Nejtvrdší zásah do klimatické politiky: USA ruší klíčový základ pro regulaci emisí

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setká mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, čínským ministrem zahraničí Wang Iem či dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Vyplývá to z prohlášení jednotlivých politiků či jejich úřadů. V sobotu ráno vystoupí Rubio přímo na konferenci, s jejím šéfem Wolfgangem Ischingerem bude hovořit o postavení USA ve světě. Podle Ischingera bude letošní konference zásadní pro transatlantické vztahy.

Dánsko očekává, že Spojené státy poskytnou své kapacity do mise Arctic Sentry (Arktická stráž), která má koordinovat spojenecké síly NATO v arktické oblasti a plánovaná cvičení. Kodaň do mise, jejímž cílem je posílení bezpečnosti arktické oblasti, poskytne stíhačky F-35, řekl dnes podle agentury Reuters dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.

Cílem mise, kterou Severoatlantická aliance zahájila ve středu, je i zmírnění napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko.

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to dnes agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.

O nové misi USS Gerald R. Ford jako první informoval list The New York Times. Zdroj agentury AP hovořil o vojenských manévrech pod podmínkou zachování anonymity. Pokud se tyto informace potvrdí, budou se v dohledné době v regionu Blízkého východu nacházet dvě americké letadlové lodě včetně doprovodných vojenských plavidel. Před více než dvěma týdny připluly do oblasti letadlová loď USS Abraham Lincoln a tři torpédoborce s naváděnými střelami.

Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek podepsali finální obchodní dohodu s Tchaj-wanem, která potvrdila 15procentní clo na dovoz většiny zboží z Tchaj-wanu do Spojených států a zároveň zavázala Tchaj-pej k plánu na zrušení nebo snížení dovozních cel na téměř všechno americké zboží. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury Reuters a AP.

Dokument, který zveřejnil úřad hlavního amerického zmocněnce pro obchod, dále zavazuje Tchaj-wan k výraznému navýšení nákupů amerického zboží a produktů do roku 2029, konkrétně zkapalněného zemního plynu a ropy v hodnotě 44,4 miliardy dolarů (907 miliard Kč), civilních letadel a motorů za 15,2 miliardy dolarů či zařízení pro rozvodné sítě a generátory a námořní a ocelářské vybavení v ceně 25,2 miliardy dolarů, píše Reuters.

Zprávy z pátku 13. února 2026

Demokraté v americkém Senátu dnes zablokovali návrh zákona o dalším financování ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Žádají, aby republikáni nejprve odsouhlasili omezení protiimigračních operací administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ministerstvo čelí ostré kritice zejména v souvislosti se smrtí dvou Američanů, které v lednu zastřelili federální imigrační agenti v Minneapolisu. DHS má zajištěné financování do pátku, potom mu hrozí omezení chodu, takzvaný shutdown. Píše o tom agentura Reuters.

Senátoři hlasovali v poměru 52 ku 47 hlasům, k prosazení návrhu o dalším financování ministerstva však bylo potřeba 60 hlasů.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) dnes odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

EPA zrušila vládní deklaraci z roku 2009 známou jako „stanovisko o ohrožení“, podle kterého oxid uhličitý, metan a další skleníkové plyny ohrožují zdraví a blaho veřejnosti. Deklarace vydaná během administrativy tehdejšího prezidenta Baracka Obamy se stala právním základem snah federální vlády o omezení emisí, zejména pokud jde o motorová vozidla.

Americký prezident Donald Trump si myslí, že vytváří podmínky pro uzavření dobré dohody s Íránem, řekl dnes podle agentury AFP izraelský premiér Benjamin Netanjahu před odletem z USA. Podotkl ale, že on sám má pochybnosti ohledně kvality případné dohody. Trump po středečním setkáním s Netanjahuem v Bílém domě vyjádřil podporu dalším jednáním s Íránem o jaderné dohodě, naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa propašovala přibližně 6000 terminálů satelitního systému Starlink do Íránu poté, co íránské úřady v lednu začaly brutálně potlačovat protivládní demonstrace a drasticky omezily připojení k internetu. Americké ministerstvo zahraničí většinu těchto terminálů nakoupilo v lednu s cílem pomoci opozičním aktivistům obejít blokování internetu v Íránu. Je to poprvé, co Spojené státy napřímo poslaly Starlink do Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Na Kubu dnes připluly dvě lodě z Mexika s nákladem humanitární pomoci určené Kubáncům, uvedly agentury AFP a EFE. Podle předchozích prohlášení mexických činitelů lodě přepravily 814 tun potravin a dalšího zboží. Kuba a její obyvatelé jsou v posledních týdnech pod zvýšeným tlakem Spojených států, které dosáhly výrazného omezení dodávek ropy na ostrov.

Federální soud ve Spojených státech stanovil na únor 2027 dvoutýdenní proces, ve kterém americký prezident Donald Trump žaluje za pomluvu britskou veřejnoprávní vysílací společnost BBC a žádá deset miliard dolarů (204 miliard Kč). Dnes o tom informovala agentura Reuters. Stanice BBC se snaží o zamítnutí žaloby.

Trump loni v prosinci zažaloval BBC kvůli sestříhanému záznamu svého projevu z 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol, sídlo Kongresu USA. Americký prezident po britské stanici žádá pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, a to za pomluvu a za porušení zákona státu Florida, který zakazuje klamavé a nekalé obchodní praktiky.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to podle agentury AP prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.

Švédská armáda vyšle své letouny JAS-39 Gripen, aby v rámci nové mise NATO Arctic Sentry (Arktická stráž) hlídaly vzdušný prostor v okolí Grónska. Podle švédských médií to dnes uvedl premiér Ulf Kristersson. Do alianční mise ze zapojí letouny, které v současnosti působí v oblasti Islandu, na jehož ochraně se podílí šest švédských gripenů.

Rusko se v blízké budoucnosti chystá poslat na Kubu ropu a pohonné hmoty. S odvoláním na ruské velvyslanectví na Kubě o tom píše web ruského listu Izvestija. Rusko podle něj naposledy dodalo Kubě ropu loni v únoru, kdy poslalo náklad 100 tisíc tun. Kuba nyní zažívá palivovou krizi, protože jí Spojené státy blokují dodávky ropy.

„V blízké budoucnosti se očekávají dodávky ropy a ropných produktů z Ruska na Kubu jako humanitární pomoc,“ cituje list diplomata z ruského velvyslanectví.

Kuba se historicky spoléhala na dodávky z Venezuely. Od poloviny loňského prosince, kdy Spojené státy začaly vývoz z této jihoamerické země blokovat, ale nedostal karibský ostrovní stát od svého hlavního spojence žádnou ropu ani ropné produkty. Letos v lednu pak vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídila dodávky ropy z Venezuely na Kubu zastavit. Krok přišel poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které americká vláda viní z narkoterorismu.

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby vyčlenilo prostředky na udržení šesti amerických uhelných elektráren v provozu. Po ministerstvu obrany požaduje, aby za blíže neurčenou částku nakupovalo elektřinu z uhelných zdrojů.

Informuje o tom agentura Reuters. Američtí dodavatelé energií uhelné elektrárny postupně vyřazují, protože jsou hlavními zdroji emisí uhlíku spojovaných se změnou klimatu. Trump ale označil změnu klimatu za podvod a vyvíjí snahy na podporu uhelného odvětví.

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje.

Mexické námořnictvo a americká pobřežní stráž zabavily několik tun kokainu díky koordinované operaci v Tichém oceánu. S odvoláním na středeční prohlášení mexického ministerstva námořnictva to dnes napsala agentura AFP.

„Operace byla provedena v rámci dvojstranné spolupráce a mimo výlučnou ekonomickou zónu, tedy mimo mexické teritoriální vody. Zabavili jsme asi 188 balíků s několika tunami nejspíše kokainu,“ uvedlo mexické námořnictvo.

Zprávy ze čtvrtka 12. února 2026

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes přijel do Bílého domu na jednání s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Netanjahu předtím při setkání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem podepsal přístupové dokumenty, kterými se Izrael oficiálně stal členem Rady míru. Rada, která je Trumpovou iniciativou, bude nejprve dohlížet na prosazování míru v palestinském Pásmu Gazy.

Dnes večer středoevropského času se ve Washingtonu uskuteční jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přičemž jedním z témat má být situace v Pásmu Gazy. Spojené státy v polovině ledna oznámily zahájení další fáze příměří po vzniku nového výboru pro správu oblasti.