Nález indické lebky má objasnit historii lepry

Martin Novák Martin Novák
9. 6. 2009 15:15
Antropologové objevili 4000 let staré ostatky člověka postiženého malomocenstvím
Archivní snímek mladého muže znetvořeného leprou.
Archivní snímek mladého muže znetvořeného leprou. | Foto: wikipedia

Dillí - Na čtyři tisíce let staré lebce nalezli antropologové v Indii stopy po lepře. Jde o daleko nejstarší nález ostatků člověka postiženého touto nemocí.

Podle vědců může objasnit vznik a šíření malomocenství. Nemoci, která ani dnes není zcela vymýcená a stále jí trpí na deset milionů lidí, hlavně v Africe a Asii.

Dosud nejstarší známé ostatky poznamenané leprou pocházejí z Egypta a Thajska z období zhruba 400 let před naším letopočtem. O novém nálezu informoval jako první odborný časopis PLoS ONE.

Američtí antropologové odeberou z lebky vzorky DNA a porovnají je s ostatky lidí nemocných leprou na jiných místech světa. Výsledek pomůže objasnit, jak se kdysi smrtelná nemoc šířila světem.

Lebka
Lebka | Foto: xoospace.com

Někteří historikové mají za to, že do Evropy ji z Asie přinesli vracející se vojáci Alexandra Velikého. Není však vyloučeno, že ještě mnohem dříve se do Asie rozšířila z Afriky v době větší migrace lidí a vzniku větších městských center.

První historická zmínka o malomocenství pochází z Indie z období zhruba 1500 let před naším letopočtem. Lidé postižení leprou byli v historii kvůli nakažlivosti kožní formy nemoci a také kvůli tělesných deformacím izolováni.

Bakterii Mycobacterium leprae, která je původcem nemoci, objevil a popsal až v roce 1873 norský mikrobiolog Gerhard Hansen (odtud její odborný název Hansenova nemoc).

Posledním evropským místem, kde jsou shromážděni a léčeni malomocní, je vesnice Tichilesti na jihovýchodě Rumunska.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy