


Ruský prezident Vladimir Putin nově přiznal, že úředníci v Kremlu udělali chybu. Klíčový omyl podle něj nastal, když úřady vyhodnotily, že „civilní objekty“ – jako jsou například ruské rafinerie – se nestanou terčem útoků. Putin Rusy zároveň vyzval, aby se připravili na všechno. I na to, že nedostatek benzinu a dalších paliv může přetrvávat.

Putin ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že ruské úřady nebyly na sérii ukrajinských úderů na energetickou infrastrukturu připraveny.
Útoky vedly k prudkému propadu výroby ropných produktů a vyvolaly jednu z nejvážnějších palivových krizí v novodobé historii země.
„Vycházeli jsme z toho, že jde čistě o civilní objekty a že se nemohou stát terčem jakýchkoli útoků ani v podmínkách ozbrojeného konfliktu. V tomto smyslu jsme se ale bohužel spletli, náš protivník přemýšlí jinak,“ řekl Putin ve čtvrtek.
Na otázku moderátora, zda by si Rusové měli na nedostatek benzinu zvyknout, Putin odpověděl: „Musíme být připraveni na všechno.“ Dodal, že právě připravenost Ruska podle něj dá „všem, kdo nám chtějí ublížit, najevo, že je lepší to nedělat“.
Putin zároveň uvedl, že vláda situaci s palivy kontroluje a přijímá opatření ke stabilizaci trhu. Podle něj je Rusko v reakci na útoky na rafinerie „nuceno odpovídat zrcadlově“.
Ropné společnosti už také podle prezidenta začaly své provozy aktivně chránit a postupně poškozené rafinerie obnovují. „Myslím, že zbývajících deset procent obnovíme v nejbližší době,“ řekl.
„Dokud probíhá speciální vojenská operace (tímto pojmem Moskva označuje invazi na Ukrajinu - pozn. red.), je jedinou odpovědí posilování systému protivzdušné obrany,“ dodal ve čtvrtek Putin.
Od začátku letošního roku ukrajinské drony nejméně sedmdesátkrát zaútočily na ruské ropné rafinerie a údery srazily objem zpracování ropy v Rusku na nejnižší úroveň za poslední dvě desetiletí. Jen v srpnu se podle agentury Bloomberg staly ruské rafinerie terčem nejméně 21 útoků, což byl rekordní počet.
Na konci srpna Rusko vyrábělo zhruba 80 tisíc tun benzinu denně, zatímco letní domácí poptávka činila asi 115 tisíc tun. Výroba tak pokrývala jen přibližně 70 procent aktuální spotřeby a deficit dosahoval kolem 35 tisíc tun denně. Omezení prodeje se v srpnu po krátkém červencovém zlepšení znovu rozšířila do řady regionů, uvedla agentura Reuters.
V srpnu také kvůli útokům dronů nejméně sedm ruských rafinerií zcela nebo částečně přerušilo výrobu. Tuto středu pak úplně zastavila zpracování ropy rafinerie Kinef v Leningradské oblasti, druhá nejvýkonnější rafinerie v zemi. Útok z 30. srpna poškodil její dvě hlavní destilační jednotky, které představují téměř polovinu kapacity závodu.
Rusko, které patří k největším světovým producentům ropy, musí nyní paliva dovážet. Aby ruské úřady nedostatek pokryly, začaly podle médií poprvé v historii dovážet i benzin po moři. Tankery přivážejí palivo mimo jiné z Indie, Maroka a Turecka, zatímco nákupy z Běloruska dosáhly rekordní úrovně.
Dopady se navíc začínají přelévat za ruské hranice. Nedostatkem ruského paliva trpí například Mongolsko, které je na jeho dodávkách silně závislé. Podle Reuters tam kvůli výpadkům vznikají dlouhé fronty u čerpacích stanic a palivo je na příděl. Jeho cena podle mongolských úřadů vzrostla zhruba z jednoho až na dva dolary za litr.



Andrej Babiš překvapil. V úterý v Brně na mítinku své strany byl jedním z místních dotázán na Petra Pavla, kromě jiného kvůli tomu, že se prezident teď o víkendu zřejmě nezúčastní komunálních voleb. Babiš to ale odmítl komentovat. A připomněl, že Petr Pavel dostal hlasy od většiny voličů.



Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy korun), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard korun), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.



Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.



Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).



Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).