Naše dny jsou sečtené, zní ze souostroví. Kiribati je první obětí klimatické změny

Martin Novák Martin Novák
8. 11. 2021 6:07
Souostroví Kiribati se v médiích pravidelně objevuje zejména jednou za rok - na Silvestra. Vzhledem ke své geografické poloze je to jedna z prvních zemí, která vstupuje do nového roku ještě před Austrálií a Novým Zélandem. Fotografie a videa oslavujících místních obyvatel ale mohou být za několik desetiletí minulostí.
Dům ve vesnici Tangintebu na Kiribati, opuštěný a neobyvatelný kvůli stoupající hladině oceánu.
Dům ve vesnici Tangintebu na Kiribati, opuštěný a neobyvatelný kvůli stoupající hladině oceánu. | Foto: Reuters

Kiribati, skládající se ze 33 atolů, v důsledku tání ledovců, vyšších teplot a stoupající hladiny oceánu ohrožuje voda. A to jak domy, tak zemědělskou půdu.

Předpovědi nejsou pro 120 tisíc obyvatel Kiribati příliš dobré. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) předpovídá, že do konce století stoupne hladina moří o jeden metr. Pro Kiribati by to znamenalo, že dvě třetiny souostroví budou neobyvatelné.

Vláda se proto připojila k prohlášení několika tichomořských zemí, které před právě probíhajícím klimatickým summitem v Glasgow vyzývaly svět k definitivnímu - a pokud možno rychlému - konci využívání uhlí pro výrobu energie.

Z Kiribati ale kvůli složitému cestování v době pandemie koronaviru žádný zástupce do Glasgow nepřijel. Z Tichomoří dorazily jen malé delegace z Fidži, Tuvalu a Palau, které tlumočily názor ostatních zemí z této oblasti. "Ostrovy nám mizí před očima. Potápíme se, bohužel doslova," prohlásil ve Skotsku ministr financí Tuvalu Seve Paleniu.

Bývalý kiribatský prezident Anote Tong lobboval za snížení emisí a záchranu své země po celém světě, setkal se i s americkým prezidentem Barackem Obamou, ale nyní je skeptický. Před glasgowským summitem řekl, že pro Kiribati je zřejmě již pozdě, i kdyby se podařilo dodržet závěry konference v Paříži z roku 2015. Pařížská klimatická dohoda předpokládá udržení růstu globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně.

"Musíme si přiznat, že pro nás v Tichomoří jsou dny už sečtené, ať se stane cokoliv. I kdyby svět zítra srazil emise na nulu, naše budoucnost tady je nejistá," prohlásil Tong v on-line debate před summitem. Zároveň také podepsal strategii, nazvanou Migrace s důstojností. Jde o program postupného přesídlení obyvatel Kiribati do oblastí, kde bezprostřední devastující účinek změn klimatu nehrozí.

Tong také tvrdil, že mnoho lidí na Kiribati si drsnou budoucnost odmítá připustit a doufá, že se nejhorší scénáře nenaplní. To částečně vysvětluje politickou změnu na ostrově v roce 2016, kdy v prezidentských volbách vyhrál Taneti Maamau a loni svůj post obhájil se ziskem 59 procent hlasů.

Maamau prosazuje jinou strategii než Tong. Podle něj je třeba se připravit na zvyšování hladiny oceánu, ne před ním utíkat. Navázal spolupráci s novozélandským Národním institutem pro vodní a atmosférický výzkum.

Chce například na atolu Tarawa, kde se nachází hlavní město Kiribati, navážet vybagrovanou zeminu a tím udržet půdu výš nad mořskou hladinou. Dosavadní hráze by měly nahradit mosty. S jejich výstavbou pomůže Čína: Maamau jako prezident rozhodl o ukončení diplomatických vztahů s Tchaj-wanem, aby mohl jednat s Pekingem o investicích do technologií, které udrží Kiribati obyvatelné.

Spolupráce s Čínou už vedla k diplomatickému sporu se Spojenými státy. Maamau totiž umožnilo Pekingu rozšířit a upravit letiště na jednom z atolů, který je součástí Kiribati. Američanům se takové rozhodnutí nelíbí, ale podle vlády Kiribati nebude letiště sloužit vojenským účelům.

Jako silně nábožensky založený člověk a křesťan vyzývá Maamau Kiribaťany, aby útěchu hledali i ve víře. "Klimatická změna je obrovský problém, ale nevěřím, že se potopíme jako Titanic. Vždyť naše nádherná země byla stvořena Božíma rukama," uvedl Tanetu Maamau.

Video: Jak je to s klimatickými změnami? Bursík versus Skopeček na DVTV

Hosty DVTV jsou poslanec Jan Skopeček, bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, místopředseda Starostů Věslav Michalík a Tomáš Etzler. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Režisér Lars von Trier má Parkinsonovu nemoc, momentálně dokončuje seriál

Přední dánský režisér Lars von Trier, známý filmy Prolomit vlny, Tanec v temnotách nebo Antikrist, trpí Parkinsonovou chorobou. V pondělí večer to oznámila produkční společnost Zentropa, kterou roku 1992 spoluzakládal.

Dle jejího vyjádření je šestašedesátiletý umělec zatím v dobrém stavu, podstupuje léčbu a dokončuje třetí řadu seriálu Království. První dvě série odehrávající se na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice uvedl v 90. letech minulého století, tu třetí nestihl natočit kvůli úmrtí představitele jedné z hlavních rolí. Představí ji až tento měsíc na Benátském filmovém festivalu. Pokud se jeho stav nezhorší, koncem roku k třetí řadě ságy poskytne "omezený" počet rozhovorů, dodala produkční společnost.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, ve filmové branži jím trpí například herci Alan Alda a Michael J. Fox a zemřel na něj Ian Holm.

Zdroj: Variety.com
Další zprávy