Muslimů míří do USA stále více

čtk, zah
11. 9. 2006 13:41
Těsně po teroristických útocích na USA v roce 2001 příliv muslimských imigrantů do USA klesl, ale teď muslimové přicházejí v nebývalé míře. Loni dostalo povolení k trvalému pobytu 96 000 lidí z islámských zemí.  
Foto: Aktuálně.cz

To je víc než v jakémkoli roce v uplynulých 20 letech.

Letadla z Dubaje, Casablanky i Karáčí přistávají na mezinárodním letišti J. F. Kennedyho s desítkami muslimů,
kteří se nedávno přistěhovali do USA, uvádí ve své reportáži  list New York Times.

Sny o novém životě

Doufají v úspěšný začátek nového života, zlepšení ekonomických poměrů a osobní svobodu. Neberou ohled na zprávy o těžkém osudu nově příchozích ani na vlastní výhrady k americké politice na Blízkém východě.

Pákistánka Núr Fátimová se přistěhovala do Brooklynu před půl rokem. Těsně po příletu odložila hidžáb (islámský závoj) a začala pracovat jako členka ostrahy. Egypťan Ahmad Júsuf přijel navzdory tomu, že zásadně nesouhlasí s politikou americké vlády v Iráku.

Foto: Reuters

"S kým tady přijdu do styku? S Bushem nebo americkou veřejností?" říká.

Muslimové se začali stěhovat do USA ve velkém počtu od poloviny 60. let minulého století, kdy USA zrušily kvóty, které zvýhodňovaly imigranty z východní Evropy.

V New Yorku, Chicagu i Los Angeles vyrostlo mnoho mešit. V muslimské populaci, která žije v USA, je ve srovnání s ostatními
obyvateli Spojených států vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podle statistik vydělávají američtí muslimové o 20 procent víc než jiní Američané.

Muslimové s nemuslimskými jmény

Doba těsně po 11. září 2001 jim nepřála. Mešity se staly terči útoků a tisíce muslimů bylo deportováno. Aby se mnozí vyhnuli diskriminaci, změnili si jména. Z Muhammadů se stali Moeové, z Usámů Samové. Dost muslimských rodin odešlo do Kanady.

Tato těžká doba muslimy zmobilizovala. Začali se zajímat o svá práva a zorganizovali se v boji proti sporné politice federálních úřadů, například proti Vlasteneckému zákonu. Jejich vůdci tvrdí, že muslimští imigranti jsou na tom nyní lépe, než byli před rokem 2001 - jejich střediska jsou lépe organizována a lidé mají snazší přístup k právní pomoci.

Foto: Reuters

Přesto stále platí určitá doporučení - například zbytečně na sebe neupozorňovat na veřejnosti. Pákistánka Rubab Razvíová žije v Brooklynu devět měsíců a odmítá se vzdát muslimského závoje, i když na ni lidé v autobusu zírají.

V USA žije podle odhadů šest milionů muslimů. Přicházejí jako uprchlíci, jako studenti i jako turisté. Mnohým doklady zařídí příbuzní, kteří už v USA žijí, ti šťastní získají povolení k práci v loterii.

V roce 2003 o zelenou kartu usilovalo 9,5 milionu lidí z celého světa. Mezi 50 000 výherci byl i Ahmad Júsuf, který se v Egyptě živil výukou arabštiny.

Kde jsou muezzíni ? 

Ačkoli mu přátelé odjezd do USA rozmlouvali a poukazovali přitom na to, že Američané zabíjejí lidi v Iráku a Afghánistánu, Júsuf do USA v roce 2005 přesto odjel. Začal nakládat vozíky prodavačů hot dogů. Pracoval od rána do večera a první měsíc svou čtvrť za bílého dne nespatřil ani jednou.

Kdy konečně uvidím Ameriku? žertoval se spolubydlícími. Začal ji poznávat až o tři měsíce později, kdy začal sám párky prodávat na 7. Avenue.

Postrádal však volání muezzínů k pravidelné modlitbě, takže si nosil modlitební koberec s sebou. Když přišel čas, prostíral ho vedle vozíku a pomodlil se. Jeden z kolegů mu to ale rozmluvil. Upozornil ho, že by ho mohli lidé začít považovat za extremistu. 

Núr Fátimová přijela do Brooklynu v pravý čas. Kdyby zde byla před třemi lety, naskytl by se jí zcela jiný pohled na komunitu krajanů. Stovky pákistánských imigrantů odjely, když se měly zaregistrovat u vládních úřadů.

Na ulici Coney Island, které se říká malý Pákistán, se zavřelo 30 obchodů. Počet dětí v místní škole klesl na polovinu.

Být muslimem i Američanem

Pak ale místní podnikatel Moe Razvi zřídil středisko pro imigranty, založil výuku počítačů a zavedl právní poradnu. Místní muslimští vůdci se začali scházet s federálními úředníky. "Musejí dokázat, že zde žijí jako američtí muslimové a ne jako Pákistánci nebo Egypťané," říká Zahíd Bucharí z Georgetownské univerzity.

Núr Fátimová teď chodí na kurzy angličtiny v Razviově středisku. Pro ni je dnešní Amerika zemí tisíce příležitostí a rovné šance.

Pět dní po příletu odložila závoj, který nosila od desíti let. "Přijela jsem do USA, abych se zdokonalila. Je to, jako bych se podruhé narodila," říká.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Lidovci budou ve sněmovně žádat zřízení vyšetřovací komise k Bečvě

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny chce opoziční KDU-ČSL zařadit bod o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které budou v podzimních volbách kandidovat v koalici Spolu, o tom hovořily už v lednu.

"Budeme chtít i nadále usilovat o to, aby i na půdě Sněmovny vznikla vyšetřovací komise expertů, poslanců, aby se tématu věnovala pozornost, aby se upravily třeba i legislativní záležitosti. Budeme chtít zařadit na projednání programu této sněmovní schůze bod zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě," řekl Jurečka. Opoziční strany už v lednu uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kriminalisté případ nadále prověřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy