Mučení nikam nevedlo. Senát odtajnil zprávu o praktikách CIA

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 9. 12. 2014 17:45
Bílý dům přiznal riziko, že zpráva o výslechových metodách vyvolá v zahraničí protiamerické nepokoje. Na ambasádách či základnách proto zavedl mimořádná bezpečnostní opatření.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Americký Senát zveřejnil dlouho očekávané 480stránkové shrnutí zprávy o výslechových metodách CIA po 11. září 2001.

Ačkoliv jde jen o část dokumentu čítajícího na 6000 stran, jedná se o třaskavé čtení.

"Dokument se zabývá tajným zadržováním 119 vězňů v zámoří Ústřední zpravodajskou službou a donucovacími metodami, přičemž v některých případech bylo takové zacházení vyhodnoceno jako mučení," vysvětlila Dianne Feinsteinová, předsedkyně senátního výboru pro zpravodajské služby.

Mučení, které k ničemu nevedlo

Ve zprávě se píše, že "rozšíření výslechový metod" nepřinášelo kýžený efekt.

CIA to politikům i veřejnosti zamlčovala a nová metodika byla navíc mnohem brutálnější, než zpravodajci připouštěli. Kritiku senátního výboru sklidil i management celého projektu tajných věznic. 

Přeloženo do běžného jazyka to znamená, že do "repertoáru" operativců ze CIA měl patřit tzv. waterboarding (vyvolávání pocitu tonutí litím vody na obličej - pozn. red.), bití, všemožné ponižování, spánková deprivace nebo týrání zimou nejméně dvaceti lidí.  Předstírané pohřbívání nadřízení nepovolili.

Výslechy byly navíc prováděny v zahraničí v tajných a neoficiálních věznicích. Podezřelí v nich byli často celé měsíce drženi nelegálně, bez nároku na advokáta nebo spravedlivý soud.

Podle zprávy kruté metody výslechu k ničemu nevedly a Bílý dům o nich nevěděl vše.

Bývalí agenti CIA a republikánský člen senátního vyšetřovacího výboru, na něž se odkazuje deník The Washington Post, ale tvrdí, že například mučení kuvajtského kurýra pomohlo dopadnout Usámu bin Ládina.

Skupina bývalých důstojníků CIA je připravena tajnou službu bránit a už má připravenou i doménu CIASavedLives.com (CIA zachránila životy), na níž hodlá prezentovat důkazy o tom, že výslechové metody vedly ke zmaření teroristických útoků a dopadení Usámy bin Ládina.

Kdo za vznikem stránek stojí, není jasné. Bývalý šéf tiskového odboru CIA z éry vlády administrativy bývalého prezidenta George Bushe řekl listu Foreign Policy, že bude web naplněn nově odtajněnými dokumenty i dokumenty, které byly zveřejněny, ale nebyla jim věnována patřičná pozornost.

Roky vyšetřování

Nynější šéf Bílého domu Barack Obama po svém nástupu do úřadu v roce 2009 brutální výslechy CIA zakázal s tím, že jde o mučení. A nařídil vše vyšetřit.

"Dělali jsme něco, co je v rozporu s našimi hodnotami," přiznal poté, co unikly informace o tom, jak vážná zpráva o praktikách CIA bude. Na obranu agentů dodal, že byli pod obrovským tlakem - nesměli připustit, aby se 11. září opakovalo.

Výslechové metody CIA byly vyšetřovány opakovaně. Poprvé poté, co v roce 2002 v tajném detenčním zařízení v Afghánistánu zemřel jeden z vězňů na podchlazení, podruhé v roce 2007, když vyšlo najevo, že agenti zničili nahrávky, na nichž jsou vězni vystavováni waterboardingu, a nakonec v roce 2009 na příkaz prezidenta Obamy.

To, že se CIA nejméně ve dvou případech v tajném detenčním zařízení na polském území dopustila mučení, konstatoval i Evropský soud pro lidská práva.

Strach z druhého Benghází

Zpráva je podle všeho tak výbušná, že podlé Bílého domu může vyvolat protiamerické nepokoje v zahraničí.

Washington proto na ambasádách, ve vojenských objektech i dalších institucích po celém světě nařídil zavedení mimořádných bezpečnostních opatření. Nechce totiž, aby se opakovaly události ze září 2011, kdy se terčem útoku stal mimo jiné konzulát v libyjském Benghází. Zemřeli tehdy čtyři Američané, včetně konzula.

Bílý dům původně tvrdil, že útok podnítily protesty kvůli videonahrávce, která vznikla v USA a která podle muslimů hanobila proroka Mohameda. Později se zjistilo, že šlo o organizovaný útok, který naplánovaly místní milice.

Obavy z útoku vyvolaly roztržku i mezi demokraty a republikány. Podle republikánských zákonodárců zpravodajské služby varovaly, že zveřejnění zprávy může rozdmýchat násilí a vést k vraždám Američanů.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Bolivijský prezident obhájil mandát, opozice hovoří o volebním podvodu

Dosavadní prezident Evo Morales patrně obhájil mandát již v prvním kole prezidentských voleb v Bolívii. Podle agentury AP to na základě sečtení 95 procent hlasů uvedl bolivijský volební soud. Učinil tak poté, co na téměř den pozastavil zveřejňování informací o sčítání hlasů.

Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o volebním podvodu. Na několika místech země vypukly nepokoje.

před 1 hodinou

Bílý dům mě připravil už o pět miliard dolarů, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump službou vlasti v Bílém domě přišel až o pět miliard dolarů (115 miliard korun). Řekl to novinářům s tím, že kdyby měl možnost se znovu rozhodnout, nezaváhal by ani chvilku a opět si vybral práci pro Spojené státy, napsala agentura Reuters.

Odhad Trumpova jmění se podle Forbesu či Bloombergu pohybuje okolo tří miliard dolarů (68 miliard korun), přesná částka ale známa není.

"Jestli tratím dvě miliardy dolarů, pět miliard dolarů, nebo méně, to je úplně jedno. Je mi to jedno," řekl Trump. "Dělám to pro tuto zemi, dělám to pro lidi," dodal.

Další zprávy