Ministr pojede do USA na první zasedání Rady pro mír jako pozorovatel, potvrdil to i Babiš

Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostalo Česko na konci ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že Česko nyní neuvažuje o vstupu. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl premiér.

Macinka se měl na začátku měsíce zúčastnit konference o kritických minerálech, na kterou ho pozval šéf americké diplomacie Marco Rubio. S ním by se podle serveru nyní mohl Macinka potkat. Bilaterální schůzka ale zatím není potvrzena.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy. ČTK informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

"Ano, je to po dohodě se mnou. Budeme tam v roli pozorovatele jako například Itálie," napsal premiér dnes večer ČTK. Cestu do Washingtonu potvrdil redakci SeznamZprávy.cz i ministr zahraničí. "Budu tam zastupovat premiéra,“ řekl Macinka.

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, kdy je u moci.

Trump a Orbán mají podle Rubia velmi blízké osobní vztahy, což se ukázalo být mimořádně prospěšné pro bilaterální vztahy. „Spojené státy chtějí, aby se Maďarsku dobře dařilo, protože je to v americkém národním zájmu, zejména dokud jste vy lídrem této země,“ řekl šéf americké diplomacie Orbánovi. Uvedl ale, že o tom, co se v Maďarsku stane, rozhodnou voliči. Více čtěte:

Související

Zlatá éra, dokud jste vy lídrem této země. Rubio požehnal Orbánovi před volbami

Ministr zahraničí Petr Macinka podle serveru iROZHLAS.cz uvedl, že šlo o jednu z nejživějších panelových diskusí na konferenci a že a stojí za to nebýt unylý.

"Sdělil jsem tam nějaký názor a myslím, že to byla jedna z nejživějších panelových diskuzí té konference. Určitě stojí za to nebýt unylý, ale trošku rozproudit energii," citoval iROZHLAS.cz Macinku. Ministr míní, že to byla klasická diskuse, která bývá občas "trošku šťavnatější". V diskusi se Sikorskim je podle svých slov přípraven pokračovat i v pondělí během své návštěvy Varšavy, kde má s nim jednat.

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické, přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice. Na síti X to napsal slovenský prezident Peter Pellegrini, který dnes přijal amerického ministra zahraničí Marka Rubia při jeho návštěvě Bratislavy.

"Naše spolupráce přináší sílu a odolnost. Společně jsme připraveni formovat bezpečnější, jistější a mírovou budoucnost založenou na společných hodnotách," uvedl Pellegrini.

Bývalý český prezident Václav Klaus v CNN Prima News připustil, že on by se choval jinak než Macinka.

Dodal ale, že se mu zdá nemožné, aby se člověk pravicového zaměření, zajímající se o podporu českých národních zájmů, mohl nepohádat s Clintonovou a Sikorskim. Řekl také, že pokud by následně zjistil, že se s nimi Macinka nepohádal, tak by mu řekl, že ho zásadně zklamal.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

"Na maximalistické ruské požadavky nelze odpovídat minimalisticky. Jestliže má být velikost ukrajinské armády omezená, musí být omezená i velikost té ruské. Tam, kde Rusko na Ukrajině způsobilo škody, musí Rusko platit. Na válečné zločiny se nesmí vztahovat amnestie, deportované ukrajinské děti se musí vrátit," uvedla Kallasová. Podle ní je to minimum toho, s čím musí Moskva souhlasit, pokud chce mír. "Jenže máme podezření, že to není ruským cílem," dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že proto se Evropa vyzbrojuje.

Podle Kallasové přitom Rusko není žádnou supervelmocí. "Po více než dekádě konfliktu, včetně čtyř let plnohodnotné války na Ukrajině, Rusko sotva postoupilo za linie z roku 2014 a stálo ho to 1,2 milionu životů," uvedla.

S lídrem maďarské opozice Péterem Magyarem, který v dubnových volbách vyzve svého rivala Viktora Orbána, se v Mnichově na okraj bezpečnostní konference sešli předsedové vlád Německa, Polska, Chorvatska i Rakouska. Na schůzky ho doprovázela Anita Orbánová, kterou si Magyar vybral za případnou ministryní zahraničí a jejíž příjmení vyvolalo menší rozruch. Sám Orbán do Mnichova nepřijel.

Více čtětě:

Související

Lídr maďarské opozice pobavil Tuska jménem své kolegyně. "Chápu, já jsem Donald"

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes po odjezdu z Mnichova navštíví Slovensko, kde se sejde s vrcholnými politiky této středoevropské země. Rubia dopoledne přijme slovenský prezident Peter Pellegrini a následně premiér Robert Fico.

Podle úřadu slovenské vlády hlavními tématy schůzky Fica s Rubiem budou bezpečnostní zájmy, posílení bilaterální spolupráce v oblasti jaderné energetiky a diverzifikace energetických zdrojů, modernizace slovenské armády a závazky vůči NATO.

Macinka rovněž uvedl, že podle něj je Západ rozdělený, na jedné straně stojí konzervatismus a na druhé progresivismus, "který odmítá tradice a přináší umělé koncepty sociálního inženýrství". Dodal, že on sám se považuje za konzervativního politika.

Český ministr zahraničí se v debatě několikrát názorově střetl také s polským kolegou Sikorským. Neshodli se mimo jiné právě v pohledu na konzervatismus a progresivismus a jejich roli, ale třeba ani v tématu demokratické legitimity některých institucí Evropské unie. Zatímco podle Macinky není třeba Evropská komise dostatečně demokratická, Sikorski tvrdil opak.

Neděle, 15. února 2026

Vystoupení ministra zahraničí Spojených států Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci podle českého prezidenta Petra Pavla rozptýlilo v Evropě obavy. Kritika podle něj v projevu zůstala, ale byla mnohem konstruktivnější, řekl prezident českým novinářům. Dodal, že USA a Evropa mají společné cíle.

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Demonstraci organizátoři svolali na Tereziánskou louku v Mnichově, která je známá především jako místo konání pivních slavností Oktoberfest. Původně bylo nahlášeno 100.000 účastníků.

Lidé na přišli s historickými íránskými vlajkami - na zeleno-bílo-červené trikoloře je zlatý lev a slunce. Vlajka sloužila od roku 1907 do islámské revoluce v roce 1979, při které byl svržen šáh a nastolen teokratický režim. V jeho čele nyní stojí nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí.

V panelové diskuzi, která následovala po projevu, Zelenskyj řekl, že je ochoten uspořádat prezidentské volby na Ukrajině, pokud k tomu dostane dva měsíce příměří. "Zajistěte nám příměří. Prezident Trump to dokáže: donuťte Putina, dosáhněte příměří. Pak náš parlament změní zákon a půjdeme k volbám," řekl. Americký prezident Donald Trump podle médií na Zelenského tlačí, aby uspořádal prezidentské volby. Ukrajinská ústava ovšem neumožňuje vypsat volby, když je země ve válečném stavu.

"Putin doufá, že zopakuje Mnichov. Ale ne Mnichov 2007, kdy hovořil pouze o rozdělení Evropy, ale Mnichov 1938, kdy předchozí Putin začal rozdělovat Evropu ve skutečnosti," řekl Zelenskyj v projevu na konferenci. Ruský prezident vystoupil naposledy na Mnichovské bezpečnostní konferenci právě v roce 2007. V projevu tehdy mimo jiné ohlásil záměr mocenského návratu Ruska.