Mučení nikam nevedlo. Senát odtajnil zprávu o praktikách CIA

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 9. 12. 2014 17:45
Bílý dům přiznal riziko, že zpráva o výslechových metodách vyvolá v zahraničí protiamerické nepokoje. Na ambasádách či základnách proto zavedl mimořádná bezpečnostní opatření.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Americký Senát zveřejnil dlouho očekávané 480stránkové shrnutí zprávy o výslechových metodách CIA po 11. září 2001.

Ačkoliv jde jen o část dokumentu čítajícího na 6000 stran, jedná se o třaskavé čtení.

"Dokument se zabývá tajným zadržováním 119 vězňů v zámoří Ústřední zpravodajskou službou a donucovacími metodami, přičemž v některých případech bylo takové zacházení vyhodnoceno jako mučení," vysvětlila Dianne Feinsteinová, předsedkyně senátního výboru pro zpravodajské služby.

Mučení, které k ničemu nevedlo

Ve zprávě se píše, že "rozšíření výslechový metod" nepřinášelo kýžený efekt.

CIA to politikům i veřejnosti zamlčovala a nová metodika byla navíc mnohem brutálnější, než zpravodajci připouštěli. Kritiku senátního výboru sklidil i management celého projektu tajných věznic. 

Přeloženo do běžného jazyka to znamená, že do "repertoáru" operativců ze CIA měl patřit tzv. waterboarding (vyvolávání pocitu tonutí litím vody na obličej - pozn. red.), bití, všemožné ponižování, spánková deprivace nebo týrání zimou nejméně dvaceti lidí.  Předstírané pohřbívání nadřízení nepovolili.

Výslechy byly navíc prováděny v zahraničí v tajných a neoficiálních věznicích. Podezřelí v nich byli často celé měsíce drženi nelegálně, bez nároku na advokáta nebo spravedlivý soud.

Podle zprávy kruté metody výslechu k ničemu nevedly a Bílý dům o nich nevěděl vše.

Bývalí agenti CIA a republikánský člen senátního vyšetřovacího výboru, na něž se odkazuje deník The Washington Post, ale tvrdí, že například mučení kuvajtského kurýra pomohlo dopadnout Usámu bin Ládina.

Skupina bývalých důstojníků CIA je připravena tajnou službu bránit a už má připravenou i doménu CIASavedLives.com (CIA zachránila životy), na níž hodlá prezentovat důkazy o tom, že výslechové metody vedly ke zmaření teroristických útoků a dopadení Usámy bin Ládina.

Kdo za vznikem stránek stojí, není jasné. Bývalý šéf tiskového odboru CIA z éry vlády administrativy bývalého prezidenta George Bushe řekl listu Foreign Policy, že bude web naplněn nově odtajněnými dokumenty i dokumenty, které byly zveřejněny, ale nebyla jim věnována patřičná pozornost.

Roky vyšetřování

Nynější šéf Bílého domu Barack Obama po svém nástupu do úřadu v roce 2009 brutální výslechy CIA zakázal s tím, že jde o mučení. A nařídil vše vyšetřit.

"Dělali jsme něco, co je v rozporu s našimi hodnotami," přiznal poté, co unikly informace o tom, jak vážná zpráva o praktikách CIA bude. Na obranu agentů dodal, že byli pod obrovským tlakem - nesměli připustit, aby se 11. září opakovalo.

Výslechové metody CIA byly vyšetřovány opakovaně. Poprvé poté, co v roce 2002 v tajném detenčním zařízení v Afghánistánu zemřel jeden z vězňů na podchlazení, podruhé v roce 2007, když vyšlo najevo, že agenti zničili nahrávky, na nichž jsou vězni vystavováni waterboardingu, a nakonec v roce 2009 na příkaz prezidenta Obamy.

To, že se CIA nejméně ve dvou případech v tajném detenčním zařízení na polském území dopustila mučení, konstatoval i Evropský soud pro lidská práva.

Strach z druhého Benghází

Zpráva je podle všeho tak výbušná, že podlé Bílého domu může vyvolat protiamerické nepokoje v zahraničí.

Washington proto na ambasádách, ve vojenských objektech i dalších institucích po celém světě nařídil zavedení mimořádných bezpečnostních opatření. Nechce totiž, aby se opakovaly události ze září 2011, kdy se terčem útoku stal mimo jiné konzulát v libyjském Benghází. Zemřeli tehdy čtyři Američané, včetně konzula.

Bílý dům původně tvrdil, že útok podnítily protesty kvůli videonahrávce, která vznikla v USA a která podle muslimů hanobila proroka Mohameda. Později se zjistilo, že šlo o organizovaný útok, který naplánovaly místní milice.

Obavy z útoku vyvolaly roztržku i mezi demokraty a republikány. Podle republikánských zákonodárců zpravodajské služby varovaly, že zveřejnění zprávy může rozdmýchat násilí a vést k vraždám Američanů.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hongkongský aktivista Wong dostal dalších deset měsíců vězení. Zúčastnil se připomínky brutalit na Tchien-an-men

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu nyní vyměřil takový trest za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června, informuje agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Čtyřiadvacetiletý Wong si už nyní ve vězení odpykává dva tresty související s masovými prodemokratickými demonstracemi z roku 2019. K účasti na vzpomínkové akci ze 4. června 2020 se minulý týden přiznal, a tak mu soud trest z původně navrhovaných 15 měsíců snížil na deset měsíců. Portál Hongkong Free Press (HKFP) uvedl, že kromě Wonga soud poslal za mříže na dobu od čtyř do šesti měsíců ještě tři další aktivisty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy