Addis Abeba - Lebka 4500 let starého Afričana s neporušeným genetickým kódem pomohla vědcům poodhalit tajemství o našich dávných předcích.
Afrika je považována za kolébku lidstva, odkud pocházejí všichni dávní předkové člověka. Všechny genetické pozůstatky pravěkých lidí ale pocházely dosud z Evropy a ostatních kontinentů.
Nyní však vědci ve své práci zaznamenali průlom.
Získali úryvek z prehistorické africké DNA. Lebka 4500 let starého lovce a sběrače z Etiopie tak odhalila vlnu migrace předků moderních lidí mezi Afrikou a Eurasií.
Mota - jenž získal jméno po jeskyni v Etiopských horách, kde byly jeho pozůstatky nalezeny - má totiž čistě africký genetický kód, který se v dnešní době už nikde nevyskytuje.
Po srovnání genetického fondu Moty s dnešními Afričany, Evropany a Asiaty, došli badatelé k překvapivému zjištění.
Z Afriky do Asie i Evropy a zase zpátky
Výsledky bádání - publikované v časopise Science - ukazují, že před 3000 lety proběhla obrovská vlna migrace z Eurasie do Afriky. Tento mohutný přesun zanechal dědictví v DNA dnešních Afričanů.
Africký kontinent je často vnímán jako místo zrodu dávných předků lidí, kteří se odtud šířili dál do celého světa. Nové poznatky ale dokazují, že se zemědělci ze Středního východu zhruba před 3500 lety vraceli zpátky do Afriky, kde šířili svoji genetickou informaci po celém světadílu.
Ani například konžští pygmejové, kteří byli považování za vývojově izolovanou skupinu, nezůstali nedotčeni.
Objev Moty a jeho genetického kódu je významný ještě i z jiného hlediska. Genomy předků lidí lze nalézt po celém světě, ovšem v Africe kvůli vysoké vlhkosti jen velice zřídka. Mota měl ale štěstí, jeho skalní kost - která se nachází těsně pod uchem - zůstala neporušená, stejně tak i část jeho DNA v ní.
Vědci se tak v genetickém kódu mohli dočíst, že Motovi předci nikdy neopustili Afriku. Až 1500 let po jeho smrti zažil černý kontinent obrovskou proměnu. Po odlivu předků lidí do Eurasie, ke kterému došlo před 60 tisíci lety, se někteří z nich začali vracet zpět.
Důkazem je odlišené složení DNA současných Afričanů.
Současní obyvatelé Etiopie totiž vlastní 20 procent genomu pocházejícího od těchto předků z Eurasie. V oblastech Subsaharské Afriky lze dokonce vystopovat pozůstatky z DNA neandrtálců, se kterými se jejich předkové mísili.
Proč se neolitičtí zemědělci, kteří tento způsob obživy zanesli do Evropy, začali vracet zpět do Afriky, vědci však netuší. Objev Moty ale znamená další dílek do skládanky příběhu historie lidstva.
