Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak ve čtvrtek upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
„Je známo, že brzké osvojení druhého jazyka či vícejazyčných kompetencí vede k tomu, že určité oblasti mozkových sítí zodpovědných za zpracovávání jazyka se rozvinou silněji než u osob s jednojazyčnou socializací,“ řekl dialektolog Jürgen E. Schmidt. „Chtěli jsme prozkoumat otázku, jakou roli v této souvislosti hraje ovládnutí nářečí,“ poznamenal ke studii.
Německé děti vyrůstají ve většině případů s nějakým základním dialektem, zároveň jsou ale v kontaktu se všudypřítomnou standardní němčinou. Pokud výchova dětí nářečí podporuje a tato podpora vede k tomu, že dítě zvládne v dialektu plynně hovořit a zároveň kdykoli přecházet ke standardní němčině, je možné to v mozku zjistit. A to ve stejných řečových centrech, která jsou formována bilingvními znalostmi.
Odborníci ve svém výzkumu porovnali 26 osob ze severní části Hesenska, které ovládají nářečí, s 23 lidmi hovořícími jen standardní němčinou. Stanice MDR poznamenala, že výzkumný vzorek je sice značně omezen, ale že vědci si to vynahradili hlubokým pohledem do mozkových struktur. Ani výběr jen severohesenských dialektů není podle studie považován za nevýhodu, neboť tamní nářečí vynikají svou jazykovou svébytností a pro mluvčí jen standardní němčiny jsou nesrozumitelná.
Za hlavní výsledek zkoumání označil vedoucí studie Matthias Scharinger to, že mozková struktura lidí plynně hovořících dialektem i standardní němčinou vykazuje v příslušných centrech a řečových sítích výrazný objem v porovnání s lidmi, kteří ovládají jen standardní němčinu. Větší mocnost šedé hmoty pak znamená více nervových buněk a hustější neuronové sítě.
Podobnou strukturu zmíněných mozkových částí, jakou vědci zjistili u mluvčích ovládajících nářečí i standardní němčinu, je možné najít u lidí hovořících vedle němčiny i cizím jazykem. Scharinger dodal, že tyto pozitivní změny v mozku je možné dosáhnout učením.
MDR uvedla, že dialekty v Německu procházejí renezancí, a to i u mladých lidí. Například influencerky Tinu Goldschmidtovou či Dianu Hoangovou-Lauovou sledují v jejich výkladech švábštiny a saštiny statisíce lidí.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ruské drony zaútočily na Sumskou oblast, zabily matku a jejího syna
Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.
Ráj Čechů v plamenech. Omiš sevřel požár, s evakuací pomáhají čeští policisté
Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.
Moravec reaguje na ostrou kritiku vlastního pořadu. Řadíme se mezi nejúspěšnější projekty, tvrdí
Hned dvakrát tento týden rozvířila ospalý prázdninový mediální provoz osobnost Václava Moravce. Moderátor poté, co zkraje roku po 21 letech opustil Českou televizi, na jaře spustil svůj nový projekt. A zatímco jeho bývalá kolegyně z ČT Jana Peroutková tvrdí, že si pěstoval kult osobnosti, mediální konkurence řeší úspěšnost jeho nové publicistické platformy.
Mysleli, že když nic nebolí, je vše v pořádku. Klíčový orgán může problém skrývat až 15 let
Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.