Washington - Šestatřicet hodin stačilo k tomu, aby konflikt kolem Sýrie a jejích chemických zbraní nabral úplně jiný a nečekaný směr.
Nejprve se americký ministr zahraničí John Kerry nenápadně zmínil o tom, že syrský režim prezidenta Bašára Asada se může úderům USA vyhnout, pokud své zbraně předá pod mezinárodní dohled a umožní je zlikvidovat.
Rusko pak tuto možnost představilo světu jako svůj návrh a uspělo. I u šéfa Bílého domu Baracka Obamy, který v projevu k Američanům ve středu sdělil, že plánu dá šanci, ale všechny další možnosti - tedy i použití síly - dál "zůstávají na stole."
Místo amerických pilotů a specialistů na odpalování střel s plochou dráhou letu se tak do boje pustili diplomaté.
USA, Francie a Velká Británie trvají na tom, že Sýrie musí své sklady nervových plynů otevřít pro inspekce rychle, a pokud tak neučiní, bude čelit vážným důsledkům.
Rusko už avizovalo, že plán bude naopak fungovat jen tehdy, když USA přestanou Bašáru Asadovi vyhrožovat silou. A samotná Sýrie? Zatím jen oznámila, že plán přijímá, nic víc.
Z prvních náznaků je jasné, že budeme svědky přetlačované nejen na půdě Rady bezpečnosti OSN. Francie chce prosadit rezoluci, která odsuzuje syrský režim za použití sarinu 21. srpna v Damašku a která mu hrozí použitím síly, pokud do patnácti dnů nepřizná počet a druh svých chemických zbraní a nezačne podnikat kroky k jejich mezinárodní kontrole.
Odvolává se přitom na sedmý článek Charty OSN, který předpokládá tvrdý postup - včetně použití síly - proti státu, který neplní závaznou rezoluci Rady bezpečnosti.
Rusko to jednoznačně odmítlo a na jeho žádost Rada bezpečnosti OSN nakonec v úterý o rezoluci vůbec nejednala. K Rusku se tradičně připojila Čína. Mluvčí ministerstva zahraničí Chung Lej řekl, že je třeba dosáhnout konsensu, což znamená, že ani Peking Francouzi navrženou rezoluci nepřijímá.
Rusko s Čínou zatím zablokovaly v Radě bezpečnosti všechny rezoluce, kritizující Asadův režim.
Moskva chystá podle ruského tisku vlastní rezoluci. Ta má přivítat syrský závazek chemické zbraně zničit a vyzvat OSN, aby pomáhala. To ale bude pro západní spojence téměř jistě málo.
Co se stane, pokud se Rusko s USA, Francií a Velkou Británií na půdě Rady bezpečnosti nedohodnou? Moskva může přemluvit Asada k tomu, aby začal s likvidací zásob plynů a chemikálií nezávisle na OSN a přizvat k tomu mezinárodní dozor.
Anebo to Obama a francouzský prezident Francois Hollande vyhodnotí jako porušení syrského závazku a neúspěch celé iniciativy. A vývoj by se vrátil zpět k bodu, kdy hrozil vojenský úder na Asadův režim.
Šéf zahraničně-politického výboru ruské Dumy Alexej Puškov pohrozil, že pokud USA na Sýrii přece jen zaútočí, Rusko zvýší prodej zbraní Íránu a přehodnotí dohodu se Spojenými státy o leteckém tranzitu jejich materiálů a zásob přes ruské území do Afghánistánu.
Více napoví čtvrteční ženevská schůzka mezi ministry zahraničí USA a Ruska Johnem Kerrym a Sergejem Lavrovem. Pokud převládne nesoulad a zásadně odlišné představy, varianta návratu k Obamově hrozbě útokem bude znovu reálnou.
Rusové předali před schůzkou detailně rozpracovaný plán na zajištění syrských zbraní. Mluvčí Bílého domu Jay Carney je zatím pozitivní.
"Od Ruska jsme viděli více spolupráce za uplynulé dva dny než za předchozí dva roky," uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin v komentáři napsaném pro deník New York Times znovu zopakoval své stanovisko, že plyn nasadili 21. srpna povstalci, ne syrský režim. Rebelové tím podle něj chtěli vyvolal mezinárodní zásah.
Případné prověření syrských skladů chemických zbraní a jejich zničení je prací na měsíce, spíše roky. Přitom by inspekční týmy OSN museli pracovat uprostřed brutální, intenzivní občanské války, což činí šance na úplnou a bezpečnou likvidaci syrských zásob málo pravděpodobné.
Podle odhadu západních rozvědek mají Syřané kolem tisíce tun sarinu, tabunu, plynu VX či yperitu.
