Z odpovědnosti za incident ho obvinil konkrétně americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ministerstvo dokonce zveřejnilo videozáznam, na kterém muži na člunu - údajně příslušníci elitních íránských Revolučních gard - odstraňují z japonského tankeru Kokuka Courageous nevybuchlou minu.
Analytici společnosti Bellingcat uvedli, že video je autentické, ale není z něj zřejmé, zda muži skutečně odstraňují minu.
Thread - What can open sources tell us about the alleged attacks on the Kokuka Courageous and Front Altair in the Gulf of Oman? Initially the first step was to identify the vessels involved, using media reporting, then to verify they were actually in the Gulf of Oman.
— Bellingcat (@bellingcat) June 14, 2019
Proč tedy Američané s jistotou ukazují na Írán? Ten vinu odmítá a naopak naznačuje, že může jít o provokaci s cílem vyvolat válku. Za své nepřátele vedle USA počítá hlavně Izrael a Saúdskou Arábii.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mají ke střetu blíže než za jeho předchůdců Baracka Obamy, George W. Bushe a Billa Clintona. Trump loni zrušil americký podpis pod jadernou dohodou s Íránem a splnil slib, že ekonomickými sankcemi tvrdě zasáhne islámskou republiku.
Nutí dovozce íránské ropy, aby se přeorientovali na jiné producenty, a tak export íránské ropy drasticky klesá. Před vyhlášením Trumpových sankcí vyvážel Írán přes tři miliony barelů ropy denně, nyní zhruba jeden milion barelů.
Do Perského zálivu navíc USA před měsícem vyslaly letadlovou loď USS Abraham Lincoln poté, co íránští představitelé pohrozili, že zablokují dopravu přes Hormuzský průliv. Trump tehdy v Bílém domě odpověděl na dotaz novináře, jakou hrozbu Írán představuje: "Máme informace, o kterých radši nechcete vědět. Oni vyhrožují a jsou ohrožením pro naši zemi, pro naši bezpečnost, pro jiné země."
Čím dál více provokací
Tvrdým protiíránským jestřábem je v současné administrativě zejména Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton. Ten proslul názorem, že USA by měly v Íránu intervenovat a změnit režim, který pronesl už před více než patnácti lety jako americký velvyslanec při OSN. Tehdejší prezident George W. Bush jej pak z funkce odvolal.
Podle bývalého amerického diplomata Nicholase Burnse je nynější krize výsledkem zbytečné agresivního Trumpova přístupu k Íránu. Burns přitom v roce 2015 pomáhal vyjednat dohodu o íránském jaderném programu, ve které se Teherán zavázal k mezinárodní kontrole svých jaderných zařízení výměnou za zrušení ekonomického embarga.
"Pokud skutečně Íránci zaútočili na tankery, je to nebezpečné a nezodpovědné. Ale bohužel je to také důsledek donucovací strategie Trumpovy vlády. Zastánci tvrdé linie ve Washingtonu a Teheránu se mohou navzájem stále více provokovat," uvedl Burns pro americký deník New York Times.
Válka, nebo totální obrat?
Válka v Perském zálivu - pokud vypukne - by byla už třetí tohoto jména. První byla irácko-íránská válka v osmdesátých letech, druhou pak ofenzíva mezinárodní koalice vedená USA proti Iráku v okupovaném Kuvajtu v roce 1991.
Případ Severní Koreje ale ukazuje, že Trumpova politika se může radikálně změnit. V roce 2017 vyhrožoval Severokorejcům tvrdým úderem a totální válkou, pokud nepřestanou s jadernými zkouškami a testy raket středního a dlouhého doletu. Následoval ale obrat a před rokem se americký prezident sešel na historickém summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Bojovnou rétoriku zcela opustil a Kima naopak chválí.
