Překvapivý objev: Před 3500 lety se pralidé přesouvali z Evropy do Afriky. Ukázal to nález DNA

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 10. 2015 19:00
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena. | Foto: Reuters

Addis Abeba - Lebka 4500 let starého Afričana s neporušeným genetickým kódem pomohla vědcům poodhalit tajemství o našich dávných předcích.

Afrika je považována za kolébku lidstva, odkud pocházejí všichni dávní předkové člověka. Všechny genetické pozůstatky pravěkých lidí ale pocházely dosud z Evropy a ostatních kontinentů.

Nyní však vědci ve své práci zaznamenali průlom.

Získali úryvek z prehistorické africké DNA. Lebka 4500 let starého lovce a sběrače z Etiopie tak odhalila vlnu migrace předků moderních lidí mezi Afrikou a Eurasií.

Mota - jenž získal jméno po jeskyni v Etiopských horách, kde byly jeho pozůstatky nalezeny - má totiž čistě africký genetický kód, který se v dnešní době už nikde nevyskytuje.

Po srovnání genetického fondu Moty s dnešními Afričany, Evropany a Asiaty, došli badatelé k překvapivému zjištění.

Z Afriky do Asie i Evropy a zase zpátky

Výsledky bádání - publikované v časopise Science - ukazují, že před 3000 lety proběhla obrovská vlna migrace z Eurasie do Afriky. Tento mohutný přesun zanechal dědictví v DNA dnešních Afričanů.

Africký kontinent je často vnímán jako místo zrodu dávných předků lidí, kteří se odtud šířili dál do celého světa. Nové poznatky ale dokazují, že se zemědělci ze Středního východu zhruba před 3500 lety vraceli zpátky do Afriky, kde šířili svoji genetickou informaci po celém světadílu.

Ani například konžští pygmejové, kteří byli považování za vývojově izolovanou skupinu, nezůstali nedotčeni.

Objev Moty a jeho genetického kódu je významný ještě i z jiného hlediska. Genomy předků lidí lze nalézt po celém světě, ovšem v Africe kvůli vysoké vlhkosti jen velice zřídka. Mota měl ale štěstí, jeho skalní kost - která se nachází těsně pod uchem - zůstala neporušená, stejně tak i část jeho DNA v ní.

Vědci se tak v genetickém kódu mohli dočíst, že Motovi předci nikdy neopustili Afriku. Až 1500 let po jeho smrti zažil černý kontinent obrovskou proměnu. Po odlivu předků lidí do Eurasie, ke kterému došlo před 60 tisíci lety, se někteří z nich začali vracet zpět.

Důkazem je odlišené složení DNA současných Afričanů.

Současní obyvatelé Etiopie totiž vlastní 20 procent genomu pocházejícího od těchto předků z Eurasie. V oblastech Subsaharské Afriky lze dokonce vystopovat pozůstatky z DNA neandrtálců, se kterými se jejich předkové mísili.

Proč se neolitičtí zemědělci, kteří tento způsob obživy zanesli do Evropy, začali vracet zpět do Afriky, vědci však netuší. Objev Moty ale znamená další dílek do skládanky příběhu historie lidstva.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Trump neudělí milost Bannonovi ani svému právníkovi, na seznamu je Lil Wayne

Na seznamu milostí, které hodlá udělit americký prezident Donald Trump před koncem svého mandátu, nejsou jména bývalého starosty New Yorku a prezidentova osobního právníka Rudyho Giulianiho ani bývalého poradce Steva Bannona. S odvoláním na své zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Podle ní se milosti dočká rapper Lil Wayne. Před koncem mandátu se Trump chystá podle dřívějších informací amerických médií omilostnit přes 100 lidí.

Zpěvák Lil Wayne čelí obvinění z nepovoleného ozbrojování poté, co policie našla v prosinci roku 2019 v jeho zavazadlech nabitou pozlacenou pistoli. Rapperovi bylo držení zbraní zakázáno kvůli záznamům v trestním rejstříku. Rapper se k porušení zákona přiznal a hrozí mu až deset let vězení.

Zpěvák Lil Wayne několikrát v uplynulém roce Trumpa podpořil. Na twitteru zveřejnil fotografii, na které pózuje s prezidentem, a kladně se vyjádřil i o některých reformách, které Trumpova administrativa připravovala.

Podle zdrojů agentury Reuters Trump neudělí milosti ani zakladateli portálu WikiLeaks Julianovi Assangeovi. Trump poradci údajně také odradili od toho, aby "preventivně" zastavil trestní stíhání proti sobě a členům své rodiny. Milosti by se naopak měl dočkat bývalý předseda zákonodárného sboru státu New York Sheldon Silver, který byl odsouzen v roce 2015 na dvanáct let vězení za úplatkářství.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na dálnici D1 havaroval kamion, vozovka byla kvůli vysypaným plechům neprůjezdná

Na dálnici D1 u Ostravy havaroval v noci na úterý kamion, na dálnici se vysypaly balíky plechu. Směr na Prahu byl několik hodin neprůjezdný, náklad bylo potřeba přeložit. Dálnice byla znovu otevřena před 06:00, informovalo Národní dopravní informační centrum.

Nehoda se stala kolem 02:00 na 345. kilometru D1. Kamion narazil do svodidel. Podle policejního webu byly vysypané balíky s plechem asi šest metrů dlouhé.

Řidiči z D1 sjížděli na 349. kilometru u Klimkovic, zpátky se vraceli na 342. kilometru u Bravantic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy