


Americká společnost SpaceX v pátek večer (v noci na neděli SELČ) provedla zkušební let své dosud největší a nejvýkonnější lodi Starship. Jednalo se o vylepšenou verzi, na kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sází při vysílání astronautů na Měsíc.

Přepracovaná megaraketa absolvovala svůj první let dva dny poté, co majitel SpaceX Elon Musk oznámil, že společnost uvede na burzu. Raketa odstartovala z jižního cípu Texasu a na palubě vezla 20 maket satelitů Starlink, které byly vypuštěny na druhé straně zeměkoule.
Po zhruba hodině se raketoplán podle plánu řízeně zřítil do Indického oceánu, převrátil se na bok a začal hořet. Podle SpaceX to nebylo nic neočekávaného. Jednalo se o 12. zkušební let rakety, kterou Musk staví, aby jednoho dne dopravil lidi na Měsíc a na Mars.
Nejnovější model, dlouhý 124 metrů, převyšoval starší řady Starship o několik metrů a měl větší tah motorů. Byl vybaven méně početnými, avšak většími a pevnějšími stabilizačními ploutvemi, které mu po startu pomohly se nasměrovat zpět k Zemi. Měl i větší a odolnější palivovou přívodní trubku pro napájení 33 hlavních motorů. Kosmická loď z nerezové oceli disponovala rovněž více kamerami, výkonnějšími navigačními a výpočetními systémy i dokovacími kužely pro budoucí setkání s jinými raketami či pro mise na Měsíc.
Poslední ze starých raket Starship, které létaly těsně nad povrchem vesmíru, odstartovala v říjnu. Třetí generace rakety Starship od SpaceX, vylepšená verze s názvem V3, vzlétla z úplně nové odpalovací rampy ve Starbase poblíž mexických hranic. Problémy s odpalovací rampou ale na poslední chvíli zmařily čtvrteční pokus o start.
SpaceX doufala, že se vyhne problémům, které zažila při loňských startech, kdy exploze ve vzduchu poslala trosky do Atlantiku. I předchozí lety skončily v plamenech.
NASA platí společnosti SpaceX a také společnosti Blue Origin Jeffa Bezose miliardy dolarů za dodání přistávacích modulů, které budou použity k přistání astronautů mise Artemis na Měsíci. Obě společnosti se předhánějí v tom, aby byly první. Zatímco Starship dosáhl okrajů vesmíru při několika letech trvajících nanejvýš hodinu, Bezosova Blue Moon ještě nevzlétla, ačkoli se prototyp připravuje na let na Měsíc později v letošním roce.
NASA po úspěšném obletu Měsíce čtyřmi astronauty v dubnu plánuje na příští rok zkušební dokování na oběžné dráze kolem Země. V rámci mise Artemis III si astronauti vyzkouší dokování své kapsle Orion s lodí Starship, Blue Moon nebo s oběma.
Přistání dvou astronautů na Měsíci, čili mise Artemis IV, by mohlo následovat již v roce 2028, a to buď s pomocí lodi Starship, nebo modulu Blue Moon, podle toho, který z těchto přistávacích modulů bude bezpečnější a připravený dříve. Půjde o první přistání NASA s posádkou na Měsíci od mise Apollo 17 v roce 1972. Cílem bude vybudovat základnu poblíž jižního pólu Měsíce, na níž budou působit jak astronauti, tak roboti.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.