„Naděje na nalezení přeživších se zmenšuje.“ Přes 1225 mrtvých po záplavách v Nepálu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Počet obětí ničivých záplav v Nepálu a Tibetu z minulého týdne vzrostl na nejméně 1225, přičemž po 4757 lidech záchranáři dál pátrají. Ve středu odpoledne o tom informovala agentura AFP. Naděje na nalezení dalších přeživších nicméně podle úřadů slábnou, dodala agentura Reuters.

Nepálský úřad pro zvládání katastrof předběžně zmiňuje 1204 obětí a 4216 pohřešovaných. Na tibetské straně je podle čínských státních médií 21 obětí a 541 pohřešovaných. Nepálské ministerstvo zahraničí podle agentury AP uvedlo, že dosud bylo zachráněno 324 cizinců, zatímco se stále pátrá po asi 590 lidech z 39 zemí.

Záchranáři také dál hledají lidi uvázlé v tunelech několika vodních elektráren, kteří mohou být v prostorách strojoven. Z trosek elektráren bylo podle úřadů zachráněno 279 osob, ale nejméně 639 dalších je stále pohřešováno, přičemž někteří z nich jsou pravděpodobně uvězněni právě v tunelech. Do záchranných akcí se už zapojily specializované záchranné týmy z Indie, Číny a USA vybavené například odposlouchávacími zařízeními.

„Naděje na nalezení přeživších se zmenšuje. Modlíme se a doufáme. Naděje je naděje!“, řekl Phanindra Paudel z nepálského krizového operačního centra. „Vzhledem k povaze katastrofy a zasažené oblasti se šance na nalezení přeživších s každým dalším dnem snižuje,“ varoval Binoj Basnet, který řídil pátrací a záchranné operace při zemětřesení v roce 2015, tehdy zemřelo přibližně 9000 lidí.

Čínské ministerstvo zahraničí ve středu podle Reuters uvedlo, že do Nepálu vyšle další odborníky na identifikaci s využitím DNA a nouzové zásoby, včetně chladicích boxů na těla či komunikačního vybavení. Čína také nadále úzce komunikuje s velvyslanectvími příslušných zemí a řeší s nimi pohřešované cizince.

Nepálský premiér Balendra Šáh uvedl, že pozornost se nyní přesune od pátracích, záchranných a humanitárních operací k obnově a rekonstrukci. Vláda se podle něj zaměří na obyvatele v zasažených oblastech a zajistí jim lékařskou péči a psychologickou pomoc.

Záchranné týmy na tibetské straně už dokončily provizorní silnici k místu katastrofy v přístavu Kjirong na nepálské hranici. Odklízejí cestu pro těžkou techniku, která bude použita při pátrání v oblasti hraničního přechodu smeteného povodněmi. Silnici vedoucí k přechodu zničila a zaplavila voda a zasypalo ji bahno s kameny.

V klášteře v hlavním městě Káthmándú našlo podle AP útočiště přibližně 400 přeživších, převážně z obce Timure ležící asi 110 kilometrů západně od metropole. Truchlí tam nad ztrátou svých blízkých a domovů a vzájemně se podporují. Ubytování jim zajišťují místní a příbuzní a humanitární pomoc jednotlivci i charitativní organizace. Další lidé procházeli troskami zničených vesnic a měst a snažili se zachránit, co se z jejich věcí dalo.

Katastrofa za sebou podle odhadů Rozvojového programu OSN (UNDP) zanechala nejméně 2,2 milionu tun trosek, včetně částí budov a kamenů. Znepokojení ohledně rizik pro veřejné zdraví pak vyjádřil mluvčí OSN Stéphane Dujarric, který se v této souvislosti zmínil o přeplněných evakuačních centrech, znečištěné vodě nebo poškozených zdravotnických zařízeních. Ve 27 evakuačních táborech v nejzasaženějších nepálských okresech Nuvakot a Rasuva podle něj žije téměř 3500 lidí.

Povodně 26. srpna podle České geologické služby způsobilo skalní zřícení spojené s kolapsem části himálajského ledovce. Masa ledu a horniny dopadla do údolí a vytvořila hráz, ve které se hromadila voda a která po protržení poslala po řece Trišuli prudkou záplavovou vlnu. Ta smetla domy, budovy, silnice a mosty a unášela bahno a kameny po proudu. Jako jedna z příčin katastrofy se uvádí klimatická změna.