Překvapivý objev: Před 3500 lety se pralidé přesouvali z Evropy do Afriky. Ukázal to nález DNA

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 10. 2015 19:00
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena. | Foto: Reuters

Addis Abeba - Lebka 4500 let starého Afričana s neporušeným genetickým kódem pomohla vědcům poodhalit tajemství o našich dávných předcích.

Afrika je považována za kolébku lidstva, odkud pocházejí všichni dávní předkové člověka. Všechny genetické pozůstatky pravěkých lidí ale pocházely dosud z Evropy a ostatních kontinentů.

Nyní však vědci ve své práci zaznamenali průlom.

Získali úryvek z prehistorické africké DNA. Lebka 4500 let starého lovce a sběrače z Etiopie tak odhalila vlnu migrace předků moderních lidí mezi Afrikou a Eurasií.

Mota - jenž získal jméno po jeskyni v Etiopských horách, kde byly jeho pozůstatky nalezeny - má totiž čistě africký genetický kód, který se v dnešní době už nikde nevyskytuje.

Po srovnání genetického fondu Moty s dnešními Afričany, Evropany a Asiaty, došli badatelé k překvapivému zjištění.

Z Afriky do Asie i Evropy a zase zpátky

Výsledky bádání - publikované v časopise Science - ukazují, že před 3000 lety proběhla obrovská vlna migrace z Eurasie do Afriky. Tento mohutný přesun zanechal dědictví v DNA dnešních Afričanů.

Africký kontinent je často vnímán jako místo zrodu dávných předků lidí, kteří se odtud šířili dál do celého světa. Nové poznatky ale dokazují, že se zemědělci ze Středního východu zhruba před 3500 lety vraceli zpátky do Afriky, kde šířili svoji genetickou informaci po celém světadílu.

Ani například konžští pygmejové, kteří byli považování za vývojově izolovanou skupinu, nezůstali nedotčeni.

Objev Moty a jeho genetického kódu je významný ještě i z jiného hlediska. Genomy předků lidí lze nalézt po celém světě, ovšem v Africe kvůli vysoké vlhkosti jen velice zřídka. Mota měl ale štěstí, jeho skalní kost - která se nachází těsně pod uchem - zůstala neporušená, stejně tak i část jeho DNA v ní.

Vědci se tak v genetickém kódu mohli dočíst, že Motovi předci nikdy neopustili Afriku. Až 1500 let po jeho smrti zažil černý kontinent obrovskou proměnu. Po odlivu předků lidí do Eurasie, ke kterému došlo před 60 tisíci lety, se někteří z nich začali vracet zpět.

Důkazem je odlišené složení DNA současných Afričanů.

Současní obyvatelé Etiopie totiž vlastní 20 procent genomu pocházejícího od těchto předků z Eurasie. V oblastech Subsaharské Afriky lze dokonce vystopovat pozůstatky z DNA neandrtálců, se kterými se jejich předkové mísili.

Proč se neolitičtí zemědělci, kteří tento způsob obživy zanesli do Evropy, začali vracet zpět do Afriky, vědci však netuší. Objev Moty ale znamená další dílek do skládanky příběhu historie lidstva.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Základní část NHL se bude hrát až do poloviny května

Vedení NHL rozhodlo o prodloužení základní části soutěže až do 16. května. K tomuto kroku vedlo elitní ligu odložení hned osmi zápasů Vancouveru kvůli nákaze nemocí covid-19. NHL nicméně stále počítá s tím, že ve zkrácené sezoně odehraje každý z týmů v souladu s původním plánem všech 56 utkání dlouhodobé fáze. Zatím však není jasné, kdy začnou vyřazovací boje o Stanley Cup.

Přestože bylo ve zhuštěném programu základní části, při němž čeká za normálních okolností každý klub 82 zápasů, odloženo od začátku sezony z důvodu koronavirové pandemie 54 utkání a dalších pět kvůli potížím s počasím, nenabrala NHL zatím nijak dramatický skluz. Původně měla dlouhodobá fáze skončit 8. května, již dříve byla prodloužena do 11. května.

Tým Canucks byl v rozehrané soutěži zasažen nákazou dosud nejvýrazněji. Různé formy koronaviru byly diagnostikovány u 21 hráčů a čtyř dalších zaměstnanců klubu. Kanadský celek, který má odehráno nejméně utkání (37) v soutěži, hrál kvůli tomu naposledy 24. března. Dnes už ale může začít s tréninkem, do zápasového zatížení pak naskočí v pátek soubojem s Edmontonem.

O začátku play off nebylo zatím rozhodnuto. "NHL bude i nadále sledovat a pečlivě vyhodnocovat průběh základní části, teprve pak bude definitivně oznámeno datum, kdy se začne hrát o Stanley Cup. S posledními změnami a posunutým koncem základní části v Severní divizi je ale možné, že zápasy prvního kola play off začnou ve Východní, Centrální a Západní divizi o pár dnů dříve než v Severní divizi," uvedla liga v tiskové zprávě.

S prodloužením základní části NHL se však zmenšil časový prostor hráčům, kteří posílí národní týmy na mistrovství světa v Lotyšsku. Rovněž posunutý šampionát, jehož spolupořadatelem mělo být původně i Bělorusko, začne v pátek 21. května. Hned v jeho úvodní den půjdou do akce i čeští hokejisté, které čeká souboj s Ruskem. Finále turnaje je pak naplánováno na neděli 6. června.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Pomohu republikánům příští rok vyhrát volby do Kongresu, přislíbil Trump

Bývalý americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům ve volbách do Kongresu v roce 2022. Řekl to v sobotním projevu k dárcům Celostátního výboru Republikánské strany (RNC). Zároveň však ostře zkritizoval lídra republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella a poznamenal, že je stále zklamaný z přístupu svého někdejšího viceprezidenta Mikea Pence. Informovala o tom agentura Reuters.

Trump k dárcům ve floridském Palm Beach promluvil na večeři ve svém letovisku Mar-a-Lago. Podle Reuters dal najevo, že jej stále trápí, že není prezidentem, přestože ho ve volbách 3. listopadu porazil demokrat Joe Biden, který je nynějším šéfem Bílého domu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy