Mučení je součást války, myslí si téměř polovina Američanů

Zahraničí Zahraničí
11. 12. 2016 12:28
Na to, že i válka má svá pravidla, zapomínají lidé žijící v zemích, kde žádný válečný konflikt neprobíhá. Téměř polovina Američanů si myslí, že mučit válečné zajatce za účelem vyšetřování je v pořádku, a přes 30 procent z nich si myslí, že mučení je součástí války. Vyplývá to z průzkumu Mezinárodního červeného kříže, který byl prováděn v 16 zemích světa.
Věznice na Guantánamu.
Věznice na Guantánamu. | Foto: Reuters

Ženeva – Mučení během války schvaluje více lidí v západním světě než v zemích, ve kterých válečný konflikt skutečně probíhá.

Mezinárodní červený kříž provedl průzkum v 16 zemích světa, kterého se zúčastnilo na 17 tisíc lidí. Z výsledků vyplývá, že ačkoliv se většina dotazovaných domnívá, že i válka by měla mít svá pravidla, s mučením zajatců nesouhlasí pouze 48 procent lidí.

Podle ředitele organizace Petera Maurera je výsledek alarmující a upozorňuje, že i s válečnými zajatci se musí zacházet lidsky a mučení je v jakékoliv podobě zakázáno. "Mučení má zničující dopad na oběti i na celé generace společnosti," cituje ho agentura AFP.

Překvapivým faktem vycházejícím z průzkumu je to, že k mučení jsou nejvíce tolerantní obyvatelé tzv. západního světa. Téměř polovina dotazovaných Američanů (46 procent) vyjádřila názor, že je v pořádku mučit zajatce za účelem získání informace. Celých 33 procent dokonce souhlasilo s tím, že mučení je součást války.

Naproti tomu mučení zajatých nepřátel by z jakéhokoliv důvodu tolerovalo pouhých 18 procent respondentů z násilnostmi zmítaného Jižního Súdánu.

Červený kříž prováděl výzkum v zemích, které mají s válkou zcela odlišné zkušenosti. Vedle Afghánistánu, Číny, Jižního Súdánu, Jemenu nebo Kolumbie se ptal obyvatel USA, Velké Británie, Austrálie nebo Švýcarska.

"Čím dále jste od ozbrojeného konfliktu, tím méně citliví jste ohledně toho, co to vlastně znamená," cituje Washington Post zástupce ředitele Červeného kříže pro Afriku Patricka Youssefa.

V zemích zasažených konfliktem 78 procent dotazovaných obyvatel souhlasí s názorem, že by se armády měly vyhýbat hustě osídleným oblastem a snažit se neútočit na civilisty. V západních zemích si to myslí jen 50 procent lidí.

Čísla ukazují, že respektování mezinárodního práva ve válečném konfliktu je důležité pro méně lidí, než kdy dříve. Přičemž mnoho respondentů průzkumu přiznalo, že ani netuší, že jejich země souhlasila se zákazem mučení v rámci Ženevských úmluv o válečných zločinech.

Ostatně mučení válečných zajatců včetně waterboardingu (umělé navozování pocitu tonutí – pozn. red.). schvaloval v souvislosti s výslechem i sám Donald Trump během své předvolební kampaně.

Washington Post také připomíná, že zdaleka nejde o jediný průzkum, který na tento fenomén poukazuje. Už studie Pew Research Center z února letošního roku ukázala, že 58 procent Američanů sdílí názor, že mučení podezřelých teroristů může být opodstatněné. Z 38 zemí, ve kterých průzkum probíhal, byla zjištěna vyšší tolerance k mučení jen v Ugandě, Libanonu, Izraeli, Keni a v Nigérii.

Dva roky starý průzkum, který nechal vypracovat sám list, pak ukázal, že většina Američanů souhlasila s agresivními vyšetřovacími technikami využívanými po 11. září 2001.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy