Krátce před půlnocí 3. listopadu přišla seržantovi etiopské vládní armády, který sloužil na základně u tigrajského města Adigrat asi 30 kilometrů od metropole Mekele, esemeska: "Jsme obklíčeni. Pokud můžete přijet a osvobodit nás, přijeďte."
Zprávu poslal kdosi z nedaleké napadené základny v Agule. Pomoci z Adigratu se ale nedočkal. "Krátce nato už byl obklíčen i náš tábor. Do pozic okolo něj se postavily stovky členů speciálních jednotek i milic Tigrajské lidové osvobozenecké fronty TPLF. Byli s nimi i tigrajští vojáci, kteří předtím opustili náš tábor," zavzpomínal seržant Bulcha ve vyprávění pro server BBC na noc, kdy začal konflikt mezi vládními silami a rebely v severoetiopském regionu Tigraj.
Z jeho vyprávění vyplývá, že tigrajské jednotky očekávající první úder federální armády samy zaútočily na etiopské vojenské základny v Tigraji, nejsevernějším etiopském regionu. 4. listopadu etiopský premiér a loňský nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed vyslal do Tigraje armádu. Krátce předtím obvinil TPLF ze zrady a krádeže zbraní na vojenské základně.
Zbraně na Bulchaově základně byly uzamčené ve skladu, ke kterému měl klíče plukovník. Vojáci šli proto za ním, aby sklad odemkl. "Odmítl to. Říkal, že k tomu neobdržel příslušné rozkazy. Byl to Tigrajec, takže jsme ho podezřívali, že byl sám součástí plánu, jak na nás zaútočit," pokračuje seržant.
Ke zbraním se vojákům na základně podařilo dostat po hádkách a snaze dveře vypáčit až ve chvíli, kdy už byli sami pod palbou TPLF. Poschovávali se za zdmi, barely i obyčejnými kameny, aby tábor a sami sebe bránili. Mezi nimi a útočícími bojovníky rebelů TPLF zbývalo jen několik desítek metrů.
"Bylo kolem jedné hodiny ráno, když bitva začala," vzpomíná si na přesný čas voják.
"Zabili jsme víc než 100 z nich, oni zabili 32 našich lidí. Přímo v mé jednotce zemřel jeden člověk a devět dalších bylo raněno," pokračuje seržant s tím, že mnoho jeho spolubojovníků zemřelo rukou svých bývalých kolegů, kteří se přidali na stranu regionální tigrajské vlády.
Přišel rozkaz složit zbraně
Boje pokračovaly celou noc. Nejen na této základně, ale podle Bulchy i na dalších. Bojovalo se kalašnikovy, těžkými zbraněmi a dokonce i střelami krátkého doletu. Teprve druhý den kolem poledne přišel na základnu u Adigratu rozkaz složit zbraně, vrátit je do skladu a počkat v ubikacích na další rozkazy. "Poslechli jsme," potvrdil BBC vládní voják Bulcha.
Podmínky kapitulace tábora přišly dojednat starší z blízkého města a spolu s nimi také kněží. Přes 60 procent obyvatel Etiopie tvoří křesťané, křesťanství se do regionu a tehdejší zdejší říše - království Aksumu - dostalo už ve 4. století. Okolo 30 procent Etiopanů pak představují muslimové.
Poté co vojáci odevzdali všechny své osobní věci tigrajským bojovníkům, nastoupil seržant Bulcha spolu s ostatními zajatými vojáky do náklaďáků, které je zavezly na asi 150 kilometrů vzdálenou tigrajskou základnu v Abiy Addi. Jen mrtví mohli zůstat v původním táboře. Některým vojákům z dalších napadených základen se podařilo utéct do blízké Eritreji.
V novém táboře zůstali zajatci několik týdnů. K jídlu měli jen chleba, k pití vodu a čaj v kelímcích z rozříznutých plastových flašek. Další svědectví uvádějí, že museli spát v malých, zato přeplněných místnostech. Někteří ze zajatců se domnívali, že je "nepřítel" nechává vědomě v krutém horku zemřít.
Přidej se, zůstaň, nebo běž domů
Nakonec zajatým vládním vojákům dala TPLF na vybranou ze tří možností - připojit se k nim, žit v Tigraji jako civilisté nebo se vrátit domů. Většina z nich si vybrala poslední možnost. Museli si svléct uniformy, které pak tigrajští bojovníci slavnostně spálili a celou akci zachytili na video.
Ne každý etiopský voják měl ale takové štěstí, aby si mohl svoji budoucnost vybrat sám. "Naši vyšší důstojníci, radisté, vojačky a ti, kdo uměli obsluhovat těžké zbraně, možnost volby nedostali. Dál je drželi v Abiy Addi, byly jich tisíce," říká seržant.
Ty, co měli naopak štěstí a mířili na svobodu, čekalo ještě dlouhé čekání v přeplněných nákladních autech a ještě delší pochod pěšky. V každém náklaďáku se tlačilo na 500 lidí, někteří z nich se během nepohodlné cesty zranili. Výjimkou nebyly polámané končetiny ani pády z korby. Dohromady se do desítek vozů podle výpovědí svědků poskládalo okolo devíti tisíc zajatců.
"Jeli jsme hodiny po zadních silnicích, dokud nás speciální jednotky TPLF, které náklaďáky doprovázely, nevysadily na břehu řeky Tekeze na hranicích mezi Tigrajem a sousedním státem Amhara. Náklaďáky přijížděly v různou dobu. Rozdělili jsme se do skupinek a překonali řeku v lodích. Trvalo asi šest hodin, než moje skupina dosáhla druhého břehu. Pak jsem šli okolo 16 hodin, než jsme dosáhli města Sekota v Amhaře," řekl serveru BBC seržant.
Druhý citovaný muž, nejmenovaný radista etiopské armády, přiznal, že někteří vojáci si stěžovali, že jim během týdnů zajetí nikdo nepřišel na pomoc.
"Za osm let, kdy jsem působil v Tigraji, jsem si nikdy nemyslel, že se něco takového stane. Jen týden předtím jsme pomáhali farmářům se sklizní jejich obilí a s bojem proti kobylkám," povzdychl si radista.
Operace skončila, boje pokračují
Vládní etiopská armáda v pondělí uvedla, že aktivní část vojenské operace - jak probíhající konflikt v Tigraji označuje - už skončila.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová nicméně ve středu v Ženevě uvedla, že boje místy pokračují. "Máme zprávy, že zejména v oblastech obklopujících města jako Mekelle, Sherero, Axum, Abiy Addi a hranice mezi regiony Amhara a Tigraj pokračují boje mezi federálními silami a TPLF a přidruženými milicemi na obou stranách," citovala ji agentura Reuters.
Během šestitýdenních bojů podle odhadů zemřely tisíce lidí, na 45 tisíc osob uprchlo do sousedního Súdánu. Celý Tigraj je už týdny odstřižen od internetu, telefonních linek i dodávek surovin a pomoci. Ověřovat informace z místa je tak takřka nemožné.
Do oblasti se nedaří dostat ani humanitárním pracovníkům. Minulý víkend dokonce etiopské bezpečnostní síly střílely na pracovníky OSN. Podle Addis Abeby se snažily dostat do oblasti, kde jim byl zamítnut přístup. Prorazily dvě stanoviště a u třetího na ně začaly střílet. "Řekli jsme jim, že do některých oblastí nemohou, ale oni se vydali na dobrodružnou výpravu," řekl zástupce etiopské vlády Redwan Hussein.
OSN a federální vláda Etiopie přitom minulý týden podepsaly dohodu, která má zajistit neomezený a bezpečný přístup humanitárních pracovníků do Tigraje, na jehož území se nachází také tábory se skoro sto tisíci eritrejských uprchlíků. "Bohužel vstup (OSN) dosud nemá konkrétní obrysy," uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Babar Baloch.
