Premiéři či prezidenti členských zemí se tak znovu sejdou 30. června na mimořádném summitu. Vedle nového šéfa komise by měli vybrat i předsedu Evropské rady, tedy svých summitů, prezidenta Evropské centrální banky a šéfa společné zahraniční politiky. Volný je i post předsedy Evropského parlamentu, kterého si volí europoslanci.
Nový šéf Evropské komise bude stát v čele instituce, která navrhuje pravidla platná na jednotném evropském trhu, což je největší trh na světě. Předsedu komise navrhují lídři členských zemí a následně ho volí europoslanci. Premiéři či prezidenti se tedy nejdřív musí dohodnout mezi sebou a následně i s Evropským parlamentem.
Při obsazení všech zmíněných funkcí jde nejen o schopnosti kandidátů, ale i o zachování rovnovážného zastoupení hlavních evropských politických frakcí. Důležitá je i geografická rovnováha mezi severem a jihem či západem a východem EU nebo mezi velkými a malými členskými zeměmi. Dostatečné zastoupení by měly mít také ženy. "Často je rychlejší volba papeže než obsazení těchto pozicí," glosoval to irský premiér Leo Varadkar.
Momentálně se zdá, že šanci na to, stát se novým předsedou Evropské komise, ztratil německý konzervativní europoslanec Manfred Weber. Ten v nedávných evropských volbách kandidoval jako vedoucí kandidát (z německého Spitzenkandidat) Evropské lidové strany (EPP), kam v Česku patří TOP 09 se starosty a KDU-ČSL. Frakce lidovců sice v Evropském parlamentu obsadila nejvíc mandátů, sama ale ani zdaleka nemá většinu. Další dvě hlavní politické frakce, tedy socialisté a liberálové, Webera nechtějí podpořit. Momentálně tak nemá šanci, že by v europarlamentu získal dostatečnou podporu.
Tu Weber nemá ani mezi lídry členských zemí. Podle informací Aktuálně.cz je tak nyní pravděpodobné, že premiéři či prezidenti států EU za evropské lidovce navrhnou ze svých řad jiného kandidáta, než je Weber.
Nepřímo to potvrdil i český premiér Andrej Babiš (ANO). "Logicky si myslím, že pokud není akceptován vedoucí kandidát EPP Weber, tak EPP bude chtít post předsedy komise," prohlásil.
Zatím ale vůbec není jasné, kdo by tímto novým kandidátem mohl být. Podle zdrojů Aktuálně.cz by Česko a další státy visegrádské čtyřky mohly podpořit současného vyjednavače pro brexit, Francouze Michela Barniera. Na žádné hlasování o konkrétních jménech ale na summitu nedošlo. Týká se to i dalších čelných funkcí.
Česko je, stejně jako například Francie, proti samotnému principu vedoucích kandidátů. Podle současné situace se dá předpokládat, že pokud by padla kandidatura Webera, šanci na zisk postu předsedy komise nemají ani ostatní vedoucí kandidáti - tedy socialista Frans Timmermans či liberálka Margrethe Vestagerová.
Nový šéf Evropská komise by se měl ujmout funkce 1. listopadu. Pokud ho do té doby Evropský parlament neschválí, bude dál pokračovat současná komise v čele s Junckerem.
Lídři členských zemí se chtějí na jménu nového šéfa komise shodnout před 2. červencem, kdy se poprvé sejdou nově zvolení europoslanci. Pokud by to nestihli, riskují, že europarlament sám přijde s nějakým jménem. V tom případě by pro členské státy bylo obtížné prosadit vlastního kandidáta, protože by se vystavily hrozbě, že ho europoslanci zablokují.
Slovenský premiér Peter Pellegrini tvrdí, že společným kandidátem zemí visegrádské čtyřky na post šéfa evropské zahraniční politiky zůstává současný slovenský eurokomisař a nedávný neúspěšný prezidentský kandidát Maroš Šefčovič. Babiš to ale odmítl potvrdit.
Podle českých diplomatů je pro Česko přednější než Šefčovičova kandidatura to, aby se na post šéfa Evropské komise dostal kandidát přijatelný pro země visegrádské čtyřky. "Pro nás je klíčové, aby předseda Evropské komise byl člověk, který má rád náš region, má rád V4," prohlásil Babiš.
Kdo má šanci?
Šéfem Evropské komise se před nedávnými evropskými volbami chtěli stát Němec Manfred Weber, Nizozemec Frans Timmermans nebo Dánka Margrethe Vestagerová. Jejich šance ale v posledních dnech výrazně klesly. Spekuluje se třeba o francouzském vyjednavači pro brexit Michelu Barnierovi, šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, jež je také z Francie, nebo o bulharské výkonné ředitelce Světové banky Kristalině Georgievové. Naděje mají ti ze současných premiérů, kteří nedávno doma prohráli volby, ale přitom se těší respektu, tedy belgický šéf vlády Charles Michel nebo dánský premiér Lars Lokke Rasmussen.
Evropskou centrální banku by mohli řídit Francouzi Benoît Cœuré a François Villeroy de Galhau, Finové Erkki Liikanen a Olli Rehn či Němec Jens Weidmann.
Ohledně budoucího šéfa Evropské rady se mluví o nizozemském premiérovi Marku Ruttem, chorvatském předsedovi vlády Andreji Plenkovičovi nebo německé kancléřce Angele Merkelové. Ta to ale opakovaně vyloučila. Ve hře by mohl být i rumunský prezident Klaus Iohannis či zmiňovaní premiéři Michel a Rasmussen.
V souboji o vrcholné funkce v EU ale tradičně platí, že nakonec není nouze o překvapení.
