Nabarvená bída putinovského Ruska: "Kdyby nás věšeli, ještě si přineseme provaz."

Video Video
15. 6. 2021 7:00
V carském Rusku to bývalo ženské vězení, nyní je to ale domov pro chudé rodiny, které nemají kam jít. I když se má jednat o dočasné ubytování, obyvatelé tráví roky uprostřed rozpadajících se, špatně osvětlených chodeb a čekají na trvalé bydlení.
V carském Rusku to bývalo ženské vězení, nyní je to ale domov pro chudé rodiny, které nemají kam jít. Na trvalé bydlení čekají věčnost. | Video: Rádio Svobodná Evropa

"Když jsme se nastěhovali, nebyl tam žádný nábytek. Ani postel. Je potřeba vyměnit okna s plastovými rámy. Řekli: "Na vlastní náklady." V pokoji nebylo žádné světlo," popisuje v reportáži obyvatelka domu Anna Smirnová.

"Lidé zde ztratili veškerou naději. Kdyby měli naději, dali by se dohromady a něco udělali. Ale co máme místo toho? Když Putin řekne: 'Zítra přijďte na Leninovo náměstí, všechny vás pověsíme,' tak se můžete vsadit, že se někdo zeptá: 'Musíme si přinést vlastní provaz?' tvrdí další obyvatelka ubytovny Jelizaveta Gorová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy