Napětí roste, svět se bojí třetí války v Perském zálivu. Trump ale může zcela otočit

Martin Novák Martin Novák
14. 6. 2019 15:44
Po čtvrtečním údajném útoku na dva tankery se ozývají obavy z případné nové války v Perském zálivu. Ke klidu a důkladnému prošetření incidentu vyzvaly nezávisle na sobě Evropská unie a Čína. Představitelé těžařských společností a rejdaři zase žádají hlavně bezpečnost pro lodě a jejich posádky. Američané ale mezitím ukázali na viníky: Írán.
Video: agentura AP

Z odpovědnosti za incident ho obvinil konkrétně americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ministerstvo dokonce zveřejnilo videozáznam, na kterém muži na člunu - údajně příslušníci elitních íránských Revolučních gard - odstraňují z japonského tankeru Kokuka Courageous nevybuchlou minu.

Analytici společnosti Bellingcat uvedli, že video je autentické, ale není z něj zřejmé, zda muži skutečně odstraňují minu.

Proč tedy Američané s jistotou ukazují na Írán? Ten vinu odmítá a naopak naznačuje, že může jít o provokaci s cílem vyvolat válku. Za své nepřátele vedle USA počítá hlavně Izrael a Saúdskou Arábii.

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mají ke střetu blíže než za jeho předchůdců Baracka Obamy, George W. Bushe a Billa Clintona. Trump loni zrušil americký podpis pod jadernou dohodou s Íránem a splnil slib, že ekonomickými sankcemi tvrdě zasáhne islámskou republiku.

Nutí dovozce íránské ropy, aby se přeorientovali na jiné producenty, a tak export íránské ropy drasticky klesá. Před vyhlášením Trumpových sankcí vyvážel Írán přes tři miliony barelů ropy denně, nyní zhruba jeden milion barelů.

Do Perského zálivu navíc USA před měsícem vyslaly letadlovou loď USS Abraham Lincoln poté, co íránští představitelé pohrozili, že zablokují dopravu přes Hormuzský průliv. Trump tehdy v Bílém domě odpověděl na dotaz novináře, jakou hrozbu Írán představuje: "Máme informace, o kterých radši nechcete vědět. Oni vyhrožují a jsou ohrožením pro naši zemi, pro naši bezpečnost, pro jiné země."

Čím dál více provokací

Tvrdým protiíránským jestřábem je v současné administrativě zejména Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton. Ten proslul názorem, že USA by měly v Íránu intervenovat a změnit režim, který pronesl už před více než patnácti lety jako americký velvyslanec při OSN. Tehdejší prezident George W. Bush jej pak z funkce odvolal.

Podle bývalého amerického diplomata Nicholase Burnse je nynější krize výsledkem zbytečné agresivního Trumpova přístupu k Íránu. Burns přitom v roce 2015 pomáhal vyjednat dohodu o íránském jaderném programu, ve které se Teherán zavázal k mezinárodní kontrole svých jaderných zařízení výměnou za zrušení ekonomického embarga.

"Pokud skutečně Íránci zaútočili na tankery, je to nebezpečné a nezodpovědné. Ale bohužel je to také důsledek donucovací strategie Trumpovy vlády. Zastánci tvrdé linie ve Washingtonu a Teheránu se mohou navzájem stále více provokovat," uvedl Burns pro americký deník New York Times.

Válka, nebo totální obrat?

Válka v Perském zálivu - pokud vypukne - by byla už třetí tohoto jména. První byla irácko-íránská válka v osmdesátých letech, druhou pak ofenzíva mezinárodní koalice vedená USA proti Iráku v okupovaném Kuvajtu v roce 1991.

Případ Severní Koreje ale ukazuje, že Trumpova politika se může radikálně změnit. V roce 2017 vyhrožoval Severokorejcům tvrdým úderem a totální válkou, pokud nepřestanou s jadernými zkouškami a testy raket středního a dlouhého doletu. Následoval ale obrat a před rokem se americký prezident sešel na historickém summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Bojovnou rétoriku zcela opustil a Kima naopak chválí.

Video: Íránci z tankeru oddělávají nevybuchlou nálož, tady je důkaz, tvrdí USA

Spojené státy zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 41 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy