NASA odložila kvůli technickému problému start rakety se sondou mířící ke Slunci. Odletí v neděli

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 8. 2018 16:09
Sonda má vnést nové světlo do poznatků o Slunci, měření elektrických a magnetických polí a má také fotografovat sluneční atmosféru. Nese přístroje, které mají být schopny zaznamenat detaily nezachytitelné z větší vzdálenosti.
Sluneční sonda Parker.
Sluneční sonda Parker. | Foto: Reuters

Mys Canaveral - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zrušil sobotní termín pro vypuštění sondy Parker Solar Probe ke Slunci. Nový termín vesmírná agentura stanovila na časné nedělní ráno místního času. Sonda se má přiblížit ke Slunci zhruba na šest milionů kilometrů, což je asi desetina vzdálenosti planety Merkur od Slunce, a bude čelit teplotě kolem 1370 stupňů Celsia.

Původně měla raketa Delta IV Heavy z floridského mysu Canaveral odstartovat v 03:33 místního času (09:33 SELČ), start byl však odložen na 03:53 a pak na 04:28. Přípravu na start NASA vysílala v přímém přenosu. Při posledních kontrolách byl ale ohlášen technický problém, kvůli němuž byl start odložen na nedělních 03:31 místního času (09:31 SELČ).

Na své blogové stránce úřad sdělil, že sobotní start byl zrušen kvůli tomu, že vypršel časový limit pro vypuštění. Proč se časové okno nepodařilo využít, nicméně NASA neupřesnila. Předpověď na neděli dává šedesátiprocentní šanci, že pro start bude příznivé počasí, poznamenala NASA.

Řídící středisko zažehnutí motorů rakety několikrát posouvalo kvůli řadě zádrhelů, až nakonec uplynul čas pro vypuštění, uvedla agentura AP. Jedna z potíží se týkala tlaku v systému s plynným héliem, ale podle výrobce nosné rakety, společnosti United Launch Alliance, by měla být rychle vyřešena.

Agentura AP také připomněla, že mise Parker Solar Probe, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění. Za to prý rovněž mohly problémy s raketou.

Sonda má vnést nové světlo do poznatků o Slunci, měření elektrických a magnetických polí a má také fotografovat sluneční atmosféru. Nese přístroje, které mají být schopny zaznamenat detaily nezachytitelné z větší vzdálenosti. Těleso o hmotnosti téměř 700 kilogramů využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřeno ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet sondu i přístroje v přiměřené teplotě.

Sonda má dokončit 24 obletů a její mise je naplánována na rok 2025. Vůbec největšího přiblížení dosáhne v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se dostala západoněmecká sonda Helios 2, která byla 41,9 milionu kilometrů daleko. Slunci nejbližší planeta Merkur obíhá kolem naší hvězdy ve vzdálenosti bezmála 58 milionů kilometrů.

 

Právě se děje

Další zprávy