reklama
 
 

Pomáhal chytit bin Ládina, teď mu hrozí v Pákistánu smrt. Naděje vězněného lékaře na pomoc USA mizí

25. 1. 2018
Šakílu Afrídímu, kterého zverbovala americká CIA a pomohl jí v roce 2011 dopadnout hlavu teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina, hrozí v pákistánském vězení smrt. Naděje na jeho výměnu do zahraničí se zmenšuje.

Péšávar - Šakíl Afrídí je už několik let ve vězení. Pákistánci ho drží na neznámém místě, bez spravedlivého procesu.

Nenápadný lékař je přitom pro řadu Američanů hrdinou. Díky jeho informacím zahájily USA v roce 2011 vojenskou operaci, při které byl u pákistánského Abbotábádu 2. května zabit tehdy nejhledanější terorista na světě, šéf islamistické sítě al-Káida Usáma bin Ládin.

Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA. Od té doby je lékař za mřížemi v čím dál horších podmínkách. Islamisté vyhrožují zavražděním jemu i jeho rodině a kvůli novým obviněním ze sexuálních deliktů mu může hrozit trest smrti i od pákistánských kmenových vůdců.

V médiích se přitom opakovaně objevují informace, že vysvobození pákistánského lékaře je blízko. Nový americký prezident Donald Trump ještě během předvolební kampaně v USA v roce 2016 tvrdil, že dostane Afrídího z vězení "během dvou minut".

Jenže to se pořád nestalo. A jak poznamenává americký list The Washington Post, tragický osud doktora Afrídího se stal ukázkou, jak se během Trumpova prezidentství zhoršily vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem.

Fingované očkování proti žloutence

Ty začaly skomírat brzy po smrti bin Ládina před téměř sedmi lety.

Pákistánská vláda a armáda velmi těžce nesly, že Američané uskutečnili 2. května 2011 tajnou operaci proti vůdci al-Káidy, aniž by je o ní předem informovali. V tom sehrál Šakíl Afrídí důležitou roli.

Američané si v roce 2011 potřebovali ověřit, že vytáhlá postava, kterou v komplexu budov u pákistánského Abbotábádu vyfotily drony CIA, je skutečně Usáma bin Ládin. Afrídího proto zverbovali a nechali ho na jaře provést fingované očkování proti žloutence.

To mělo za cíl získat DNA od některého z dětí vůdce al-Káidy, o kterých se vědělo, že se zdržují v blízkosti svého otce teroristy.

Afrídí skutečně zorganizoval očkování na severozápadě Pákistánu, přičemž penězi z fondů CIA podplatil místní úředníky, aby akci povolili. Získal na svou stranu i zdravotní sestru, která měla při očkování natáhnout do injekční stříkačky krev některého z bin Ládinových dětí.

K tomu ale nakonec nedošlo. Američané spustili operaci i bez vzorku DNA, protože narazili na stopu bin Ládinova kurýra, který komplex na předměstí Abbotábádu několikrát navštívil.

Tato stopa jim nakonec v květnu 2011 pomohla nejhledanějšího teroristu světa dopadnout a zastřelit. 

Dali jste nám jen klam a lži

Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA

Vztahy mezi Islámábádem a Washingtonem brzy poté výrazně ochladly. Usáma bin Ládin se totiž ukrýval nedaleko prestižní armádní akademie Kákul. To vrhlo stín podezření na pákistánskou tajnou službu, že o místě pobytu vůdce al-Káidy věděla a Američany o tom neinformovala.

Podezření z napojení na islamisty a dvojité hry vůči Američanům provází Pákistánce dodnes. Nový americký prezident Trump ve svém novoročním projevu vládě v Islámábádu vytkl, že ochotně přijala finanční pomoc USA ve výši 33 miliard dolarů (v přepočtu 678 miliard korun), ale na oplátku poskytla jen "klam a lži".

Ve svém tweetu Trump zároveň Pákistán obvinil, že představuje útočiště pro teroristy. USA poté zmrazily téměř všechnu vojenskou pomoc této zemi. Islámábád v reakci vzkázal, že si z něj Washington dělá obětního beránka vlastních chyb, kvůli kterým nedokázal ani po 15 letech vojenské intervence v Afghánistánu zajistit v oblasti mír.

"Případ Šakíla Afrídího je dokonalou metaforou americko-pákistánských vztahů, propletence plného nedůvěry a špatné komunikace, který ohrožuje boj s terorismem," upozorňuje Michael Kugelman z Výzkumného ústavu Woodrowa Wilsona ve Washingtonu.

Výměna za teroristku?

Šakíl Afrídí byl v Pákistánu v roce 2012 odsouzen na 33 let vězení. Později ale lékaře nově obvinili z napojení na teroristickou organizaci al-Káida. A také ze sexuálních deliktů a provádění operačních zákroků, ke kterým neměl oprávnění.

O jeho osudu má teď rozhodnout zvláštní soud poplatný "zákonům" kmenových území na severozápadě Pákistánu. Ty nemá vláda v Islámábádu plně pod kontrolou. Podle některých médií proto Afrídímu hrozí i trest smrti.  

V médiích se přitom objevují spekulace, že by mohlo dojít k jeho výměně do USA za Pákistánku Afíju Siddíkiovou, která byla před osmi lety ve Spojených státech odsouzena k vysokému trestu za pokus o vraždu amerického vojáka a napojení na teroristy.

Siddíkiovou zařadili Američané v roce 2004 na seznam nejhledanějších teroristů světa. Její jméno totiž zmínil při výslechu hlavní autor útoků z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad. Ten je zároveň strýcem jejího druhého manžela.

Když byla Siddíkiová před deseti lety zatčena v Afghánistánu, měla u sebe flash disk s podrobným návodem na výrobu zbraní hromadného ničení a sestřelování bezpilotních letadel. Vzhledem ke zhoršení vztahů mezi USA a Pákistánem je ale naděje na výměnu Afrídího za Siddíkiovou v současnosti velmi malá. 

"Zůstane ve vězení zřejmě řadu let, možná desetiletí, dokud se vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem nezlepší," řekl německé stanici Deutsche Welle lékařův právník Kamár Nadím Afrídí, který je zároveň i jeho příbuzný.

"Vláda v Islámábádu vybrala kmenové stařešiny, kteří ho budou soudit, a dodala také dvě desítky svědků," doplnil Nadím Afrídí. "Naši právníci tyto svědky ale nemohli podrobit křížovému výslechu."

Bojíme se říct i jeho jméno

Právníci Afrídího mají přitom hodně svázané ruce. Úřady ho drží stranou od dalších vězňů a jeho rodina ho neviděla od roku 2012.

Hrozí mu navíc smrt z rukou radikálních islamistů, kteří mu nemohou zapomenout jeho spolupráci se CIA. V březnu 2015 zastřelili v pákistánském Péšávaru, kde je doktor podle všeho držen, dalšího jeho příbuzného a právníka Samjuláha Afrídího. Terčem střelby neznámých ozbrojenců se stala i "rodinná" advokátní kancelář.

"Všichni mají strach o něm hovořit, dokonce i zmiňovat jeho jméno," řekl Nadím Afrídí agentuře AP.

Video: Dva pákistánští novináři měli možnost několikrát hovořit s Usámou bin Ládinem. Jeho odkaz žije dál, říkají

Dva pákistánští novináři měli možnost několikrát hovořit se zakladatelem novodobého terorismu Usámou bin Ládinem. Bývalý šéf organizace Al-Káida už není naživu, ale jeho odkaz žije, bohužel, dál. | Video: Milan Šíma |  05:53

autoři: Radim Klekner, Zahraničí | 25. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama