Na jihovýchodě Asie vzniká nový Dárfúr, civilisté trpí

13. 9. 2008 12:36
Filipínský ostrov Mindanao čelí humanitární krizi
Dítě z horské vesnice na Mindanau. Na jihu Filipín vedle sebe žijí muslimové, katolíci i původní, vesměs animističtí (a dnes také v důsledku misionářské činnosti často protestanští) obyvatelé, označovaní jako lumadové.
Dítě z horské vesnice na Mindanau. Na jihu Filipín vedle sebe žijí muslimové, katolíci i původní, vesměs animističtí (a dnes také v důsledku misionářské činnosti často protestanští) obyvatelé, označovaní jako lumadové. | Foto: Naďa Straková

Manila - Když minulý měsíc propukly na jihofilipínském ostrově Mindanao po delším období relativního klidu nové střety mezi vládními jednotkami a tamními muslimskými povstalci, varovali znalci, že tentokrát může být opravdu zle.

Ředitel Bangsamorského střediska pro právo a politiku Zainudin Malang se dokonce nerozpakoval v rozhovoru pro televizní stanici ABS-CBN postrašit katastrofickým scénářem, když možný vývoj na muslimy obývaném jihu převážně katolického souostroví přirovnal ke zřejmě nejhorší humanitární krizi současnosti v súdánské provincii Dárfúr.

"Čeho se obávám, je to, že pokud se situace nezklidní, může se z nás stát Dárfúr jihovýchodní Asie," prorokoval Malang ve chvíli, kdy dva týdny bojů v provincii Cotabato vyhnaly z domovů 160 tisíc obyvatel.

Civilní oběti

Situace se nezklidnila. Spíše naopak. A dnes o humanitární krizi na Mindanau otevřeně hovoří Červený kříž i agentury OSN, které na ostrově promptně zřizují uprchlické tábory a distribuují potravinovou pomoc pro více než půl milionu lidí, kteří utekli z oblastí, kam dopadají bomby a minometné střely.

Fronta islámského osvobození Morů (MILF) je nejpočetnější z povstaleckých skupin působící na Filipínách. Má přes deset tisíc dobře vyzbrojených bojovníků
Fronta islámského osvobození Morů (MILF) je nejpočetnější z povstaleckých skupin působící na Filipínách. Má přes deset tisíc dobře vyzbrojených bojovníků | Foto: Reuters

Ne všichni to ale stihli. Od začátku srpna už přišlo o život přes dvě stě lidí. V pondělí seznam obětí rozšířilo šest členů jediné rodiny z obce Datu Piang v provincii Maguindanao, kde armáda provádí vzdušné údery proti pozicím rebelů.

Mezi zabitými byl otec rodiny, jeho těhotná sedmnáctiletá dcera a další čtyři děti ve věku dva až 10 let. Třináctičlenná rodina (včetně manžela zabité dívky) byla právě na cestě do jednoho z provizorních evakuačních center, když jejich člun zasáhla palba z armádní helikoptéry.

Armádní mluvčí označil incident za „velice nešťastný", obratem ale obvinil separatistické povstalce, že jej vyprovokovali. Vojáci prý jen opětovali palbu, která z hustého porostu přicházela. Incident nyní prošetřují jak vojáci, tak policie a vládní komise pro lidská práva.

Hledá se Kato a Bravo

Výzva Dominika Stillharta, zástupce ředitele operací Mezinárodního výboru Červeného kříže, aby povstalci a vládní vojáci brali ohledy na civilisty, však situaci na bojišti jen těžko změní.

Filipínská vláda trvá na tom, že její operace na Mindanau neskončí přinejmenším do té doby, než povstalecká Fronta islámského osvobození Morů (MILF) vydá dvojici svých vzbouřených velitelů Amerila Umbru řečeného Kato a Abdullaha Macapaara, přezdívaného Bravo.

Právě ti mají mít na svědomí srpnové ozbrojené nájezdy na několik katolických obcí nacházejících se v nábožensky smíšených částech Mindanaa.

Dvojice renegátů a jim věrných bojovníků, od jejichž činů se vedení MILF distancovalo, tím dávala najevo nesouhlas s přerušením mírových rozhovorů, které měly vyústit ve vznik samostatného muslimského kvazistátu na Mindanau a přilehlých ostrovech.

Vláda chce DDR, povstalci to odmítají

Jejich akce měla ale zcela opačný efekt: prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová prohlásila, že nebude s nikým vyjednávat „s hlavní u spánku".

Prezidentka Arroyová
Prezidentka Arroyová | Foto: Reuters

Nechala rozpustit celý vládní vyjednávací panel a oznámila, že rozhovory s MILF budou obnoveny jedině v rámci tzv. formule DDR (Disarmament, Demobilization and Reintegration), tedy odzbrojení, demobilizace a opětovné zapojení povstalců do společnosti.

Takový rámec ale zástupci MILF považují za nepřijatelný: "Mám nyní méně důvodů být optimistou vzhledem k tomu, že vláda změnila svou politiku pro mírový proces místo toho, aby se snažila o dosažení dohody," postěžoval si vrchní vyjednavač MILF Mohagher Iqbal.

Ozbrojená konfrontace má tedy alespoň prozatím zelenou.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Biden uvolnil zákaz vydávání víz a zelených karet, který vyhlásil Trump

Americký prezident Joe Biden nařídil uvolnit dočasný zákaz vydávání některých víz a zelených karet, které umožňují cizincům legální trvalý pobyt ve Spojených státech. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Vydávání víz loni zmrazil Bidenův předchůdce Donald Trump, který tvrdil, že tímto krokem chrání během krize způsobené pandemií covidu-19 pracovní místa pro Američany.

Podle Bidena uzavření dveří pro migranty přicházející legálně "neprospívá zájmům Spojených států". "Právě naopak, Spojeným státům to škodí, protože mimo jiné znemožňuje některým rodinným příslušníkům amerických občanů a lidí s legálním trvalým pobytem, aby se k nim připojili. Také to poškozuje ta americká odvětví, která využívají talenty z celého světa," zdůvodnil ve středu svůj krok prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy