Naděje na mír se vzdaluje, prohlásil Kerry. Obhajoval rezoluci OSN, která kritizuje Izrael

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 12. 2016 19:10
Současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. Obhajoval tak rezoluci Rady bezpečnosti OSN požaduící po Izraeli, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných územích. Kerry také konstatoval, že o dalším vývoji blízkovýchodního vztahu, a tedy o otázce osad, sporného statusu Jeruzaléma a o řešení "dvou států" rozhodne až Trumpova vláda.
John Kerry.
John Kerry. | Foto: Reuters

Washington – Americký ministr zahraničí John Kerry obhajoval rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující po Izraeli, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Podle něho se tak zachovává možnost mírového "řešení dvou států", tedy vzniku samostatného palestinského státu vedle stávajícího izraelského.

Už současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. Americký šéfdiplomat v této souvislosti varoval před národnostní segregací a nerovností mezi Židy a Palestinci.

Spojené státy umožnily schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN tím, že se zdržely hlasování, a to v souladu se svými hodnotami tak, jak činily i předcházející americké vlády, uvedl také Kerry v projevu, ve kterém zhodnotil dosavadní vývoj izraelsko-palestinského mírového procesu.

"To je to, co obhajujeme: budoucnost Izraele jako židovského a demokratického státu žijícího v míru a bezpečí po boku svých sousedů," řekl Kerry. "Je-li volbou jen jeden stát, pak Izrael může být buď židovský nebo demokratický, ale nemůže být zároveň obojí, a nikdy nebude opravdu žít v míru," řekl Kerry v projevu.

Kerry rovněž řekl, že by Jeruzalém měl být hlavním městem obou sousedících států, čímž podpořil palestinskou představu o mírovém vyrovnání. Zatímco Palestinci chtějí udělat metropoli z východního Jeruzaléma, Izrael se o město nechce dělit.

Podle agentury AP se šéf americké diplomacie také snažil ukázat, že se nezaměřuje výhradně jen na pohřešky Izraele. Poukázal na opakující se podněcování k násilí ze strany palestinských politiků a zmínil se o židovských obavách z rychleji rostoucí arabské populace, která může výhledově udělat z Židů menšinu v Izraeli. Vznik samostatného palestinského státu by tak právě bylo řešením.

Izrael na přijetí rezoluce reagoval s nevolí, což dal najevo všemi dostupnými diplomatickými prostředky vůči všem 15 zemím v RB OSN, které dokument odsouhlasily.

Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v RB OSN minulý týden prošla díky tomu, že Spojené státy nevyužily práva veta. Je to poprvé od roku 1979, co Washington v této otázce Izrael nepodpořil. Mezinárodní pozorovatelé poukazují na to, že židovský stát dlouhodobě pokouší trpělivost vlády prezidenta Baracka Obamy stále rozšiřující se výstavbou osad na palestinských územích. Snižuje se tím možnost mírového vyrovnání s Palestinci, kteří usilují o vznik životaschopného samostatného státu.

Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua nyní doufá v obrat americké zahraniční politiky s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu. Trump rezoluci OSN zkritizoval.

Kerry také konstatoval, že o dalším vývoji blízkovýchodního vztahu, a tedy o otázce osad, sporného statusu Jeruzaléma a o řešení "dvou států" rozhodne až Trumpova vláda. Dodal, že USA nemohou dělat vůbec nic, když vidí, že "naděje na mír se vzdaluje".

Šéf americké diplomacie vyjádřil pochyby nad tím, zda Netanjahu skutečně podporuje vznik palestinského státu, k čemuž se i Izrael výhledově zavázal v dosavadním mírovém procesu.

Také popřel Netanjahuovo obvinění, že text rezoluce USA zosnovaly. Řekl, že vláda amerického prezidenta Baracka Obamy vlastně pro bezpečnost Izraele udělala svým zahraničně politickým působením zdaleka nejvíc ze všech.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy