„Musíme postupovat rychleji,“ tvrdí vojenský šéf EU. Zmínil priority v obraně

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Výrazně vyšší evropské výdaje na obranu se automaticky nemusí promítnout do potřebných vojenských schopností. Ačkoliv Evropa v jejich budování zrychlila, musí tempo ještě zvýšit. V pátek to řekl předseda Vojenského výboru Evropské unie Seán Clancy. Mezi prioritami zmínil protivzdušnou obranu, tankování za letu, drony či umělou inteligenci.

Členské země Evropské unie podle Clancyho loni společně vydaly na obranu a bezpečnost 415 miliard eur (10,1 bilionu korun), meziročně o více než pětinu více. V průměru výdaje odpovídaly 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), letos by podle něj měly vzrůst na 2,4 procenta HDP.

Evropské země podle Clancyho společně zanalyzovaly, jaké schopnosti jim chybějí, a na základě toho se na evropské úrovni shodly na prioritách. Mezi nimi jsou například protivzdušná obrana, tankování za letu, drony či umělá inteligence.

„Postupujeme rychle, ale musíme postupovat rychleji,“ řekl generál. Evropa podle něj sice v posledních letech udělala výrazný pokrok, nyní ale dohání období zhruba dvou desetiletí, kdy do obrany nedostatečně investovala.

Připravenost do roku 2030 podle něj není konečným cílem, ale průběžnou metou, podle níž lze měřit, jak rychle se Evropě daří potřebné schopnosti budovat.

K jejich rozvoji mají přispět také společné evropské nástroje a iniciativy. Clancy zmínil finanční nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE), ochranu východního křídla nebo Iniciativu pro evropskou dronovou obranu. Jejich cílem je podle něj vytvořit podmínky, aby členské státy mohly chybějící schopnosti získávat.

Vyšší obranné výdaje podle Clancyho zároveň nelze stavět do jednoduchého protikladu například k financování zdravotnictví či bydlení. Aby mohla fungovat ekonomika, bankovní systémy nebo nemocnice, je podle něj nutné zajistit také jejich bezpečnost.

Současný růst výdajů na obranu podle něj souvisí jak se změnou bezpečnostního prostředí, tak s předchozími nedostatečnými investicemi do obrany.

Klíčové partnerství

Spojené státy Evropu podle Clancyho jasně vyzvaly, aby v obraně dělala více. Nejde podle něj o nový požadavek, současná americká administrativa ho ale vyslovuje velmi otevřeně.

Evropa podle generála zároveň uznává, že musí být ve vlastní bezpečnosti a obraně autonomnější a více do nich investovat.

Na otázku, zda je Evropa připravena být v obraně nezávislá na USA, Clancy zdůraznil význam transatlantického partnerství. „Transatlantický vztah zůstává velmi, velmi důležitý,“ řekl. Jeho charakter se podle něj mění a vyvíjí, nadále ale zůstane významný.

Evropa podle něj současně dělá v oblasti obrany a bezpečnosti více a vztah s USA není jednostranný. „Jak Spojené státy řekly, chtějí partnery, ne závislé. Evropa je dobrý partner. Evropští spojenci jsou dobří partneři,“ uvedl Clancy. Partnerství se Spojenými státy je podle něj potřeba dále posilovat.

Do posilování evropské obrany zapadá také spolupráce EU a NATO. Z 27 členských států unie je podle Clancyho 23 zároveň členy aliance. EU může NATO podporovat například ve vojenské mobilitě, kde může pomoci vytvářet podmínky pro přesuny vojsk, posilování infrastruktury a zařízení dvojího užití či zajištění paliva a energií potřebných v době krize.