Soul - Americký prezident Barack Obama odcestoval na summit dvacítky největších světových ekonomik G20 s cílem dosáhnout s lídry hlavních mocností dohody o tom, jak překonat následky finanční krize z let 2008-2009.
Její součástí má být definování nových pravidel, jimiž by se řídila celková suma vlastního kapitálu, který by napříště musely mít k dispozici bankovní ústavy. Devatenáct zemí a Evropská unie by měly rovněž jednat o plánované reformě Mezinárodního měnového fondu a částečné regulaci finančních trhů, kterou navrhuje Brusel.
K předpokládané dohodě ale vůbec nemusí dojít. Čína a Německo daly ještě před zahájením summitu jasně na srozuměnou, že se jim recept na vyléčení globální ekonomiky, s nímž Obama přichází, vůbec nezamlouvá a že mají trochu jiné představy o dalším fungování globální ekonomiky.
Spojené státy chtějí po Pekingu, aby radikálně revalvoval svou podhodnocenou měnu a snížil obchodní přebytky. Omezit export a zvýšit domácí poptávku má také Spolková republika.
Nenecháme si nic diktovat
S mentorskými radami, s nimiž před summitem přišel americký ministr financí Timothy Geithner, mají ovšem obě země problém.
Německá kancléřka Angela Merkelová poslala proto do Soulu nejdříve ministry financí a hospodářství Wolfganga Schäubleho a Rainera Brüderleho, aby Geithnerovi vysvětlili, že si Berlín nenechá od Washingtonu nic diktovat.
A už vůbec ne exportní kvóty.
"Podobný krok není ekonomicky ospravedlnitelný, ani politicky správný," citoval Merkelovou deník Spiegel online.
Německo zažívá období rychlého hospodářského oživení a klesající nezaměstnanosti s prognózami hovořícími až o třiapůlprocentním růstu.
Nastarovat konjunkturu tím, že do ekonomiky USA napumpuje 600 miliard dolarů, chce i Obama. S mohutnou státní pomocí německým bankám a podnikům přišla v uplynulých dvou letech i vláda v Berlíně a tento krok se jí zřejmě vyplatil.
Čtyři přední ekonomické ústavy v zemi Merkelovou nicméně před několika dny varovaly před přehřátím ekonomiky. Tempo růstu by se podle nich mohlo v příštím roce snížit na 1,5 procenta.
Kvantitativní uvolňování
Kritice pro pochybné praktiky, k nimž sahá s cílem pomoci ekonomice své země na úkor druhých, ale čelí také Washington.
Řeč je o tzv. kvantitativním uvolňování, finančním nástroji, s jehož pomocí chtějí USA dosáhnout zvýšení hospodářského růstu a redukce rozpočtového deficitu ve výši 1,3 bilionu dolarů.
Americká centrální banka (Fed) minulý týden oznámila, že začne ve velkém nakupovat státní dluhopisy s dlouhodobou splatností a pustí do oběhu velké částky peněz, aby snížila výši úrokových měr.
"Peníze, které se dostanou do zemí, kde je vysoká úroková míra, v nich jen zvýší inflaci," vyroval brazilský ministr financí Guido Mantenga.
Bývalý šéf centrální banky Alan Greenspan Fed obvinil z toho, že se snaží uměle snížit hodnotu dolaru a dělá přesně to, co USA vytýkají Číně.
To Geithner v rozhovoru pro televizní kanál CNBC ostře odmítl.
"Spojené státy nic takového nedopustí," prohlásil. "Nikdy neoslabíme dolar se záměrem získat konkurenční výhodu, abychom podpořili náš hospodářský růst."
Stejné obavy jako Greenspan a Mantenga na summitu vyslovili také zástupci Ruska.
Jednání v Soulu skončí v pátek, je ale dosti dobře možné, že jeho účastnící se nakonec nedohodnou na ničem z toho, co si předsevzali. A že summit skončí jen obecným prohlášením, že je zapotřebí podporovat celosvětový růst a dostat globální ekonomiku tam, kde byla před krizí.
Špatným znamením pro další průběh summitu je i krach jednání o obchodní dohodě mezi USA a Jižní Koreou a zpráva o tom, že vážným hospodářským těžkostem čelí další ze zemí eurozóny, Irsko.
