Kábul - Afghánistán sice neměl v 90. letech letadel nazbyt, ale on velel letectvu Tálibánu. Později dohlížel na turismus. V zemi, do níž se turisté báli jezdit.
Řeč je o Achtaru Muhammadu Mansúrovi - zvaném Mulla Mansúr -, který ve vedení islamistické organizace neočekávaně vystoupal až na nejvyšší příčku.
A navzdory původním dohadům expertů svoji pozici dva měsíce od oficiálního oznámení nástupu upevnil, když se jeho ozbrojencům podařilo koncem září dobýt strategické město Kunduz.
Kdo je onen zhruba padesátiletý muž, jemuž se podařilo v boji o vůdčí roli porazit i syna předchozího lídra extremistického hnutí Muláha Jakúba a který dokázal dva roky tajit smrt svého předchůdce mully Muhammada Umara?
Člověk bez ideologie
"Pokud mu řeknete, aby zničil silnici, zničí jich deset. Pokud mu řeknete, aby zabil jednoho člověka, zabije jich sto," popisuje Mansúra mulla Salám Alízaj, který měl v 90. letech blízko k zakladateli Tálibánu Umarovi.
Vzpomíná na něj jako na oportunistu a nepředvídatelného člověka. "Takový ten typ člověka, který nemá vlastní ideologii. Takový ten typ člověka, kterému nezáleží na tom, kolik je toho zničeno."
Mansúr je jedním z posledních předních vůdců Umarova původního kabinetu, který je stále naživu a věrný Tálibánu.
Bývalý šéf tálibánského ministerstva propagace a mravnosti Mauláví Kalamuddín na Mansúra vzpomíná jako na dříče a člověka, o němž se mnoho nevědělo. "Lidé na něj nenadávali, ani si nestěžovali," řekl listu The New York Times, který se pokusil zjistit, kdo je nová jednička hnutí, které bojuje proti současné afghánské vládě.
Ze zjištění deníku vyplývá, že dnes je Mansúr nejen známý, ale i bohatý. A s dobrými konexemi v pákistánské bezpečnostní službě ISI.
Je to pragmatik, údajně intrikář a také byznysmen, který vlastní dům v Zápaďanům dobře známém letovisku – Dubaji -, odkud prý své podnikání částečně řídí.
Jeho druhý domov se nachází v pákistánském městě Kvéta a podle informací serveru mu na něj dohlíží přímo sama zmíněná pákistánská služba.
Vojevůdce i přívrženec míru
Zatímco na jedné straně patřil Mansúr k prvním organizátorům nepokojů po sesazení Tálibánu americkými jednotkami v roce 2001, který se vypracoval na známého vůdce ozbrojenců, na straně druhé se nebránil mírovému ujednání. Přestože od něj nakonec ustoupil.
V minulosti se Mansúr proslavil také jako jeden z prvních představitelů Tálibánu, kteří se soustředili na obchod s drogami, a později se dokonce stal hlavním výběrčím daní v tomto odvětví. Právě s drogami je dnes hnutí neoddělitelně spojeno.
Přesto byl Mansúr mimo arénu Tálibánu dlouho poměrně neznámou postavou. Afghánskou vládu a Američany v roce 2010 dokonce zmátl podvodník, který se za Mansúra jen vydával a sliboval mírová jednání, připomněl server.
Ani mírný, ani extremista
"Řeknu vám, kým není. Není ani umírněný, ani extremistický tálibánec, protože jeho život nejede podle našich kategorií," popisuje ho afghánský akademik Barnett Rubin, který se v americké vládě věnoval afghánské politice. "Lidé se ho snaží zaškatulkovat do něčeho, čemu rozumí," dodává.
Západ teď napjatě očekává, kterým směrem se bude Mansúrovo vedení ubírat v budoucnosti. Zda se vydá cestou dalšího boje, nebo se svých úspěchů bude snažit využít v mírových jednáních.
A co o svém novém lídrovi píše v oficiální biografii Tálibán? "Rád nosí volné, úhledné a čisté oblečení. Nemá rád - a vyhýbá se - extravaganci a marnotratnosti. V oblékání, jídle i všech ostatních potřebách každodenního života."
