Teherán/Washington - Úvahy o možném americkém nebo izraelském úderu na íránská jaderná zařízení utichly.
Zhruba dva roky trvající spekulace ukončila nynější globální finanční krize.
Málokdo za této situace předpokládá, že by se USA odhodlaly k zahájení další války, a ještě více tak rozkolísaly vlastní i světovou ekonomiku.
Dřívější stoupenci útoku - například americký viceprezident Dick Cheney nebo bývalý izraelský ministr obrany Šaul Mofaz - se už k Íránu a jeho jadernému programu delší dobu veřejně nevyjadřují.
Nedávno se objevily i názory, že Bush zavelí k bombardování islámské republiky až po amerických prezidentských volbách 4. listopadu. Tedy ještě předtím, než v lednu Bílý dům opustí.
Teď má ale americký prezident a jeho administrativa jiné starosti. Ekonomické.
Stejně tak je málo pravděpodobné, že k použití síly sáhne v nejbližších měsících i příští americký prezident. Přičemž Barack Obama se k možnostem útoku staví mnohem rezervovaněji než John McCain.
"V amerických nejvyšších kruzích zavládl konsensus v tom, že nasazení armády proti teheránskému režimu kvůli jeho jadernému programu v současné době není reálnou a vhodnou alternativou. Všichni berou na vědomí, jaký úder by globální ekonomika dostala, pokud by se rychle a závratně vyšroubovaly v důsledku války ceny ropy," řekl agentuře Reuters americký analytik Sam Gardiner, obeznámený s diskusemi o Íránu mezi vysoce postavenými politiky a ekonomy v USA.
Odpůrci útoku dlouhodobě argumentují tím, že Teherán by blokováním Perského zálivu drasticky zvýšil ceny ropy a přenesl by válku proti Americe do Iráku a Afghánistánu.
(Text pokračuje pod grafikou)
S oběma státy, v nichž působí desetitisíce vojáků USA, totiž Írán sousedí. S Irákem na západě a s Afghánistánem na východě.
Za současné situace se zřejmě nechystá k úderu ani Izrael, který se íránským jaderným programem cítí nejvíce ohrožen.
Na konci září odstupující izraelský premiér Ehud Olmert označil politiky a vojáky, kteří žádají okamžitý zásah, za megalomany.
USA, Izrael a Evropská unie podezírají Teherán, že usiluje o sestrojení atomové bomby. Íránci to popírají, podle nich slouží program výhradně k výrobě energie a nemá žádné vojenské účely.
Finanční krize však jinak na Írán doléhá velmi těžce. Kvůli poklesu cen ropy.
Ještě v červenci stál barel 147 dolarů, nyní už jen 64 dolarů. Protože íránská ekonomika stojí a padá s ropou, znamená pro ni tento vývoj katastrofu.
Šéf Íránské centrální banky uvedl, že pokles cen bude znamenat roční ztrátu přes padesát miliard dolarů.
Íránci si musí utáhnout opasky
Vláda tak bude zápasit s rostoucím rozpočtovým deficitem. Bude méně utrácet a Íránci se musí připravit na další utahování opasků.
Přitom je v Íránu více než desetiprocentní nezaměstnanost a inflace činí přes pětadvacet procent.
Íránský ministr ropného průmyslu Ghulámhusejn Nozarí na dnešním zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) horlivě prosazuje snížení těžby ropy, aby ceny šly znovu nahoru.
Írán je druhým největším producentem OPEC po Saúdské Arábii.
