Na jihu Chile se zřítilo letadlo s 38 lidmi na palubě, mířilo na Antarktidu

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 12. 2019 15:21
Na jihu Chile se zřítilo vojenské letadlo s 38 lidmi na palubě. Stroj se ztratil z radarů v opuštěné oblasti mezi Jižní Amerikou a Antarktidou. Pátrací tým hledá trosky letadla a přeživší, uvedla s odkazem na chilskou armádu agentura Reuters. Letadlo mířilo z města Punta Arenas na chilskou základnu v Antarktidě.
Základna chilského letectva v Santiagu.
Základna chilského letectva v Santiagu. | Foto: Reuters

"Na palubě (vojenského dopravního letounu) C-130 Hercules cestovalo 38 lidí, z toho 17 byla posádka a 21 cestující," uvedlo v prohlášení chilské letectvo. Letoun měl dopravit materiál a techniky na základnu v Antarktidě, uvedl deník La Tercera.

Letadlo startovalo z Punta Arenas v 16:55 místního času, rádiový kontakt s ním se ztratil v 18:13 místního času (22:13 SEČ). Letoun nevyslal žádný nouzový signál. Pilot, který byl podle armády velmi zkušený, se zřejmě pokusil přistát na vodě v Drakeově průlivu, který odděluje Jižní Ameriku a Antarktidu a který je znám zrádnými povětrnostními podmínkami. V době, kdy se letoun ztratil, ale bylo podle serveru BBC příznivé počasí.

Chilský prezident Sebastián Piňera v úterý prohlásil, že je "ztrátou zděšen" a na Twitteru vyjádřil rodinám posádky a pasažérů letadla podporu. Zrušil také plánovanou cestu do Argentiny na inauguraci prezidenta Alberta Fernándeze.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy