Překvapivý objev: Před 3500 lety se pralidé přesouvali z Evropy do Afriky. Ukázal to nález DNA

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 10. 2015 19:00
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena.
Jeskyně v Etiopii, ve které byla 4500 let stará lebka nalezena. | Foto: Reuters

Addis Abeba - Lebka 4500 let starého Afričana s neporušeným genetickým kódem pomohla vědcům poodhalit tajemství o našich dávných předcích.

Afrika je považována za kolébku lidstva, odkud pocházejí všichni dávní předkové člověka. Všechny genetické pozůstatky pravěkých lidí ale pocházely dosud z Evropy a ostatních kontinentů.

Nyní však vědci ve své práci zaznamenali průlom.

Získali úryvek z prehistorické africké DNA. Lebka 4500 let starého lovce a sběrače z Etiopie tak odhalila vlnu migrace předků moderních lidí mezi Afrikou a Eurasií.

Mota - jenž získal jméno po jeskyni v Etiopských horách, kde byly jeho pozůstatky nalezeny - má totiž čistě africký genetický kód, který se v dnešní době už nikde nevyskytuje.

Po srovnání genetického fondu Moty s dnešními Afričany, Evropany a Asiaty, došli badatelé k překvapivému zjištění.

Z Afriky do Asie i Evropy a zase zpátky

Výsledky bádání - publikované v časopise Science - ukazují, že před 3000 lety proběhla obrovská vlna migrace z Eurasie do Afriky. Tento mohutný přesun zanechal dědictví v DNA dnešních Afričanů.

Africký kontinent je často vnímán jako místo zrodu dávných předků lidí, kteří se odtud šířili dál do celého světa. Nové poznatky ale dokazují, že se zemědělci ze Středního východu zhruba před 3500 lety vraceli zpátky do Afriky, kde šířili svoji genetickou informaci po celém světadílu.

Ani například konžští pygmejové, kteří byli považování za vývojově izolovanou skupinu, nezůstali nedotčeni.

Objev Moty a jeho genetického kódu je významný ještě i z jiného hlediska. Genomy předků lidí lze nalézt po celém světě, ovšem v Africe kvůli vysoké vlhkosti jen velice zřídka. Mota měl ale štěstí, jeho skalní kost - která se nachází těsně pod uchem - zůstala neporušená, stejně tak i část jeho DNA v ní.

Vědci se tak v genetickém kódu mohli dočíst, že Motovi předci nikdy neopustili Afriku. Až 1500 let po jeho smrti zažil černý kontinent obrovskou proměnu. Po odlivu předků lidí do Eurasie, ke kterému došlo před 60 tisíci lety, se někteří z nich začali vracet zpět.

Důkazem je odlišené složení DNA současných Afričanů.

Současní obyvatelé Etiopie totiž vlastní 20 procent genomu pocházejícího od těchto předků z Eurasie. V oblastech Subsaharské Afriky lze dokonce vystopovat pozůstatky z DNA neandrtálců, se kterými se jejich předkové mísili.

Proč se neolitičtí zemědělci, kteří tento způsob obživy zanesli do Evropy, začali vracet zpět do Afriky, vědci však netuší. Objev Moty ale znamená další dílek do skládanky příběhu historie lidstva.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Při nehodě dodávky na Vyškovsku se zranilo deset lidí

Deset lidí se dnes nad ránem zranilo při havárii mikrobusu u Nesovic na Vyškovsku, uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Silnice I/50, která je hlavním tahem ze Slovenska na Brno, byla přes hodinu neprůjezdná, problémy v dopravě ale nebyly. Před pátou ranní už se dalo místem projet.

Nehoda se stala okolo půl čtvrté, vozidlo mělo ukrajinskou značku. "Auto vyjelo ze silnice a převrátilo se přes střechu. Potom zůstalo stát na kolech mimo silnici v poli," uvedl Mikoška. Podle něj cestovalo v autě dvanáct lidí. "Všichni byli při našem příjezdu mimo vozidlo, nemuseli jsme nikoho vyprošťovat. Deset lidí se zranilo. Z toho bylo sedm mužů a tři ženy," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
Další zprávy