Berlín - Německo je schopno přejít do čtyřiceti let kompletně na alternativní zdroje energie. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil Spolkový ústav pro životní prostředí (UBA).
Spolková republika, která nyní kryje z alternativních zdrojů 16 procent své spotřeby elektrické energie, staví v současnosti mohutné větrné parky v Severním moři.
Společně s vodními elektrárnami a centrálami založenými na fotovoltaice by energie větru mohla v nejbližších desetiletích zásadním způsobem napomoci ke snížení emisí CO2. K těm přispívají vedle automobilové dopravy zásadní měrou elektrárny využívající fosilní paliva.
"Německo může být beze zbytku zásobováno alternativními zdroji," řekl v rozhovoru pro internetový deník Spiegel on-line šéf úřadu Jochen Flasbarth. "Při použití dnes existujících technologií je tento projekt realizovatelný."
Výstavba elektráren využívajících energii větru a slunce je nákladná, vláda kancléřky Angely Merkelové je však pevně rozhodnuta do nich investovat.
Jen větrné parky v Severním moři přijdou na 110 miliard eur.
Falshbart zdůraznil, že UBA ve své studii pracoval s velmi konzervativním odhadem možností větrné energie a také s eventualitou, že by po dobu tří let vzdušné proudění bylo minimální.
Dvacet procent z alternativních zdrojů
Alternativní zdroje nabývají na významu ale všude v Evropě. Podle zprávy Evropské komise představovaly loni v rámci EU dvě třetiny nově instalovaných kapacit.
Tepelné a jaderné elektrárny kryly v roce 2009 osmdesát procent spotřeby elektrické energie v unii. Ta představovala 3042 terawatthodin.
Dvanáct procent pokrytí spotřeby připadalo na vodní elektrárny, 4,2 procenta na zařízení využívající sílu větru, 3,5 procenta na elekrárny spalující biomasu a 0,4 procenta na solární elektrárny.
Co se týče nově instalovaných zdrojů, připadá v unii 24 procent na elektrárny spalující plyn a devět procent na elektrárny uhelné.
Evropská komise věří, že v roce 2020 by mohly alternativní zdroje krýt v EU 35-40 procent spotřeby elektrické energie.
Připravujeme podrobnosti
