Burky na školách nelze zakázat plošně, rozhodlo Německo

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 3. 2015 11:30
Německý ústavní soud rozhodl, že plošný zákaz náboženských projevů znamená omezení svobody vyznání.
Muslimský šátek. Ilustrační foto.
Muslimský šátek. Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Berlín - Německé spolkové země nemohou plošně zakázat muslimským učitelkám nosit při vyučování na hlavě šátek. Rozhodl o tom v pátek německý ústavní soud ve sporu tří učitelek se Severním Porýním-Vestfálskem. Podle něj takový plošný zákaz znamená omezení svobody vyznání.

Severní Porýní-Vestfálsko přijalo zákon, který zakazuje ve školách "náboženské projevy", aby nebyla narušena náboženská neutralita vyučování a ve školách nevznikalo napětí. Zákon ale zároveň připouštěl výjimky pro "znázornění křesťanských a západních vzdělávacích a kulturních hodnot a tradic", což v praxi legalizovalo u vyučujících nošení křížků a židovských jarmulek.

Není možný dvojí metr

Podle pátečního rozhodnutí ústavního soudu není možné plošně zakázat muslimské šátky jen kvůli abstraktním obavám z možného vzniku napětí. Spolkové země sice v jednotlivých případech nošení šátku mohou zakázat, musí ale být prokazatelné, že konkrétní učitel svým chováním ohrožuje náboženskou neutralitu vyučování.

Soud zároveň uvedl, že není možné upřednostňovat některé vyznání, jako to dělala výjimka pro vyjádření křesťanské a židovské víry ve školském zákonu Severního Porýní-Vestfálska.

Rozsudek neznamená paušální povolení šátků

Ústavní soud tímto rozhodnutím pozměnil výklad svého rozsudku v podobné záležitosti z roku 2003. Tehdy soudci rozhodli, že muslimské učitelky mohou nosit při vyučování šátky, pokud to není zakázáno zákonem. Několik spolkových zemí v reakcí na tento výrok zavedlo zákony, které šátky ve školách zakazovaly. Severní Porýní-Vestfálsko bylo jednou z nich.

Ústřední rada muslimů páteční rozhodnutí soudu uvítala. "I když rozsudek neznamená paušální povolení šátků, je to velmi potěšující," uvedla v tiskovém prohlášení generální tajemnice rady Nurhan Soykanová. Podle ní ústavní soudci dali najevo, že šátek sám o sobě nepředstavuje ohrožení školního vyučování.

Otázka tradice oddělení církve od státu

Němečtí komentátoři v první reakci na rozsudek připomínají, že v Německu není tradice přísného oddělení státu a církve, jako například ve Francii. Proto podle nich bylo obtížně představitelné, že by ústavní soud podpořil plošný zákaz nošení muslimských šátků při vyučování.

Ve Francii zakazuje okázalé nošení náboženských symbolů ve státních školách zákon z roku 2004. Opatření, které vychází ze zákona o odluce církve od státu z roku 1905, nezmiňuje konkrétně žádné vyznání a týká se mimo jiné křesťanských, židovských, sikhských i islámských symbolů. Největší nevoli ale vyvolalo mezi muslimy.

 

Právě se děje

před 42 minutami

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Zsuzsová se v kauze Kuciak neúčastní nového jednání soudu

Slovenský nejvyšší soud začal v úterý dopoledne projednávat odvolání v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jedna z trojice obžalovaných Alena Zsuzsová požádala o možnost jednání se neúčastnit a soud jí vyhověl. Není vyloučeno, že verdikt padne už tento den.

Nejvyšší soud se zabývá odvoláními vůči rozhodnutí Specializovaného trestního soudu, který loni v září zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy Kuciaka a osvobodil i Zsuzsovou, která podle žalobce čin zprostředkovala. Kromě toho rozhoduje o rozsudku, kterým byl soudem prvním instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě Kuciaka, kdy byla zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele.

Na líčení k nejvyššímu soudu v úterý přišli rodiče Kuciaka a matka Kušnírové. Rodinní příslušníci zavražděné dvojice se účastnili již líčení u soudu první instance.

Zdroj: ČTK
Další zprávy