Na Bělehrad! Před 10 lety padl diktátor za dvě hodiny

Martin Novák Martin Novák
5. 10. 2010 16:37
Srbsko dnes usiluje o vstup do EU, ale potýká se s ekonomickou krizí
Foto: Aktuálně.cz

* Vzpouru nastartovaly zjevné podvody ve volbách * Režim se zhroutil během několika hodin. Armáda a vnitro nezasáhly * Dnes je Srbsko kandidátem na vstup do Evropské uni. Ale bez Kosova

Bělehrad - Hořící parlament, padající skla z budov, zatarasené silnice k městu, dav pronikající do budovy televize, statisíce rozhořčených lidí v ulicích.

To vše bylo k vidění přesně před deseti lety v Bělehradu. Pátého října 2000 padl během několika hodin režim prezidenta Slobodana Miloševiče. Muže, který v různých funkcích vládl Srbsku třináct let: Od chvíle, kdy se stal šéfem srbských komunistů v roce 1986, až do chvíle, kdy 6. října 2000 uznal, že nastal konec a odstoupil.

Volání po změně prezident nechtěl slyšet

Desáté výročí si dnes Srbsko připomíná už bez Miloševiče, který zemřel před čtyřmi lety v cele v Nizozemsku, kde čekal na pokračování procesu před Mezinárodním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii.

Po hlubokém ekonomickém propadu, desetiletí vyplněném válkami na území bývalé Jugoslávie a také kvůli represivní povaze režimu toužila na podzim před deseti lety většina Srbů po zásadní změně.

Před prezidentskými volbami 24. září se opozice po letech sporů konečně dohodla na jednom kandidátovi. Vojislavu Koštunicovi.

Podle oficiálních výsledků postoupili Koštunica a Miloševič do druhého kola, podle opozice ale její kandidát dostal víc než polovinu hlasů. Z volebních místností byly hlášeny rozsáhlé podvody a manipulace s volebními lístky, panovalo podezření na dodatečné úpravy počtu hlasů ve prospěch Miloševiče.

Lidé se začali bouřit, stávkovat a demonstrovat. Napětí vrcholilo stávkou horníků v dole Kolubara, lidé z celého Srbska se vydali protestovat do Bělehradu. V tom byl protest oproti předchozím jiný. K hlavnímu města se přidala celá země.

Přidal se venkov

Pátého října ráno lidé v autech, nákladních vozech, traktorech i bagrech proráželi policejní zátarasy na silnicích kolem Bělehradu. V ulicích města pak davy vzaly útokem rozhodující instituce, přesto se vše obešlo bez krveprolití a opozice lidi vyzývala, aby se vyhýbali násilí.

Protestující nejprve zaplavili budovu parlamentu, jedno její křídlo začalo hořet. Pak začal útok na budovu srbské televize, která byla hlavním propagandistickým nástrojem Miloševiče.

Ovládnutí televize a parlamentu trvalo přibližně dvě hodiny, "revoluce" vítězila.

Církev i hooligans proti

Velmi aktivní byli při ztečích příslušníci tvrdého jádra fotbalového klubu Crvene Zvezdy Bělehrad, nazývaní Delije (původně turecké slovo lze do češtiny přeložit jako silní nebo stateční).

Bělehrad.
Bělehrad. | Foto: Simona Holecová

Na prezidenta se s výzvou k odstoupení obrátila i Srbská pravoslavná církev. Policie ani armáda nezasahovala. Policisté údajně odmítli Miloševičův příkaz střílet do demonstrantů, kteří pochodovali z venkova k městu.

Klíčovým momentem bylo tajné jednání předáků opozice s generálním štábem srbské armády a hlavně se speciálním oddílem ministerstva vnitra, takzvanými Červenými barety. Tento elitní oddíl byl hlavní oporou Miloševiče v silových strukturách.

Nejvyšší představitelé armády i Červených baretů Koštunicovi slíbili, že nezasáhnou. Druhý den - 6. října 2002 - přijal Miloševič Koštunicu k rozhovoru mezi čtyřma očima a souhlasil s tím, že odstoupí.

Střelec před budovou vlády

Jeho éra tak skončila, i když ne definitivně. Dvanáctého března 2003 byl před vchodem do budovy vlády v centru Bělehradu zastřelen jeden z hlavních vůdců opozice, premiér Zoran Djindjič.

Z naplánování a objednání vraždy, provedené ostřelovačem z okna protější budovy, byl odsouzen Milorad Ulemek. Známý pod přezdívkou Legija kvůli svému někdejšímu působení ve francouzské Cizininecké legii. Exšéf obávaných červených baretů, který právě v osudný den 5. října 2000 s Djindjičem vyjednával.

Miloševič se už nedožil toho, když v roce 2007 Kosovo vyhlásilo nezávislost - přes mohutné protesty Bělehradu. Loni srbská vláda podala oficiální přihlášku do Evropské unie, ale optimismus zároveň brzdí hospodářská krize.

Loni srbská ekonomika klesla o tři procenta a pětina Srbů je nezaměstnaná. Také příliv zahraničních investic nebyl tak velký, jak si asi mnozí před deseti lety představovali.

Sám vítěz voleb z roku 2000 Koštunica už z politiky také odešel. Po skočení svého druhého mandátu přede dvěma lety.

Miloševičova manželka Mirjana Markovičová, která měla také velký vliv na srbskou politiku, Srbsko opustila a žije v Moskvě.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Produkce medu loni klesla o 40 procent, vyrobilo se ho nejméně od roku 1993

Produkce medu loni klesla o 40 procent na 4997 tun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejméně od vzniku Česka v roce 1993. Podle Českého svazu včelařů může jít o nejhorší rok za půl století.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 1 hodinou

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy