Zmizet z očí veřejnosti a marodit jen v soukromí. Stáří není problém, nemoci ale politici skrývají

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 5. 2017 18:00
Světová média si povšimla únavy českého prezidenta Miloše Zemana, kterého na společné focení v Číně musel dovézt golfový vozík. Pro politiky jsou totiž kondice a pevné zdraví důležitou součástí politické moci. Franklin D. Roosevelt dbal na to, aby ho na invalidním vozíku vidělo co nejméně lidí. Donald Trump se během volební kampaně pyšnil lékařskou zprávou, kterou by mu mohli závidět i mnohem mladší lidé. Vladimir Putin si buduje image statného muže v nejlepší kondici a Fidel Castro se před smrtí raději vůbec neobjevoval na veřejnosti.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Reuters

Šanghaj - Návštěva Číny Miloše Zemana zmohla. "Pan prezident tvrdě maká ve prospěch ČR," vysvětlil jeho mluvčí Jiří Ovčáček poté, co českého prezidenta na společné focení musel dovézt golfový vozík.

Že by se 72letý politik potýkal se zdravotními problémy, ale vyloučil. "F. D. Roosevelt vyhrál 2. světovou válku," napsal v tweetu s fotografií 32. amerického prezidenta sedícího v kolečkovém křesle.

Fotografií s Rooseveltem na invalidním vozíku ale existuje jen velmi málo. Tehdejší prezident dělal všechno pro to, aby ho veřejnost nevnímala jako nemocného muže.

K politické moci patří zdravý duch a dobrá kondice. Alespoň tak se tváří významní lídři a čelní představitelé většiny zemí světa. Od té doby, co se politici poprvé ocitli v hledáčku televizních kamer a fotoaparátů, jsou vzhled a fyzické vzezření nedílnou součástí jejich image.

Když se John F. Kennedy stal v roce 1961 americkým prezidentem, střídal v oválné pracovně vážně nemocného Dwighta Eisenhowera. Teprve 44letý Kennedy působil jako symbol mládí, zdraví a úspěchu. Televizní debata, ve které v očích diváků porazil po nemoci pobledlého, vyhublého, avšak lépe hovořícího Richarda Nixona, vešla do dějin.

Mladý prezident pak bral léky na Addisonovu chorobu, kterou trpěl, raději potají.

Letos v lednu se do Bílého domu naopak nastěhoval nejstarší nastupující prezident v historii USA.

Před samotnými volbami loni na podzim upozornil deník Washington Post na vysoký věk obou prezidentských kandidátů. Donaldu Trumpovi je 70 let a Hillary Clintonová je jen o dva roky mladší. Americký list tehdy nabízel úvahu nad tím, že zatímco rostoucí věk vrcholných politiků není pro moderní společnost problém, nalomené zdraví je naproti tomu stále něco, co se před zraky veřejnosti pečlivě skrývá.

Když Hillary Clintonová téměř omdlela na pietní akci 11. září v New Yorku, vyšlo až s několikadenním zpožděním najevo, že má zápal plic. Donald Trump zareagoval až neuvěřitelně příznivou lékařskou zprávou, kterou mu sepsal jeho osobní lékař.

Raději zmizet

Pevné zdraví je pro hlavu státu, která musí zvládat nespočet jednání, neustálé cestování a rozhodovat o chodu a budoucnosti země, nesmírně důležitou věcí. A vidí to tak i voliči. Příznaky slabosti je před nimi "třeba" skrývat.

Fidel Castro se posledních několik let před smrtí objevoval na veřejnosti jen velmi zřídka. Všichni věděli, že je vůdce revoluce starý, ale udržet v myslích obyvatel ostrova svobody obrázek vousatého statného muže v uniformě bylo důležité. Nemocný stařík v teplákové bundě se tak objevoval jen tehdy, bylo-li zapotřebí rozptýlit fámy o jeho smrti.

Před dvěma lety musel zprávy o vážné nemoci rozptylovat i ruský prezident Vladimir Putin, když "zmizel" na celých 11 dní. Putin si přitom buduje image silného muže v nejlepší kondici, který nemá problém s jízdou na koni, létáním na rogalu či lovem v divoké přírodě.

Téměř státním tajemstvím je také stav vůdce KLDR Kim Čong-una. Zatímco o životě obyvatel severokorejské republiky toho svět moc neví, Kimova přibývající kila se skrývají hůře. V roce 2014 se na veřejnosti neobjevil dokonce celých 40 dní, což dokonce vyvolalo spekulace o převratu.

Hendikep není slabost

Co se dnes ale zřejmě změnilo, je pohled na hendikep.

Že byl Franklin D. Roosevelt na vozíku, nebylo v době jeho vlády tak známé jako dnes. Informace o kolečkovém křesle, které musel kvůli obrně často používat, se během kampaně příliš nezmiňovala. Jakožto 32. americký prezident byl pak na vozíku zvěčněn jen několikrát a o svém lepšícím se stavu přesvědčoval spoluobčany krátkými záběry z procházek.

Ve světě však existují důkazy, že takové postižení dnes nemusí být překážkou. 

Letos v únoru v prezidentských volbách v Ekvádoru zvítězil Lenín Moreno, který je v důsledku zranění během násilného přepadení od 80. let upoutaný na kolečkové křeslo. Několik let bojoval za práva hendikepovaných v OSN a v roce 2012 byl tento 64letý politik za obhajobu lidí s fyzickým postižením dokonce nominován na Nobelovu cenu míru.

Také argentinská viceprezidentka Gabriela Michetti se po autonehodě v roce 1994 pohybuje pouze na invalidním vozíku. Stejně je na tom také například německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Hlavní je mentální způsobilost

Co však stále vyvolává vážné obavy, je psychický stav státníků. Když byl Ronald Reagan na počátku 90. let diagnostikován Alzheimerovou chorobou, média spekulovala, zda se u něj příznaky této nemoci neobjevovaly už na konci jeho funkčního období.

Letos během dubnové psychiatrické konferenci na Yaleově univerzitě skupina amerických psychiatrů varovala společnost před "vážnou mentální poruchou," kterou by podle nich mohl trpět Donald Trump. Podle listu The Independent tvrdili, že je paranoidní a trpí bludy. 

Odvolat prezidenta z důvodu údajné mentální nezpůsobilosti se podařilo v roce 1996 v Ekvádoru. Protože však nebyl špatný psychický stav v té době už silně nepopulárního Abdalá Bucarama nikdy oficiálně experty potvrzen, pravděpodobně se jednalo o politický manévr.

Nové otázky kolem Trumpovy způsobilosti zastávat úřad prezidenta se objevily znovu poté, co prezident prozradil tajné informace na schůzce s ruskou diplomacií. Znovu se tak potvrdilo, že zdravotní stav může být silná politická zbraň.

 

Právě se děje

Další zprávy