Na Slovensku platí stav nouze, lékařům hrozí vězení

Zahraničí Zahraničí
29. 11. 2011 18:20
Do práce nepřijdeme, vzkazují vzpurní slovenští lékaři
Foto: Ludvík Hradilek

Bratislava - Nouzový stav, který v pondělí večer vyhlásila slovenská vláda, rozděluje veřejnost i protestující lékaře.

Část ze 2000 zdravotníků, kteří v rámci akce "Děkujeme, odcházíme" pohrozili odchodem, stáhla své výpovědi, jiní naopak nehodlají ustoupit a hrozí, že ve čtvrtek - nařízení navzdory - nepřijdou do práce. Za to jim přitom hrozí až tři roky vězení.

Ve velkém berou zpět své výpovědi lékaři Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích - jen během úterního dopoledne jich bylo jedenáct. Celkem tak ustoupilo 96 ze 142 nespokojených.

Kvůli krizi ve zdravotnictví už padlo první trestní oznámení. Podle Generální prokuratury SR míří "proti buřičům, představitelům Lékařského odborového sdružení, především na jeho předsedu MUDr. Mariana Kollára".

Inspirace přišla z Česka:

Půjde o popravu vládních stran?

Stav nouze platí od úterý v patnácti nemocnicích po celé zemi. Jejich ředitelům dává pravomoc, aby zdravotníkům po 1. prosinci nařídili přijít do práce a zajistit akutní péči.

Lékaři se proti tomu hodlají bránit, a tak vše zřejmě skončí u Ústavního soudu (ÚS). Názory na oprávněnost opatření se přitom různí.

Spor o peníze

Situace se vyhrotila poté, co se vláda nedohodla s Lékařským odborovým sdružením na zvýšení platů. Zatímco kabinet nabízel od příštího roku nárůst mezd o 300 eur (7800 korun) měsíčně, tedy asi o 30 procent, odbory požadovaly více než 700 eur (18 200 Kč).

Například podle ústavního právníka Jana Drgonce nebyly splněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu. "Jedním z důvodů, kvůli nimž je možné ho vyhlásit, je ochrana zdraví a života osob v případě bezprostředního ohrožení," vysvětlil Aktuálne.sk a připomněl, že zákon hovoří například o živelních pohromách.

"Nemá to nic společného se současnou situací," upozornil na fakt, že vláda k opatření přistoupila poté, co zkrachovala její jednání s lékařskými odbory.

Politici navíc podle něj necelé čtyři měsíce před volbami vstupují na horkou půdu. Pokud by totiž ÚS označil nouzový stav za protiústavní, šlo by podle něj o "úplnou likvidaci vládních stran".

Zcela opačný názor na postup vlády zastává místopředsedkyně Slovenské advokátní komory Mária Chrenková, podle níž už kabinet premiérky Ivety Radičové neměl jinou možnost.

"Jaké ústupky udělali lékaři? Nedá se to řešit tak, že ze dne na den nenastoupí do práce," říká. "Ústava zaručuje lidem právo na zdraví, za což je zodpovědná vláda. Co jiného měli (ministři) vymyslet?" ptá se.

Budeme nezaměstnaní, do práce nemusíme

Zdravotníci nouzový stav odmítají. Například 80 lékařů z Fakultní nemocnice v Trnavě zřejmě nepřijde do práce. Uzavření tak hrozí tamní neurologii či anesteziologii.

Pokud se nedohodneme na centrální úrovni, budeme už mít status nezaměstnaných a nebude se nás to týkat, nechal se slyšet předseda lékařských odborů Patrik Princ.

Tím by se ovšem vystavili možným trestům. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Katarína Zollerová Aktuálne.sk řekla, že pokuty za neposkytnutí péče pacientům začínají na 330 eurech (cca 9000 Kč), ale v nejhorších případech hrozí lékařům až tři roky vězení.

"Velmi nepříjemný je i záznam v registru. Někteří lékaři by kvůli tomu mohli přijít i o licenci," dodává k tomu Chrenková.

Právník Pavel Nechala považuje postoj lékařů za nebezpečný, byť on sám má vůči vyhlášení nouzového stavu nemalé výhrady. "Kdokoliv jiný, kdo by měl povinnost vůči státu, by se mohl takto ohradit," upozorňuje na možný precedens. "To není dobré pro právní stát," varuje.

Češi jsou připraveni pomoci

Vláda už požádala o případnou pomoc sousední Maďarsko, na případný příliv pacientů jsou připraveny i nemocnice v Česku. Například v Hodoníně a Kyjově jsou připraveni přijmout akutní případy.

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně prozatím žádnou žádost o případnou výpomoc nedostala. Její mluvčí Karla Havlíková ale nevyloučila možnost "zapůjčení" některých zdravotníků.

"Pokud by k tomu došlo, snažili bychom se slovenským sousedům pomoci. Samozřejmě bychom museli vědět, o jaké obory jde a zda byhcom mohli právě tyto lékaře uvolnit," řekla.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Z Pásma Gazy byly na Izrael odpáleny rakety, tvrdí armáda. Čeká střety

Z palestinského Pásma Gazy bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket. Podle agentury Reuters to oznámila izraelská armáda s tím, že očekává několikadenní střety. Nejnovější napětí přichází poté, co Izrael v Gaze zabil vysoce postaveného člena militantní skupiny Islámský džihád. Podle listu The Times of Israel proti raketám z Gazy zasáhla izraelská protivzdušná obrana. V Tel Avivu mezitím zazněly varovné sirény.

Podle Reuters nejsou zprávy o žádných zraněných. Izraelská policie ale preventivně uzavřela silnice v blízkosti Pásma Gazy. Mezinárodní Ben Gurionovo letiště oznámilo, že provoz omezovat nebude. Podle The Times of Israel ale byly dnes na pokyn armády uzavřeny školy mezi hranicí s Gazou a Tel Avivem.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Post předsedy pražské ODS obhájil místostarosta Prahy 9 Portlík

Post předsedy pražské ODS obhájil místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Na regionálním sněmu pro něj hlasovalo všech 68 přítomných delegátů. Portlík byl jediným kandidátem a nominovalo jej 12 z 15 oblastních sdružení. Poprvé se stal předsedou pražských občanských demokratů v listopadu 2017, kdy ve funkci nahradil bývalého místostarostu Prahy 10 Filipa Humplíka. Delegáti dnes rovněž zvolili prvního místopředsedu a trojici místopředsedů.

"Vám slibuji dva roky zábavy a oponentům dva roky úzkosti," řekl Portlík po volbě. Ke zvolení mu pogratuloval předseda ODS Petr Fiala. Připomněl, že Portlík říkal, že pražská ODS je jednotná a konsolidovaná. "Ale že takto, to jsem netušil," řekl k volebnímu výsledku Fiala.

Další zprávy