynamiku. Připomínají skoro tanec mezi různými skupinami lidí a policií. Mladé lidi na nepokojích přitahuje jejich svoboda, připojují se celkem často.

V posledních dnech města v Severním Irsku zaplavily pouliční násilnosti.
V posledních dnech města v Severním Irsku zaplavily pouliční násilnosti. | Foto: ČTK

Napětí v Severním Irsku stupňuje brexit. Podepsala se na psychice lidí ale třeba i nejistota z koronaviru a celková úzkost z pandemické situace?

Určitě. Policie pro to má dobrý výraz "flash point", tedy jakýsi bod vystupňování konfliktu. Koronavirus se na tom určitě také podílel, lidé jsou zavření doma, nemohou jít nikam ven. Takže spor o pohřeb, který se stal loni, byl už jen taková záminka, která násilí legitimizovala. A musíme si přiznat, že tohle nebylo jediné porušení covidových opatření. V loajalistických oblastech loni zase probíhaly velké pochody 12. června, kdy se pořádají tradiční slavnosti. Stejně jako v jiných zemích i tady se pravidla často porušují.

Spojené Irsko

Jak moc zavedení hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království situaci změnilo?

Zavedení hranice v Irském moři mělo okamžitý dopad. Hned jsme si všimli, že v obchodech chybí určité zboží. Znamená to, že Severní Irsko musí přeorganizovat některé své obchodní trasy, protože je jednodušší získat věci z Irska a Evropské unie než z Británie.

Je to velmi ironické, protože unionisté chtěli zpřetrhat spojení s Evropskou unií, ale stal se přesný opak. Tím, že jsme zůstali napojeni na jednotný evropský trh, když se zavedou nové regulace, Severní Irsko je musí dodržovat, ale v Bruselu nemá žádné zastoupení, kromě Dublinu.

Myslím, že brexit byl opravdu katastrofou pro unionisty. Hlasovali pro něj, chtěli ho, ale je to politická katastrofa. A čím tomu budeme blíž, tím víc tu bude násilí. Ale nemyslím si, že se situace úplně vymkne z rukou.

Takže je budoucnost Severního Irska v Irské republice?

To je velmi těžké odhadnout. Myslím, že budoucnost pro Severní Irsko znamená stále bližší vztahy s Irskou republikou. Úřad irského premiéra nedávno mluvil o sdíleném Irsku a myslím, že to je docela dobrý termín, protože Severní Irsko vyžaduje, aby se Irská republika velmi proměnila. Jejich identita, jako u kterýchkoliv jiných zemí, je vázaná na národní identitu, na katolictví… a pokud chtějí, aby se k nim připojil milion lidí, kteří se ale cítí jako Britové, tak se s tím musí nějak vypořádat. 

Myslím, že i tak by to znamenalo nějaké nezávislé instituce na severu. Jinými slovy, teď má Severní Irsko určitou míru autonomie v rámci Spojeného království, pak by ji mělo v rámci Irské republiky. Severní Irsko by určitým způsobem dál existovalo. Možná nás čeká referendum v dalších deseti letech, ale na to bude potřeba hodně peněz a hlavně hodně opatrné politiky - a my nejsme známí pro opatrnou politiku.

Jak britskou identitu loajalistů ovlivňuje dění ve Skotsku, kde se stále více mluví o nezávislosti?

To je přesně ten problém. Hodně místních loajalistů má velmi blízký vztah se Skotskem, často mají skotské kořeny. Mezi protestanty ve Skotsku je zase vysoká podpora Severního Irska. I ve Skotsku je určitá původně náboženská rivalita, ale tam se promítá do fotbalu mezi kluby Celtic a Rangers.

Tohle je další část problému. Co je vlastně Spojené království? Spojené království má státy uvnitř států a má několik národů, Brity, Angličany, Skoty… a teď se zdá, že by se mohlo rozpadnout. Pokud by Skotsko odešlo, tak by to mělo obrovský dopad na Severní Irsko. Podoba Spojeného království v následujících deseti letech bude rozhodně velmi zajímavá.

Video: Zavřený M&S: Kombinace brexitu a covidových opatření, obchod se dostane během měsíců do normálu

Věřím, že se to uklidní, situace se dostane časem do normálu. Čerstvé potraviny se do Evropy vozí i ze vzdálenějších destinací, dochází ke komplikacím | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 25 minutami

Ozbrojenci zastřelili na vancouverském letišti muže, podle úřadů šlo o válku gangů

Na mezinárodním letišti sloužícím kanadskému městu Vancouver zastřelili neznámí ozbrojenci v neděli 28letého muže. V pondělí o tom informovala agentura AP s odvoláním na kanadské úřady. Osmadvacetiletý muž byl zastřelen nedaleko odletové haly.

Policie byla přivolána na letiště krátce po 15:00 místního času v neděli a podařilo se jí zastavit auto s dvěma podezřelými. Ti na policisty zahájili palbu a ujeli. Policie našla vozidlo v plamenech o 28 kilometrů dál.

Kanadské úřady uvedly, že oběť byla policii známá a že incident souvisí s konfliktem mezi zločineckými gangy, jehož byla oblast v poslední době svědkem. Letiště zůstává otevřené.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 42 minutami

Při střelbě na oslavě v Coloradu zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy