Péšávar - Šakíl Afrídí je už několik let ve vězení. Pákistánci ho drží na neznámém místě, bez spravedlivého procesu.
Nenápadný lékař je přitom pro řadu Američanů hrdinou. Díky jeho informacím zahájily USA v roce 2011 vojenskou operaci, při které byl u pákistánského Abbotábádu 2. května zabit tehdy nejhledanější terorista na světě, šéf islamistické sítě al-Káida Usáma bin Ládin.
Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA. Od té doby je lékař za mřížemi v čím dál horších podmínkách. Islamisté vyhrožují zavražděním jemu i jeho rodině a kvůli novým obviněním ze sexuálních deliktů mu může hrozit trest smrti i od pákistánských kmenových vůdců.
V médiích se přitom opakovaně objevují informace, že vysvobození pákistánského lékaře je blízko. Nový americký prezident Donald Trump ještě během předvolební kampaně v USA v roce 2016 tvrdil, že dostane Afrídího z vězení "během dvou minut".
Good piece by @Kathygannon @AP re the Shakil Afridi saga, which I describe here as the perfect metaphor for US-#Pakistan relations: https://t.co/Dsquzl42M8
— Michael Kugelman (@MichaelKugelman) January 22, 2018
Jenže to se pořád nestalo. A jak poznamenává americký list The Washington Post, tragický osud doktora Afrídího se stal ukázkou, jak se během Trumpova prezidentství zhoršily vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem.
Fingované očkování proti žloutence
Ty začaly skomírat brzy po smrti bin Ládina před téměř sedmi lety.
Pákistánská vláda a armáda velmi těžce nesly, že Američané uskutečnili 2. května 2011 tajnou operaci proti vůdci al-Káidy, aniž by je o ní předem informovali. V tom sehrál Šakíl Afrídí důležitou roli.
Američané si v roce 2011 potřebovali ověřit, že vytáhlá postava, kterou v komplexu budov u pákistánského Abbotábádu vyfotily drony CIA, je skutečně Usáma bin Ládin. Afrídího proto zverbovali a nechali ho na jaře provést fingované očkování proti žloutence.
To mělo za cíl získat DNA od některého z dětí vůdce al-Káidy, o kterých se vědělo, že se zdržují v blízkosti svého otce teroristy.
Afrídí skutečně zorganizoval očkování na severozápadě Pákistánu, přičemž penězi z fondů CIA podplatil místní úředníky, aby akci povolili. Získal na svou stranu i zdravotní sestru, která měla při očkování natáhnout do injekční stříkačky krev některého z bin Ládinových dětí.
K tomu ale nakonec nedošlo. Američané spustili operaci i bez vzorku DNA, protože narazili na stopu bin Ládinova kurýra, který komplex na předměstí Abbotábádu několikrát navštívil.
Tato stopa jim nakonec v květnu 2011 pomohla nejhledanějšího teroristu světa dopadnout a zastřelit.
Dali jste nám jen klam a lži
Afrídího ale pákistánské úřady krátce po operaci zatkly a obvinily ze špionáže ve prospěch CIA.
Vztahy mezi Islámábádem a Washingtonem brzy poté výrazně ochladly. Usáma bin Ládin se totiž ukrýval nedaleko prestižní armádní akademie Kákul. To vrhlo stín podezření na pákistánskou tajnou službu, že o místě pobytu vůdce al-Káidy věděla a Američany o tom neinformovala.
Podezření z napojení na islamisty a dvojité hry vůči Američanům provází Pákistánce dodnes. Nový americký prezident Trump ve svém novoročním projevu vládě v Islámábádu vytkl, že ochotně přijala finanční pomoc USA ve výši 33 miliard dolarů (v přepočtu 678 miliard korun), ale na oplátku poskytla jen "klam a lži".
Ve svém tweetu Trump zároveň Pákistán obvinil, že představuje útočiště pro teroristy. USA poté zmrazily téměř všechnu vojenskou pomoc této zemi. Islámábád v reakci vzkázal, že si z něj Washington dělá obětního beránka vlastních chyb, kvůli kterým nedokázal ani po 15 letech vojenské intervence v Afghánistánu zajistit v oblasti mír.
PAKISTAN: Pakistani government holds emergency national security meeting following criticism from US President Donald Trump - @cnnbrk
— Conflict News (@Conflicts) January 2, 2018
"Případ Šakíla Afrídího je dokonalou metaforou americko-pákistánských vztahů, propletence plného nedůvěry a špatné komunikace, který ohrožuje boj s terorismem," upozorňuje Michael Kugelman z Výzkumného ústavu Woodrowa Wilsona ve Washingtonu.
Výměna za teroristku?
Šakíl Afrídí byl v Pákistánu v roce 2012 odsouzen na 33 let vězení. Později ale lékaře nově obvinili z napojení na teroristickou organizaci al-Káida. A také ze sexuálních deliktů a provádění operačních zákroků, ke kterým neměl oprávnění.
O jeho osudu má teď rozhodnout zvláštní soud poplatný "zákonům" kmenových území na severozápadě Pákistánu. Ty nemá vláda v Islámábádu plně pod kontrolou. Podle některých médií proto Afrídímu hrozí i trest smrti.
V médiích se přitom objevují spekulace, že by mohlo dojít k jeho výměně do USA za Pákistánku Afíju Siddíkiovou, která byla před osmi lety ve Spojených státech odsouzena k vysokému trestu za pokus o vraždu amerického vojáka a napojení na teroristy.
Siddíkiovou zařadili Američané v roce 2004 na seznam nejhledanějších teroristů světa. Její jméno totiž zmínil při výslechu hlavní autor útoků z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad. Ten je zároveň strýcem jejího druhého manžela.
Když byla Siddíkiová před deseti lety zatčena v Afghánistánu, měla u sebe flash disk s podrobným návodem na výrobu zbraní hromadného ničení a sestřelování bezpilotních letadel. Vzhledem ke zhoršení vztahů mezi USA a Pákistánem je ale naděje na výměnu Afrídího za Siddíkiovou v současnosti velmi malá.
"Zůstane ve vězení zřejmě řadu let, možná desetiletí, dokud se vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem nezlepší," řekl německé stanici Deutsche Welle lékařův právník Kamár Nadím Afrídí, který je zároveň i jeho příbuzný.
"Vláda v Islámábádu vybrala kmenové stařešiny, kteří ho budou soudit, a dodala také dvě desítky svědků," doplnil Nadím Afrídí. "Naši právníci tyto svědky ale nemohli podrobit křížovému výslechu."
Bojíme se říct i jeho jméno
Právníci Afrídího mají přitom hodně svázané ruce. Úřady ho drží stranou od dalších vězňů a jeho rodina ho neviděla od roku 2012.
Hrozí mu navíc smrt z rukou radikálních islamistů, kteří mu nemohou zapomenout jeho spolupráci se CIA. V březnu 2015 zastřelili v pákistánském Péšávaru, kde je doktor podle všeho držen, dalšího jeho příbuzného a právníka Samjuláha Afrídího. Terčem střelby neznámých ozbrojenců se stala i "rodinná" advokátní kancelář.
"Všichni mají strach o něm hovořit, dokonce i zmiňovat jeho jméno," řekl Nadím Afrídí agentuře AP.
