Polská pohraniční stráž v neděli ráno oznámila, že se hranici z Běloruska pokusilo v sobotu nelegálně překročit 125 lidí. Z Minsku mezitím odletěly do Iráku další stovky migrantů.
Mrtvému běženci bylo podle běloruské pohraniční stráže kolem třiceti let a byl "afroasijského" původu. "Za účelem zjištění okolností a příčin smrti byla na místo přivolána vyšetřovací skupina. Provádí se nezbytná vyšetřovací opatření," uvedla dále běloruská stráž podle agentury TASS ve svém prohlášení. Tuto informaci nelze nezávisle ověřit, podotkla agentura DPA.
Zástupce litevské ostrahy hranic prohlásil, že pohraniční služba nemá o "žádné takové události" informace. "Mimochodem, v tom místě, o kterém hovoří Bělorusové, se v poslední době migranti nepokoušeli dostat do Litvy," řekl podle litevské veřejnoprávní stanice LRT Giedrius Mišutis z pohraniční stráže.
Migranti, zejména z Blízkého východu, se v posledních měsících ve zvýšené míře snaží překonat z Běloruska vnější hranice Evropské unie, a to do Polska nebo pobaltských států. Migrační krize se nedávno vyhrotila, když se na běloruské straně hranic s Polskem utábořilo několik tisíc běženců, kteří se podle polských úřadů někdy i za pomoci běloruských bezpečnostních složek pokoušeli překonat hranici. Běloruské úřady později řadu těchto lidí provizorně ubytovaly v logistickém středisku u přechodu Bruzhi-Kuźnica. Varšava nicméně nadále hlásí pokusy o překonání hranic.
V neděli polská pohraniční stráž uvedla, že v sobotu se pokusilo nelegálně překročit hranici z Běloruska 125 lidí. Podle serveru Polsatnews dále tvrdí, že v některých případech se "skupiny několika desítek lidí" pokusily překonat hranici násilím, na polské hlídky údajně létaly kameny a běloruské bezpečnostní jednotky je oslepovaly lasery a stroboskopy. Přejít do Polska se povedlo 17 Iráčanům, kteří byli vráceni zpět na hranici, píše web.
V noci na neděli z Minsku odletělo dalších 418 Iráčanů, napsal běloruský nezávislý server Naša Niva s odvoláním na běloruský televizní kanál Belarus 1, podle něhož to byl už pátý repatriační let, který odvezl migranty zpět do vlasti.
Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují režim autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do Běloruska a pak je posílá k hranicím EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Litevský prezident Gitanas Nauséda v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že NATO musí přehodnotit svůj postoj k Bělorusku, jehož armáda se čím dál více integruje s ruskými ozbrojenými silami. Lukašenkův režim a síly, které ho podporují, budou nadále testovat jednotu Západu a jeho schopnost odrážet hybridní útoky, řekl po setkání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Polský premiér Mateusz Morawiecki německé agentuře DPA řekl, že otevření hranic během migrační krize v roce 2015 byla chyba. "Většina unijních zemí, s výjimkou jedné či dvou, rozumí, že nemůžeme vést politiku otevřených dveří a multikulturalismu," prohlásil ministerský předseda. Podle agentury PAP znovu odmítl možnost, že by polským bezpečnostním složkám na hranicích pomáhala evropská pohraniční agentura Frontex.
