* Před pěti lety vstoupily země bývalého sovětského bloku do Schengenu. Aktuálně.cz mapuje, jak se lidem bez hraničních závor žije. * V několika dílech seriálu popisujeme napjatou atmosféru na česko-polsko-německém pomezí, které ovládli "zloději z Východu". * Přečtěte si reportáž ze společné německo-polské policejní hlídky, kterou jsme jeden den doprovázeli.
Görlitz/Zgorzelec (od naší zpravodajky) - Pokud se před pěti lety někde upřímně radovali z pádu hraničních závor, pak tady. Německo-polské dvojměstí Görlitz-Zgorzelec je ale pořád mnohem víc dvěma městy než jedním.
Sbližování Poláků s Němci nejde zdaleka tak rychle, jak si tu už po vstupu Poláků do EU slibovali.
Nápady, jak to udělat, by byly. S jedním takovým přišlo před pár lety saské Policejní ředitelství Oberlausitz-Niederschlesien, které má právě v Görlitzu svůj hlavní stan: Navrhlo Polákům ustavit polsko-německou hlídku, která by objížděla město a společně dohlížela na pořádek.
Fotoreportáž z pohraničí:
Poláci měli Němcům pomáhat s polskými delikventy zadrženými v Görlitzu, Němci zas Polákům s německými ve Zgorzelci.
Jenže - jak se přímo na místě přesvědčilo Aktuálně.cz, které s německými a polskými policisty strávilo den - spíš než ostřílené televizní Profesionály společný projekt připomíná absurdní divadlo. Pro jednu stranu je prioritou, pro druhou něco jako koule na noze.
"Vyjíždíme"
Michael Lobedann pracuje u policie v Görlitzu už několik let. Jako vrchní komisař má na starosti spolupráci s Polskem.
Na společné hlídky s polskými kolegy Lobedann vyjíždí od roku 2010. Tehdy, dva roky po vstupu sousední země do takzvaného schengenského prostoru, se německo-polská iniciativa rozjela naplno. Od té doby vyrážejí Poláci s Němci dva- až třikrát týdně kontrolovat oba břehy Nisy.
"Dobře, vyjíždíme," hlásí Lobedann do vysílačky, když opouštíme bránu görlitzské policejní stanice z červených cihel. "Dnes monitorujeme polskou stranu, takže velení má kolega z Polska," prohodí.
Poznámka je to - jak se později ukáže - ale jen zdánlivě bezvýznamná.
Nemluvím německy
Dawid Szymkow, mladý polský policista ze Zawidówa, s Lobedannem slouží poprvé. Čeká před stanicí na kraji Zgorzelce. Když přisedne do německé policejní dodávky, vypráví kolegovi, jakou má hodnost, kde studoval a sloužil. Polsky.
"Nie mówie po niemiecku," vysvětluje.
Michael Lobedann to kupodivu bere jako samozřejmost. Na policii v Görlitzu se Němci polsky učí, mají tam speciální kurzy. "Bez polštiny se tu absolutně neobejdu," říká.
Po zhruba hodině popojíždění v autě po Zgorzelci se ptáme, zda hlídka nebude kontrolovat třeba vozy jedoucí k hraničnímu přechodu. Görlitz totiž v počtu ukradených aut na obyvatele patří k pěti nejhůře postiženým městům Německa.
"To bohužel nejde," odpovídá Lobedann. "Jedeme v německém policejním autě, a tak v Polsku auta nesmíme stavět. Byť s sebou máme polského policistu," vysvětluje složitá pravidla další z německých policistů, André Schäfer.
Polská byrokracie
Než hlídka zastaví v centru u zhořeleckého pěšího mostu, Polák Dawid Szymkow kamsi telefonuje. U nadřízeného ověřuje, kam smí jet a kam ne.
"Nemají to snadné," prohodí na adresu polských kolegů jeden z Němců. "V Polsku je byrokracie zjevně mnohem horší než u nás. Všechno schvaluje nadřízený."
Na mostě, přes nějž prý Poláci s oblibou převážejí kradená kola, Szymkow kontroluje pána. Vypadá jako bezdomovec. "Známá firma, už u nás má pár záznamů. Tentokrát ale nic," řekne Schäfer, když policisté skončí s kontrolou kárky přikryté špinavým hadrem.
Hlídka nasedá zpátky do vozu. V ulicích na polské straně si lidé německou policejní dodávku - zjevně zaraženě - prohlížejí. Jako by se ptali: Co ten tu dělá?
Poplach v Kauflandu
Ve snaze ukázat, že společná přeshraniční policejní práce může vypadat i jinak, německý policista nakonec přemluví toho polského, aby výjimečně zkontrolovali i německou stranu dvojměstí. Po dalším telefonátu a posvěcení od polského velitele Szymkow souhlasí.
Těsně za hranicí už Němec hlásí: "Přebírám velení."
Zastavujeme u náměstí v Görlitzu. Skupinky Poláků, notně posilněných alkoholem, tu často tropí výtržnosti, protože v polské části dvojměstí se na veřejnosti pít nesmí, zatímco v té německé ano. Dnes je tu klid.
Jen o pár ulic dál už ale Michael Lobedann trestá prvního delikventa: 30 eur pro řidiče za to, že nebyl připoutaný.
Z vysílačky se vzápětí ozývá: "Zloděj v Kauflandu, národnost polská."
"Tak to je pro nás," řekne německý policista a šlápne na plyn.
Krádež vodních filtrů
V německém Kauflandu už na policisty čekají. V malé monitorovací místnosti drží člen ochranky sportovně oděného mladíka z Polska.
"Přistihl jsem ho s plnou taškou a kapsami naditými našimi filtry na vodu. Jeden je za 5,99 eura," hlásí ochranka. "Šel pro ně dvakrát. A v autě jich má strašně moc."
Německý policista se se zlodějem, kterého usvědčují záznamy z kamer, snaží domluvit polsky. Lapený Polák ale mluví dost rychle. Tvrdí, že "ty věci" v kapsách sice ukradl, to v autě prý ale legálně nakoupil v Polsku. I když jsou filtry v taškách Kauflandu a on na ně nemá stvrzenku.
Dialog mezi německým policistou a polským zlodějem vázne. Polský policista sice se zlodějem-krajanem sem tam prohodí slovo, ale nic, co by se týkalo případu. Překládat Lobedannovi Szymkow bohužel nemůže, protože neumí německy. A tak stojí a dívá se...
Šetření na místě činu je plně v režii Němců, byť s sebou mají kolegu z Polska.
Proč vlastně?
Görlitzským policistům se nakonec podaří zjistit, že dopadený zloděj prodává ukradené filtry v Polsku na internetu. A protože je škoda větší než 1200 eur, rozhodne Michael Lobemann, že s nimi muž pojede na stanici, protože jeho čin klasifikuje jako ekonomickou kriminalitu. Tam mu vezmou otisky prstů, vyfotí ho a udělají vše potřebné.
Když se loučíme, ještě jednou se ptám, jaký má společná německo-polská hlídka vlastně přínos, když Poláci nemluví německy a na místě nezmůžou nic, protože sami de facto nic nesmí.
"Nejlepší na hlídce je, že když se s kolegy z Polska osobně známe, můžeme spolu jednat přímo. Je snazší, když potom zadržím Poláka tady u nás a můžu po telefonu poprosit známého na druhé straně o identifikaci, bez další byrokracie," vysvětluje vrchní komisař Lobemann.
Inspirace pro Čechy
I když sám přiznává, že mezinárodní spolupráce někdy vázne, o jejím smyslu je bytostně přesvědčen. "Někteří polští kolegové německy mluví," směje se.
Polsko-německá zkušenost by měla zajímat i Čechy. Praha a Drážďany se totiž počátkem listopadu dohodly, že od příštího roku bude mít Česko a Sasko společnou policejní skupinu, která bude bojovat proti přeshraniční kriminalitě.
Kurzy češtiny už saská policie nabízí. Zbývá jen doufat, že policisté kromě zločinců zvládnou i boj s byrokracií. A že Češi nebudou Němcům muset říkat: "Pardon, mluvím jen česky."
