Na koho míří Rusko? Pobaltí to určitě není, tvrdí ruský expert

Jiří Just Jiří Just
5. 8. 2016 14:22
Vztahy mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí jsou nejhorší za posledních několik let. Na první pohled to tak alespoň vypadá. Pobaltské státy cítí, že se do nich "ruský medvěd" může zakousnout, jako to udělal s Ukrajinou. Je strach z ruského útoku na nejslabší členy Aliance oprávněný? Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií Ruslan Puchov si myslí, že ne. Moskva posiluje svou vojenskou přítomnost na západních hranicích, podle něj ale cílem není NATO. Rusko míří na Ukrajinu.
Vojenská přehlídka na Rudém náměstí.
Vojenská přehlídka na Rudém náměstí. | Foto: Reuters

Pobaltské státy a země na východních hranicích NATO se obávají ruské hrozby. Severoatlantická aliance je chápe a je připravena posílit jejich obranu. Nakolik je tato hrozba podle vašeho názoru reálná?

Pobaltské země lze částečně pochopit, protože mají s Ruskem určité historické zkušenosti. Z hlediska freudismu lze jejich obavy chápat.

Mnohem složitější je pochopit řadu lidí ze Švédska nebo Polska, zemí, které nemají takové historické zkušenosti jako Pobaltí, přesto jsou plné podobných očekávání.

V Polsku všechny znepokojuje osud oblasti Suwalki (úzká a jediná pozemní spojnice mezi Pobaltím a Polskem - pozn. redakce), země zvyšuje obranný rozpočet. Je ale kuriózní, že finance budou směřovat do dobrovolných milicí. Vypadá to, že ruská armáda rychle porazí polské ozbrojené síly a Rusům budou vzdorovat pouze ozbrojení občané, partyzáni, kteří odešli do lesů.

Mluvíte v nadsázce, Rusko však přeci má síly v blízkosti hranic s Polskem a Pobaltím…

Ve skutečnosti je to tragikomická situace ze dvou důvodů. Zaprvé, pokud odhlédneme od ideologického podtextu a podíváme se na skutečné budování ruské armády, tak je zcela zřejmé, že Rusko aktivně neposiluje své síly na hranici s Pobaltím, a obzvlášť ne v Kaliningradu.

V Kaliningradu fakticky není armádní uskupení. Tamní jednotky jsou oslabeny. Prakticky všechny těžké zbraně byly z exklávy staženy mezi lety 2009 a 2010. Rusko demonstruje, že ho tato oblast nezajímá.

A jaká oblast Rusko zajímá?

Je zřejmé, že Rusko zajímá Ukrajina. Vidíme, že se podél ukrajinské hranice buduje absolutně nová vojenská infrastruktura.

Čím si to vysvětlujete?

Po událostech z února 2014 (porážka režimu prezidenta Viktora Janukovyče – pozn. red.) Rusko ztratilo prakticky všechny mocenské nástroje, jak situaci na Ukrajině ovlivnit. Kromě síly.

Vyhrocené vztahy mezi Kyjevem a Moskvou se tedy podle vás jen tak neuklidní.

Je to jako rozbitý hrníček. Můžete ho časem slepit, ale praskliny zůstanou a lít do něj horkou vodu není bezpečné.

Je to dobře, nebo špatně? To je otázka hodnot každého z nás. Je ale zcela zřejmé, že Rusko neplánuje bojovat v Pobaltí.

Proto je zvláštní slyšet od Švédů, že Rusové mohou okupovat ostrov Gotland. K čemu ale Rusko Gotland potřebuje? Co získáme jeho okupací?

Dobře. Severoatlantická aliance ale Rusku vyčítá, že Pobaltí militarizuje.

To je úsměvné. Pobaltí je prakticky demilitarizované, alespoň ze strany Ruska.

Například Poláci plánují zakoupit ponorky s francouzskými střelami s plochou dráhou letu, které mohou z polských teritoriálních vod zasáhnout Petrohrad.

Jestli k nákupu skutečně dojde, není jasné. Pokud ano, tak to bude velký podnět k eskalaci v regionu.

Rusko na druhou stranu dlouhodobě plánuje rozmístit v Kaliningradu rakety Iskander...

Rusko Iskandery v Kaliningradu doposud nerozmístilo. Tam stále jsou taktické rakety předchozí generace Točka. Rusko rozmisťuje Iskandery v místech, kde existují skutečné hrozby. Kde nelze vyloučit jejich použití.

O jaké regiony se jedná?

Rusko má například složité vztahy s Japonskem. Nehledě na dobré politické vztahy existují velké otazníky v souvislosti s Čínou.

Hrozby existují na našich jižních hranicích. Afghánistán může vychrlit ozbrojence do Střední Asie, kde se nacházejí naši spojenci.

Nedávno jsme byli svědky eskalace v Náhorním Karabachu. Nemůžeme absolutně tušit, jak skončí konflikt v Sýrii a jestli odtud nemůže přijít hrozba.

Myslím si, že Kaliningrad dostane Iskandery jako poslední. Žádný vojenský smysl v jejich rozmístění nevidím. Bude to pouhé mrhání zdroji.

Říkáte tím tedy, že Pobaltí je vlastně oázou stability a vztahy se Západem jsou jasně nalinkované?

Na úrovni rétorické nejsou vztahy se Západem příliš dobré, ale z hlediska míry důvěry tomu je naopak.

Platí a funguje smlouva o otevřeném nebi, probíhají vzájemné konzultace, Západ nás zve na vojenská cvičení a my je zveme na ta svá. Ano, PR je špatné, ale vzájemné vztahy nejsou tak špatné, jak by se mohlo zdát.

V jiných případech tomu je naopak. Vezměme znovu Čínu. Naše vztahy s Pekingem se prezentují kladně, ale ve skutečnosti se objevuje mnoho otázek.

Pokud je okolo spojenectví s Čínou mnoho otázek, kdo je tedy skutečným partnerem Ruska v oblasti bezpečnosti?

Pokud bychom se podívali na naše sousedy, s většinou z nich u nás mohou vzniknout velké problémy. Je nutné mít ale na paměti, že navzdory různým nedostatkům měl Sovětský svaz spojence. V Evropě i ve světě.

Rusko se v současné době nachází ve strategické osamělosti. Jediným spojencem ve vojenské oblasti je Bělorusko a do jisté míry Arménie. Všechny středoasijské státy jsou spíš jedna velká neznámá.

Moskva zamítla žádost o novinářské vízum redaktorovi Hospodářských novin Ondřeji Soukupovi. Podle něho jde o odvetu za kroky českého ministerstva. | Video: Ondřej Soukup
 

Právě se děje

před 59 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).

Další zprávy