Napětí u Pásma Gazy sílí, obě strany vypálily další rakety. Několik lidí už zemřelo

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 5. 2019 20:23
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři.
Na rakety z Pásma Gazy zareagoval Izrael odvetou.
Na rakety z Pásma Gazy zareagoval Izrael odvetou. | Foto: Reuters

Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj "brutální" útok Izraele na Pásmo Gazy a obvinil Spojené státy z bezmezné podpory Izraele.

"Díky neomezené americké podpoře tohoto (izraelského) režimu a trapnému mlčení některých islámských vlád nemají sionistické zločiny na okupovaných palestinských územích konce," citovala íránská agentura Fars prohlášení mluvčího íránského ministerstva zahraničí Abbáse Musávího.

"Dnes ráno jsem nařídil IDF (armádě) pokračovat v masivních útocích na teroristy v Pásmu Gazy. Přikázal jsem také posílit jednotky v blízkosti Pásma Gazy tanky a oddíly dělostřelectva a pěchoty," oznámil Netanjahu v prohlášení.

Palestinští radikálové zahájili masivní raketovou palbu na Izrael v sobotu a pokračovali v ní i v neděli. Izraelská armáda oznámila, že zasáhla v Pásmu Gazy více než 260 cílů.

V pátek při protestech na hranici pásma zahynuli čtyři Palestinci, od soboty pak dalších šest. Mezi palestinskými oběťmi je podle Palestinců i těhotná žena a její čtrnáctiměsíční neteř. Původní zprávy hovořily o matce a dceři, ale palestinské úřady později upřesnily, že šlo o holčičku a její tetu. Izraelská armáda tvrdí, že je nezabila izraelská zbraň, ale palestinská bomba, která nedoletěla k cíli. V noci jedna z raket zasáhla dům v jihoizraelském Aškelonu a střepina zabila izraelského civilistu.

Izraelská armáda také oznámila, že při cíleném útoku zabila jednoho z velitelů Hamásu Ahmada Abida Chudrího, který zajišťoval peněžní převody z Íránu k ozbrojeným organizacím v Gaze. Jeho smrt při izraelském náletu potvrdili palestinští svědci.

Mezi oběťmi je osmapadesátiletý Izraelec, jehož v noci zabila střepina při zásahu domu jeho tchýně v Aškelonu. Další Izraelci zemřeli při raketovém útoku, při němž byla rovněž v Aškelonu zasažena továrna a obětem se nepodařilo dostat se včas do krytu. Třetí člověk byl při tomto útoku těžce zraněn.

Zasažena je také univerzitní nemocnice v Aškelonu, který leží severně od Pásma Gazy. Její ředitel uvedl, že nikdo nebyl zraněn, ale že je poškozeno onkologické oddělení nemocnice. Zařízení zasáhla střepina. Raketu, která na kliniku mířila, sestřelila protivzdušná obrana. Útoky z palestinského území od soboty zranily podle zdrojů z této nemocnice 112 Izraelců a tři zabily.

Otevření krytů, zavření škol

Města a vesnice na jihu Izraele včetně Rišon Lecionu, který leží zhruba osm kilometrů od Tel Avivu, otevřela pro civilisty kryty. Školy v jižním Izraeli v neděli zůstaly zavřené.

V sobotu bylo z Pásma Gazy vypáleno na Izrael na 200 raket, na což izraelská armáda reagovala protiútokem na pozice radikálních organizací Hamás a Islámský džihád. Po zhruba tříhodinové noční přestávce následovala v neděli další palba více než 200 nových raket.

Při protiútocích po raketové palbě se izraelská armáda zaměřila na cíle spojené s palestinskými radikály. Zasaženy byly rampy k odpalování raket, výrobny střel a jeden tunel pod hranicí. Podle listu Haarec izraelští vojáci v Pásmu Gazy identifikovali 430 míst, odkud Palestinci rakety odpalují.

Při sobotním izraelském náletu byla v Gaze zasažena šestipatrová budova, v níž měla sídlo i odbočka turecké tiskové agentury Anadolu. Ankara zničení kanceláří agentury odsoudila.

Nejnovější eskalace násilí přiměla Izrael kromě vojenské odpovědi i k dalšímu odvetnému kroku. Ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že Izrael na časově neupřesněnou dobu uzavřel hraniční přechody s Pásmem Gazy a oblasti rybolovu podél břehů této palestinské enklávy.

USA: Stojíme za Izraelem

Eskalace násilí přichází pro Izrael ve zvláště citlivém období před nadcházejícím Dnem vyhlášení nezávislosti a blížícím se finále mezinárodní písňové soutěže Eurovize, které bude Izrael hostit v polovině května, připomněla agentura AP. Tvrdé boje by podle ní mohly zastínit tuto událost a případně odradit i zahraniční návštěvníky.

Na vyhrocenou situaci v dané oblasti zareagovala i Evropská unie, která vyzvala k "okamžitému zastavení" ostřelování Izraele z Pásma Gazy. Zesílené snahy o uklidnění situace oznámil Egypt, který už při minulých vzplanutích násilností zprostředkovával příměří mezi oběma stranami.

"Je naléhavě nutné napravit tuto nebezpečnou situaci v zájmu ochrany životů civilistů," citovala agentura AFP z prohlášení mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové. "Izraelci a Palestinci mají právo žít v míru, bezpečí a důstojnosti," napsala mluvčí a zdůraznila, že "jen politické řešení může ukončit násilí. Snahy vyvíjené Egyptem k uklidnění situace zasluhují plnou podporu Evropské unie".

Raketové útoky z Pásma Gazy na Izrael odsoudily i Spojené státy, které podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusové podporují právo Izraele na "sebeobranu". 

"Vyzýváme ty, kteří jsou za toto násilí zodpovědní, k okamžitému ukončení této agrese," uvedla Ortagusová. "Stojíme za Izraelem a plně podporujeme jeho právo na sebeobranu proti těmto odporným útokům," dodala.

Video: Nad hlavou nám létaly rakety, ale Palestincům vlastní stát přeju, říká Szántó

Mám rád Izrael a přeju mu prosperitu, ale stejně tak Palestincům jejich vlastní stát, tvrdí bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy