Muslimů v Británii přibývá, jejich frustrací též

Václav Zeman
10. 5. 2009 21:17
Ne všude se daří islámské komunitě integrovat hladce
Učitelka Alaviyeh Kandarová vyučuje malé děti persky, aby si se svými rodiči lépe rozuměly
Učitelka Alaviyeh Kandarová vyučuje malé děti persky, aby si se svými rodiči lépe rozuměly | Foto: Václav Zeman

Bournemouth (od našeho spolupracovníka) - Obavy z islamizace Evropy po několika bombových útocích nadále rostou a ultrapravicový extremisté se v posledních měsících aktivně hlásí o slovo.

Radikální islamisté na evropském kontinentě však představují jen marginální část; většina lidí muslimského vyznání se do života majoritní společnosti úspěšně zapojila.

Je tomu tak i v jihoanglickém městě Bournemouth. Místní muslimská komunita je ukázkovým příkladem, kudy by mohla vést cesta v integraci muslimů do britské společnosti.

Anglicky i persky

Na zelených, červených a modrých židličkách sedí pět holčiček a tři kluci. Všichni se o překot hlásí a snaží se, aby je učitelka vyvolala a oni mohli zopakovat básničku, díky které si zapamatují prvních šest písmen perské abecedy.

Poslední březnovou sobotu je v komunitním centru v bournmouthské čtvrti Moordowne pořádně rušno. Dopolední jesle navštěvují tří až čtyřleté děti. Učí se tu angličtinu i perštinu.

"Jsou tu děti z různých zemí. Tahle holčička je z Iránu, tamta z Iráku, ale přijela sem spolu s rodiči z Dánska a ta maličká z Afghánistánu," představuje děti Afsaneh Prachová, která je koordinátorkou Asociace lidí mluvících iránsky a persky. 

Učitelka Alaviyeh Kandarová a koordinátorka Afsaneh Prachová (vpravo)
Učitelka Alaviyeh Kandarová a koordinátorka Afsaneh Prachová (vpravo) | Foto: Václav Zeman

V další místnosti sedí v lavicích dva starší chlapci. Učitelka jim právě zadává úkol na procvičení psané perštiny. "Kluci doma s rodiči sice mluví persky. Ale většinou jen v jednoduchých větách. Snažíme se jim jejich rodný jazyk trochu vylepšit. Ale dvě hodiny za týden jsou málo," vysvětluje učitelka Alaviyeh Kandar.

Do Británie přijela před osmi lety z Íránu, teď je na mateřské dovolené a přivydělává si doučováním. "Nakonec to často dopadá tak, že se děti učí od rodičů perštinu a rodiče od dětí anglicky," dodává s úsměvem Alaviyeh.

Ve vedlejší místnosti sedí u čaje a sušenek matky dětí, které jsou právě ve školce. Diskutují o tom, jak zakončí dvoutýdenní oslavy příchodu nového íránského roku. Komunita i přes svůj název nesdružuje jen Íránce a Íránky a jejich děti, ale i přistěhovalce z dalších, většinou muslimských, zemí.

"Naším cílem je lidi sdružovat, aby se mohli bavit o svých problémech. Když jste izolovaní a sami se svými starostmi, je všechno o dost horší," říká Afsaneh.

V celém hrabství Dorset, kde se Bournemouth nachází, žije asi tři tisíce muslimů, z nichž většina je usazena ve městě a jeho okolí.

Kromě zmíněné íránské asociace tu funguje několik dalších organizací sdružujících muslimské obyvatelstvo. Nejvýznamnější z nich je Islámské centrum fungující při bournemouthské mešitě.

Utajená mešita

Najít v Bournemouth mešitu ale není tak snadné. Na první pohled vypadá jako běžný řadový dům s béžově natřenou fasádou. Minaret byste hledali marně. Jedině, co signalizuje, že právě stojíte před mešitou, je bílá cedule nad vchodem, na které je zelené logo a černý nápis "Islámské centrum a centrální mešita v Bournemouth".

Je to ale také turismus, díky kterému je ve městě nízká nezaměstnanost a kriminalita. Zdejší muslimská komunita je do života města více zapojena a nemusí se potýkat se socio-patologickými jevy jako například severní Anglie a Londýn.

"Muslimové tu žijí a vyznávají svou víru bez větších problémů. Po útocích ve Spojených státech, v Londýně a na Bali nebo v Madridu tu sice byly některé muslimské sestry na univerzitě, v autobusech nebo v supermarketech napadány. Ale tyto útoky byly ojedinělé," říká vedoucí kanceláře vnějších vztahů Islámského centra a centrální mešity v Bournemouth Tariq Palmer.

Na ostří nůžek

Ve zbytku britského království si však muslimové nežijí zdaleka tak poklidně jako ti v Bournemouthu.

Pověstné nůžky mezi muslimy a většinovou společností se v sociální, ekonomické i kulturní oblasti stále více rozevírají. Muslimové zůstávají pozadu za ostatními Brity v kvalifikaci, zaměstnanosti, bydlení i příjmech.

Městečko Bournemouth nemá s místní muslimskou komunitou žádné problémy
Městečko Bournemouth nemá s místní muslimskou komunitou žádné problémy | Foto: Václav Zeman

Podle týdeníku Economist s tím také souvisí bezpečnostní otázka a hrozba útoku ze stran extremistických skupin. Stále chudší a frustrovanější lidé totiž mnohem jednodušeji začnou sympatizovat s extremisty.

V Británii žije podle posledního sčítání pracovního trhu z roku 2001 2,4 miliony muslimů. Muslimská populace v Británii však roste mnohem rychleji než ta britská. Muslimských radikálů je v Británii (stejně jako ve zbytku světa) absolutní menšina. Strhávají však na sebe velkou mediální pozornost a stín jejich činnosti dopadá na všechny, kteří vyznávají islám.

Znáte nás?

Přístup britské vlády k muslimské komunitě na ostrovech přitom prošel výraznou změnou. Smířlivý tón Tonyho Blaira vystřídala ostražitější politika Gordona Browna. Většina vládních aktivit v této oblasti však stále vychází z Blairova programu Prevence, který by do konce roku 2011 měl vyčerpat 80 milionů liber.

Smířlivý tón bývalého premiéra Tonyho Blaira vystřídala ostražitější politika Gordona Browna
Smířlivý tón bývalého premiéra Tonyho Blaira vystřídala ostražitější politika Gordona Browna | Foto: Reuters

Tento program je však z mnoha stran kritizován. "Vláda říká, že by chtěla "zapojit" muslimské komunity do takzvané politiky "sociální koheze", ale ve skutečnosti, málokdo z vlády, především ministerský předseda, ví něco o islámu a životě muslimů," říká mluvčí bournemouthského islámského centra Tariq Palmer. "Vláda chce kohezi, ale ve skutečnosti neví, co to slovo znamená," dodává.

Březnová zpráva think tanku Policy Exchange navíc varuje před tím, že prostřednictvím fondů, které byly pro tento program vyčleněny, se v Británii radikalizuje nová generace muslimů.

Víza jen pro vyvolené

V příštích měsících však nárůst muslimů v Británii výrazně poklesne. V zemi totiž začne platit nový migrační zákon.

Jde o nový bodový systém a takzvanou migrační daň. Obojí se bude vztahovat na přistěhovalce ze zemí mimo Evropskou unii.

Bodový systém by měl přispět k tomu, aby z těchto zemí do Británie přijížděli převážně jen vysoce kvalifikovaní pracovníci jako lékaři, vědci nebo ti, kteří pracují v oborech, o které je mezi Brity jen malý zájem.

Jedna z protiteroristických operací v Británii
Jedna z protiteroristických operací v Británii | Foto: Reuters

"Většina muslimů v Británii ale pracuje v restauracích, rychlých občerstveních nebo vlastní obchody, které prodávají halal zboží ostatním muslimům," říká Tariq Palmer.

Právě kuchařů a majitelů restaurací a obchodů z Indie, Pákistánu nebo Íránu však v Británii zřejmě ubude. Klíčem ke vstupu do Británie bude ještě ve větší míře než dosud vzdělání.

"Víme, že teď vzhledem k recesi a k novým migračním regulím bude o dost těžší najít tady práci. My jsme naštěstí většinou vysokoškolsky vzdělané, ale pro ty, co školy nemají, to bude hodně těžké," říká nad šálkem čaje jedna z matek v komunitním centru Moordowne.

Mezitím končí výuka perštiny a děti se běží pochlubit svým rodičům. Ukazují jim samolepky, které získaly za správné odpovědi. Centrum se pomalu vyprazdňuje.

Učitelka Afsaneh se rozhlíží po prázdné místnosti a říká: "Chápu obavy Britů z přílivu cizinců. Ale myslím si, že podobná komunitní práce a podpora vzdělávání, o kterou se tady snažíme, ukazuje, že tudy by mohla vést cesta."

 

Právě se děje

Další zprávy