Italská vláda podle agentury ANSA ve středu uvedla, že si předvolá velvyslance Izraele kvůli chování izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Ten podle ní v přístavu Ašdod ponižoval zadržené aktivisty z humanitární flotily. Obdobný krok později oznámila také kanadská diplomacie. Vůči jednání se ohradily i další státy.
Izraelská armáda převezla do přístavu Ašdod aktivisty z humanitární flotily, kterou tento týden zastavila v mezinárodních vodách, když směřovala do palestinského Pásma Gazy s humanitární pomocí.
Ben Gvir na sociální síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem zadržených aktivistů. A zatímco oni klečeli na zemi se spoutanýma rukama, krajně pravicový ministr kolem nich s úsměvem mával izraelskou vlajkou.
„Takhle vítáme podporovatele terorismu. Vítejte v Izraeli,“ napsal k videu Ben Gvir. Na záznamu je také vidět, jak maskovaní policisté sráží jednu aktivistku na kolena.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a ministr zahraničí Antonio Tajani označili Ben Gvirovo chování za naprosto nepřijatelné a požadují za to omluvu. Kvůli tomu bude předvolán izraelský velvyslanec v Itálii.
Kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová ve středu oznámila, že Kanada kvůli Ben Gvirovu chování rovněž předvolá izraelského velvyslance. „Co jsme viděli, včetně videa sdíleného Itamarem Ben Gvirem, je hluboce znepokojující a zcela nepřijatelné,“ doplnila s tím, že jde o humánní přístup k civilistům a že Kanada věc bere velmi vážně.
Jednání izraelského ministra odsoudily další státy
Irská ministryně zahraničí Helen McEnteeová uvedla, že je videem šokována a zděšena. Izrael podle ní aktivisty zadržel nezákonně a zachází s nimi nedůstojně. Také britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že je videem „skutečně zděšena“.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota je Ben Gvirovo chování nepřijatelné. Francie si kvůli tomu předvolá izraelského velvyslance, informovala AFP.
Německý velvyslanec v Izraeli Steffen Seibert označil Ben Gvirovo zacházení se zadrženými za zcela nepřijatelné a „neslučitelné se základními hodnotami našich zemí“.
„Takové jednání se zadrženými porušuje základní lidskou důstojnost,“ uvedl podle agentury Reuters nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen a dodal, že si předvolá izraelského velvyslance.
Izraelského velvyslance si předvolá také Belgie. Podle ministra zahraničí Maxima Prévota jsou záběry hluboce znepokojující. „Lidé jsou zadržováni, spoutáni, tváří k zemi, a ministr vlády jejich ponížení vysílá na sociálních sítích,“ napsal Prévot na X.
Řecké ministerstvo zahraničí Ben Gvirovo jednání považuje za nepřijatelné a zcela zavrženíhodné.
„S polskými občany, kteří nespáchali žádný zločin, takovýmto způsobem zacházet nemůžete,“ napsal na X polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. V demokratickém světě není zvykem zadržované napadat a škodolibě se jim vysmívat, dodal.
„Toto nejsou odsouzení zločinci. Jsou to aktivisté, kteří se snaží k hladovějícím dostat chléb. Nenásilný aktivismus a svoboda shromažďováni jsou základní práva,“ napsala na X eurokomisařka pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení na X uvedlo, že Ben Gvir, „který je klíčovou postavou probíhající genocidy v Gaze“, opětovně světu otevřeně ukázal násilnickou a krutou povahu vlády premiéra Benjamina Netanjahua.
Podle amerického velvyslance v Izraeli Mikea Huckabeeho, kterého řada médií označuje za křesťanského sionistu, je Ben Gvirovo chování zavrženíhodné. „Flotila byla hloupým kouskem, ale Ben Gvir zradil důstojnost svého národa,“ napsal velvyslanec na X.
V úterý večer izraelská diplomacie oznámila, že zastavila všechna plavidla humanitární flotily a zadržela na 430 lidí. „Všech 430 aktivistů bylo přesunuto na izraelské lodě a míří do Izraele, kde se budou moci setkat s konzulárními úředníky svých zemí,“ uvedlo v úterý večer podle agentury AFP izraelské ministerstvo zahraničí.
To už v pondělí varovalo, že nedovolí nikomu, aby porušil izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy. Tu Izrael dlouhodobě zdůvodňuje snahou zabránit dovozu zbraní tamním ozbrojeným skupinám.
První část plavidel flotily 54 lodí s aktivisty ze čtyř desítek zemí, která vyplula minulý týden z tureckého přístavu Marmaris, zadržela izraelská armáda už v pondělí. Zbytek pak v úterý. Jejich zadržení kritizovala řada zemí, včetně Turecka, Španělska, Jordánska, Brazílie či Indonésie. Mezi zadrženými je i sestra irské prezidentky Catherine Connollyové Margaret.
Italská diplomacie vyzvala izraelské úřady, aby se zadrženými italskými občany jednaly důstojně a zajistily jim plnou ochranu v souladu s mezinárodním právem.
„Porušení mezinárodního práva,“ tvrdí kritici
Také izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Adalah kritizovala izraelské úřady za zadržení aktivistů z humanitární flotily.
„Zadržení civilních plavidel armádou v mezinárodních vodách, nucený přesun zahraničních občanů na izraelské území proti jejich vůli a odpírání bezpečného průjezdu s humanitární pomocí představují závažné porušení mezinárodního práva,“ uvedla organizace Adalah.
Izraelská armáda překazila už několik podobných akcí, při nichž se aktivisté snažili proplout s humanitární pomocí do Gazy. Naposledy 30. dubna zatkla na několika desítkách lodí u řeckého ostrova Kréta na 175 aktivistů z různých zemí, které následně vyhostila, poslední dva až 10. května.
Na Pásmo Gazy uvalil Izrael blokádu už v roce 2007, kdy se tam násilím ujalo vlády palestinské hnutí Hamás, považované Izraelem, EU i Spojenými státy za teroristické. Izrael tvrdí, že se tak snaží zabránit tomu, aby se k Hamásu a dalším palestinským ozbrojeným skupinám dostaly zbraně. Lidskoprávní organizace ale dlouhodobě blokádu kritizují a označují ji za kolektivní trest pro obyvatele Pásma Gazy.
Tamní humanitární krizi ještě zhoršila válka, kterou začal Hamás v říjnu 2023 útokem na Izrael. Během dvouletých bojů čelila izraelská vláda kritice, že nepovoluje vstup dostatečného množství humanitární pomoci na toto palestinské území.
Sdílet
Nejnovější videa
