


Americký prezident Donald Trump popsal jím založenou Radu míru jako jednu z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, jaké kdy vznikly. Prvním velkým úkolem bylo vybrat miliardy dolarů a koordinovat „obnovu Gazy“, k čemuž organizace získala i mandát OSN. Více než čtyři měsíce od slavnostního ustanovení této organizace však oficiální fond stále zeje prázdnotou a k „obnově Gazy“ nedochází.

Státy, které se staly členy organizace, původně pro Pásmo Gazy přislíbily sedm miliard dolarů (kolem 147 miliard korun) a Trump slíbil dalších deset miliard dolarů (kolem 210 miliard korun) z amerických prostředků.
Oficiální finanční fond rady zřízený Světovou bankou a podpořený OSN však dosud neobdržel od dárců žádné prostředky, uvedly pro britský list Financial Times (FT) čtyři osoby obeznámené se situací. „Na účet nebyl vložen ani jediný dolar,“ cituje list jeden ze svých zdrojů.
Trumpův poradce pro Blízký východ a zároveň prezidentův zeť Jared Kushner představil vizi obnovy Pásma Gazy letos v lednu v Davosu. Podle jeho tehdejšího vyjádření by se ze zdevastovaného území mohlo teoreticky „během tří let“ stát místo plné elegantních mrakodrapů, čistého a turisticky atraktivního pobřeží s nejmodernějším přístavem. Média tuto vizi překřtila na „riviéru Blízkého východu“ a dočkala se řady satirických komentářů i videí. Jedno z těchto videí sdílel i Donald Trump.
Podle mluvčího Rady míru organizace určité příspěvky obdržela. K tomu podle něj ale využívá svůj bankovní účet u JPMorgan Chase. Na rozdíl od oficiálního fondu se ale na tento účet nevztahují žádné nezávislé požadavky na transparentnost.
Zatímco Světová banka musí o finanční situaci fondu informovat přispěvatele i členy rady, pro účet u JPMorgan takové povinnosti neplatí. Není proto známo, kolik peněz na účet přišlo ani jak jsou prostředky využívány.
Představitel rady pro FT dodal, že rada „předloží své finanční výkazy“ vlastní výkonné radě, složené z představitelů Trumpovy administrativy a dalších poradců, „ve chvíli, kterou uzná za vhodnou“.
Obavy z možné neprůhlednosti rady a nejasností kolem jejího účelu vyjadřují i američtí zákonodárci. Ti tlačí na Trumpovu administrativu, aby poskytla více informací o radě, jejím fungování a právním statusu. Někteří zpochybňují, zda rada vůbec splňuje právní podmínky pro to, aby mohla přijímat americké finance, píše list. Trumpovy plány jsou přitom na očekávaném americkém financování silně závislé.
Další komplikací je i pozastavení prostředků z amerického ministerstva zahraničí. To přitom původně přislíbilo 50 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu korun) na provoz. Podle informací FT americké ministerstvo požaduje po radě nejprve zavedení finančních kontrolních mechanismů, aby byla způsobilá k přijímání amerických peněz.
Co se týče samotné „obnovy Gazy“, Trump po vyhlášení příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představil ambiciózní vícefázový plán zahrnující odzbrojení Hamásu, stažení izraelských sil a obnovu palestinské enklávy.
V žádné z těchto tří klíčových oblastí však podle FT nedošlo k pokroku. Dvě osoby obeznámené s plánováním poválečné Gazy podle listu uvedly, že na obnovu palestinské enklávy nebyl dosud vynaložen „ani jediný americký dolar“. Podle zdrojů FT navíc „naprostý nedostatek financí neumožňuje v terénu cokoliv realizovat“.
Rada míru je mezinárodní organizace navržená Donaldem Trumpem v roce 2025 a ustavená v lednu 2026. Původně měla sloužit jako nástroj k ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. Podle kritiků však působí spíše jako americká snaha obejít tradiční multilaterální instituce, zejména Radu bezpečnosti OSN. Činnost rady centrálně řídí předseda s rozhodovací pravomocí, kterým je Donald Trump. Ten je zároveň jako prezident Spojených států i členem rady.






Guinness, gouda, kimči nebo třeba perské koberce. Poznáte, odkud tyto ikonické produkty pocházejí? Otestujte svůj přehled v kvízu, který vás provede světem známých výrobků, tradičních řemesel i zajímavostí z různých koutů planety.






Byť to zatím vehementně popírá, nakonec se může vcelku realisticky stát, že předseda hnutí ANO půjde do boje o Hrad. Má k tomu několik dobrých důvodů – obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že chce vše řídit a mít nad vším pokud možno plnou kontrolu. A taky potřebuje imunitu.



V Česku za uplynulé tři roky vzrostl více než trojnásobně počet investičních podvodů, výrazně ho totiž usnadňují deep fake technologie, umělá inteligence a další nástroje. Propracované a obtížně odhalitelné podfuky tu ovšem byly od pradávna a jejich následky pro napálené lidi bývaly často fatálnější než dnes.



I když data mluví jinak, větrnou elektrárnu na poutním vrchu Hostýn stále mnozí považují za nejstarší vrtulovou výrobnu energie v Česku. Přesto ale patří do první generace větrníků, které se v republice rozjely. Teď už ale definitivně dožila. A její modernizace nebo nahrazení současnými technologiemi narazilo. I proto, jak se současná vláda Andreje Babiše k „vrtulím“ v krajině staví.