Baradar podle původních zpráv na rozhovorech být neměl. Podle Reuters si USA přály, aby se tento v hierarchii druhý nejvýše postavený muž Tálibánu rozhovorů účastnil.
Baradar byl do loňského října vězněn osm let v Pákistánu. Teď řídí katarskou politickou sekci Tálibánu, avšak dosud se zdržoval v Pákistánu.
Podle USA zůstává největším problémem dohoda o termínu příměří. Tálibán také dosud odmítal zahrnout do jednání vládu v Kábulu a nepřistoupil ani na možnost otevřít úřad v Afghánistánu, jak navrhl afghánský prezident Ašraf Ghaní. Hnutí usiluje spíš o mezinárodní uznání svého zastoupení v Dauhá.
USA mají v Afghánistánu stále 14 tisíc vojáků. Podle zdrojů z Tálibánu na lednových jednáních vznikl návrh dohody, která počítá se stažením zahraničních sil do 18 měsíců od podpisu dohody. Tálibán má výměnou zaručit, že se Afghánistán nestane základnou pro radikální skupiny jako Al-Káida a Islámský stát.
Ghaní v lednu řekl, že od roku 2014 přišlo v bojích v Afghánistánu o život 45 tisíc členů tamních bezpečnostních sil. Odhaduje se, že v oblastech, jež kontroluje Tálibán, žije na 15 milionů Afghánců, tedy zhruba polovina obyvatelstva.
Podle informací zveřejněných v prosinci USA chtějí z Afghánistánu stáhnout asi polovinu svého kontingentu, asi 7000 vojáků.
Tálibán Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. Řídil se radikálním výkladem islámského práva, vykázal ženy z veřejného prostoru, prováděly se kruté tresty včetně poprav nebo amputací. Svržen byl v roce 2001 po vstupu mezinárodní koalice do Afghánistánu. Tyto jednotky v roce 2010 čítaly 130 tisíc lidí, z nichž 100 tisíc byli Američané. USA v Afghánistánu přišly o 2300 lidí, ostatní členové koalice o 1100 vojáků, mezi nimiž bylo 14 Čechů.
