reklama
 
 

Na východě Ukrajiny začalo platit příměří, obě strany se obviňují z jeho porušování

Aktualizováno 29. 12. 2018 13:57
Na východě Ukrajiny vstoupilo o půlnoci ukrajinského času (v pátek ve 23:00 SEČ) v platnost příměří dojednané v souvislosti s nadcházejícími novoročními svátky. Obě strany se už vzájemně obvinily z jeho porušování. Nejprve tak učinila ukrajinská strana a později i proruští separatisté. Zatím se zdá, že jde o lokální incidenty.

"Porušení režimu zastavení palby ze strany ozbrojených formací Ukrajiny nebyla zatím zaznamenána. Podle situace k 10:30 (moskevského času - 08:30 SEČ) je režim klidu zbraní dodržován ve všech směrech," uvedli podle agentury TASS zástupci proruských povstalců ve společném centru pro kontrolu režimu příměří.

Na druhé straně tisková služba ukrajinských sil zapojených do operace na východě země (OOS) v sobotu ráno obvinila povstalce, že příměří už porušili. Na svém facebookovém účtu uvedla, že podle informací k 07:00 (06:00 SEČ) nepřítel střílel z granátometů na ukrajinské pozice u obce Zalizne u města Horlivka.

Reakce druhé strany, tedy povstalců, na toto obvinění na sebe podle očekávání nedala dlouho čekat. "Ve 12:30 (10:30 SEČ) byla zaznamenána střelba ukrajinských jednotek. Mířila od obce Pisky směrem k obci Žabyčevo. Použity byly ruční zbraně," citoval TASS druhé sdělení separatistů ze střediska kontroly příměří.

Příměří bylo dojednáno 27. prosince při videokonferenci podskupiny kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny. Podle agentury TASS jde již o 22. dohodu o klidu zbraní od vypuknutí bojů v Donbasu na jaře 2014. Podle Interfaxu je to už 24. příměří. Ani jedno se v plné míře nedodrželo, z čehož se strany vždy vzájemně obviňovaly. Naposledy byl klid zbraní dohodnut před začátkem nového školního roku.

Moskva: Kyjev hrubě porušuje lidská práva

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo podle agentury TASS mimo jiné prohlásilo, že Německo a Francie by se místo "poučování" Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.

"Místo snahy poučovat Rusko, vyzýváme naše partnery…, aby obrátili pozornost na do očí bijící fakta o tom, že Kyjev hrubě porušuje lidská práva a ty svobody, na nichž tolik záleží 'kolektivnímu Západu'," uvedlo podle agentury TASS ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie také obvinila státy Evropské unie z uplatňování zjevných dvojích standardů vůči Rusku. Místo toho by se "naši partneři" měli zaměřit "na skutečné problémy, které vytvářejí jejich 'kyjevští chráněnci' evropské bezpečnosti a stabilitě".

Za nesmyslné ministerstvo označilo pokusy zpochybnit právní status Krymu a Sevastopolu jako subjektů Ruské federace. "Rusko bude i nadále tvrdě hájit svou svrchovanost a zastavovat pokusy o jakékoli provokace," zdůraznilo.

Zároveň uvedlo, že Rusko "nadále zajišťuje svobodnou plavbu" Kerčským průlivem "v souladu se stávajícími rusko-ukrajinskými dohodami, vnitrostátními právními předpisy a příslušnými mezinárodními normami". Ovšem ministerstvo zároveň upozornilo, že "samozřejmě s přihlédnutím k reálným bezpečnostním rizikům, hrozbám a možným provokacím ze strany Ukrajiny a jejích západních přátel".

Merkelová a Macron v pátek vyzvali Rusko, aby propustilo ukrajinské námořníky, které zajalo minulý měsíc i s jejich loděmi v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem, což Moskva odmítá. Podle ní 24 zadržených námořníků nelegálně překročilo ruské hranice a bude s nimi naloženo podle ruského práva. Ukrajina Rusko v souvislosti s tímto incidentem obvinila z agrese.

"Žádáme bezpečnou, svobodnou a nerušenou plavbu pro všechny lodě Kerčským průlivem a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech nezákonně zadržených ukrajinských námořníků" uvedli Merkelová a Macron ve společném prohlášení. Vyjádřili také "velké znepokojení nad stavem lidských práv na Krymu, anektovaném Ruskem v rozporu s mezinárodním právem".

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si doposud vyžádal životy více než 10 tisíc lidí.

autor: ČTK | 29. 12. 2018 10:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama