Pomáhal chytit bin Ládina, teď mu hrozí v Pákistánu smrt. Naděje vězněného lékaře na pomoc USA mizí

Radim Klekner Zahraničí Radim Klekner, Zahraničí
25. 1. 2018 6:13
Šakílu Afrídímu, kterého zverbovala americká CIA a pomohl jí v roce 2011 dopadnout hlavu teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina, hrozí v pákistánském vězení smrt. Naděje na jeho výměnu do zahraničí se zmenšuje.
Usáma bin Ládin byl zabit v květnu 2011. Muž, který jej pomáhal dopadnout, je od té doby ve vězení.
Usáma bin Ládin byl zabit v květnu 2011. Muž, který jej pomáhal dopadnout, je od té doby ve vězení. | Foto: Reuters

Péšávar - Šakíl Afrídí je už několik let ve vězení. Pákistánci ho drží na neznámém místě, bez spravedlivého procesu.

Nenápadný lékař je přitom pro řadu Američanů hrdinou. Díky jeho informacím zahájily USA v roce 2011 vojenskou operaci, při které byl u pákistánského Abbotábádu 2. května zabit tehdy nejhledanější terorista na světě, šéf islamistické sítě al-Káida Usáma bin Ládin.

Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA. Od té doby je lékař za mřížemi v čím dál horších podmínkách. Islamisté vyhrožují zavražděním jemu i jeho rodině a kvůli novým obviněním ze sexuálních deliktů mu může hrozit trest smrti i od pákistánských kmenových vůdců.

V médiích se přitom opakovaně objevují informace, že vysvobození pákistánského lékaře je blízko. Nový americký prezident Donald Trump ještě během předvolební kampaně v USA v roce 2016 tvrdil, že dostane Afrídího z vězení "během dvou minut".

Jenže to se pořád nestalo. A jak poznamenává americký list The Washington Post, tragický osud doktora Afrídího se stal ukázkou, jak se během Trumpova prezidentství zhoršily vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem.

Fingované očkování proti žloutence

Ty začaly skomírat brzy po smrti bin Ládina před téměř sedmi lety.

Pákistánská vláda a armáda velmi těžce nesly, že Američané uskutečnili 2. května 2011 tajnou operaci proti vůdci al-Káidy, aniž by je o ní předem informovali. V tom sehrál Šakíl Afrídí důležitou roli.

Američané si v roce 2011 potřebovali ověřit, že vytáhlá postava, kterou v komplexu budov u pákistánského Abbotábádu vyfotily drony CIA, je skutečně Usáma bin Ládin. Afrídího proto zverbovali a nechali ho na jaře provést fingované očkování proti žloutence.

To mělo za cíl získat DNA od některého z dětí vůdce al-Káidy, o kterých se vědělo, že se zdržují v blízkosti svého otce teroristy.

Afrídí skutečně zorganizoval očkování na severozápadě Pákistánu, přičemž penězi z fondů CIA podplatil místní úředníky, aby akci povolili. Získal na svou stranu i zdravotní sestru, která měla při očkování natáhnout do injekční stříkačky krev některého z bin Ládinových dětí.

K tomu ale nakonec nedošlo. Američané spustili operaci i bez vzorku DNA, protože narazili na stopu bin Ládinova kurýra, který komplex na předměstí Abbotábádu několikrát navštívil.

Tato stopa jim nakonec v květnu 2011 pomohla nejhledanějšího teroristu světa dopadnout a zastřelit. 

Dali jste nám jen klam a lži

Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA

Vztahy mezi Islámábádem a Washingtonem brzy poté výrazně ochladly. Usáma bin Ládin se totiž ukrýval nedaleko prestižní armádní akademie Kákul. To vrhlo stín podezření na pákistánskou tajnou službu, že o místě pobytu vůdce al-Káidy věděla a Američany o tom neinformovala.

Podezření z napojení na islamisty a dvojité hry vůči Američanům provází Pákistánce dodnes. Nový americký prezident Trump ve svém novoročním projevu vládě v Islámábádu vytkl, že ochotně přijala finanční pomoc USA ve výši 33 miliard dolarů (v přepočtu 678 miliard korun), ale na oplátku poskytla jen "klam a lži".

Ve svém tweetu Trump zároveň Pákistán obvinil, že představuje útočiště pro teroristy. USA poté zmrazily téměř všechnu vojenskou pomoc této zemi. Islámábád v reakci vzkázal, že si z něj Washington dělá obětního beránka vlastních chyb, kvůli kterým nedokázal ani po 15 letech vojenské intervence v Afghánistánu zajistit v oblasti mír.

"Případ Šakíla Afrídího je dokonalou metaforou americko-pákistánských vztahů, propletence plného nedůvěry a špatné komunikace, který ohrožuje boj s terorismem," upozorňuje Michael Kugelman z Výzkumného ústavu Woodrowa Wilsona ve Washingtonu.

Výměna za teroristku?

Šakíl Afrídí byl v Pákistánu v roce 2012 odsouzen na 33 let vězení. Později ale lékaře nově obvinili z napojení na teroristickou organizaci al-Káida. A také ze sexuálních deliktů a provádění operačních zákroků, ke kterým neměl oprávnění.

O jeho osudu má teď rozhodnout zvláštní soud poplatný "zákonům" kmenových území na severozápadě Pákistánu. Ty nemá vláda v Islámábádu plně pod kontrolou. Podle některých médií proto Afrídímu hrozí i trest smrti.  

V médiích se přitom objevují spekulace, že by mohlo dojít k jeho výměně do USA za Pákistánku Afíju Siddíkiovou, která byla před osmi lety ve Spojených státech odsouzena k vysokému trestu za pokus o vraždu amerického vojáka a napojení na teroristy.

Siddíkiovou zařadili Američané v roce 2004 na seznam nejhledanějších teroristů světa. Její jméno totiž zmínil při výslechu hlavní autor útoků z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad. Ten je zároveň strýcem jejího druhého manžela.

Když byla Siddíkiová před deseti lety zatčena v Afghánistánu, měla u sebe flash disk s podrobným návodem na výrobu zbraní hromadného ničení a sestřelování bezpilotních letadel. Vzhledem ke zhoršení vztahů mezi USA a Pákistánem je ale naděje na výměnu Afrídího za Siddíkiovou v současnosti velmi malá. 

"Zůstane ve vězení zřejmě řadu let, možná desetiletí, dokud se vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem nezlepší," řekl německé stanici Deutsche Welle lékařův právník Kamár Nadím Afrídí, který je zároveň i jeho příbuzný.

"Vláda v Islámábádu vybrala kmenové stařešiny, kteří ho budou soudit, a dodala také dvě desítky svědků," doplnil Nadím Afrídí. "Naši právníci tyto svědky ale nemohli podrobit křížovému výslechu."

Bojíme se říct i jeho jméno

Právníci Afrídího mají přitom hodně svázané ruce. Úřady ho drží stranou od dalších vězňů a jeho rodina ho neviděla od roku 2012.

Hrozí mu navíc smrt z rukou radikálních islamistů, kteří mu nemohou zapomenout jeho spolupráci se CIA. V březnu 2015 zastřelili v pákistánském Péšávaru, kde je doktor podle všeho držen, dalšího jeho příbuzného a právníka Samjuláha Afrídího. Terčem střelby neznámých ozbrojenců se stala i "rodinná" advokátní kancelář.

"Všichni mají strach o něm hovořit, dokonce i zmiňovat jeho jméno," řekl Nadím Afrídí agentuře AP.

Video: Dva pákistánští novináři měli možnost několikrát hovořit s Usámou bin Ládinem. Jeho odkaz žije dál, říkají

Dva pákistánští novináři měli možnost několikrát hovořit se zakladatelem novodobého terorismu Usámou bin Ládinem. Bývalý šéf organizace Al-Káida už není naživu, ale jeho odkaz žije, bohužel, dál. | Video: Milan Šíma
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně v Rovníkové Guineji

Nejméně 20 mrtvých a zřejmě stovky zraněných si dnes vyžádala série výbuchů na vojenské základně v přístavním městě Bata, které je ekonomickou metropolí Rovníkové Guineje. Záběry ve státní televizi ukázaly poničené domy a mnoho zraněných, zejména dětí. Televize informuje nejméně o čtyřech explozích, vážně poškozené jsou i vzdálenější budovy ve městě, uvedly zahraniční tiskové agentury.

První informace naznačují, že exploze se ozvaly v muničním skladu vojenské základny ve čtvrti Nkoa Ntoma, kterou využívají hlavně speciální síly a četnictvo. Právě z této základny podle záběrů stoupal po výbuších černý dým.

"Město Bata se stalo obětí nehody způsobené nedbalostí jednotky odpovědné za hlídání skladišť dynamitu, výbušnin a munice ve vojenském táboře Nkoa Ntoma, která se vznítila od jisker od ohnišť na polích zemědělců. Vše nakonec vybuchlo," uvedl prezident Teodoro Obiang Nguema citovaný agenturou AFP. Prezident nařídil prošetření celé události a požádal mezinárodní společenství o pomoc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy