Více než 16 tisíc civilistů, které Rusko zadrželo od začátku války proti Ukrajině, je podle odhadů OSN stále zbaveno svých svobod: mnozí z nich jsou zadržováni v izolaci či z důvodů, které odporují mezinárodnímu právu. Na pondělním neformálním zasedání Rady bezpečnosti OSN to uvedla asistentka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentesová Julioová.
„Rozsáhlé a systematické mučení a špatné zacházení, včetně sexuálního násilí, se zadržovanými ukrajinskými civilisty i s válečnými zajatci ze strany Ruska trvá,“ uvedla Julioová na jednání rady, které svolaly Lotyšsko a Británie s cílem upozornit na tíživou situaci vojáků a civilistů zajatých za války. Tu rozpoutalo Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti, v únoru 2022 otevřenou invazí do sousední země.
Pracovníci OSN pro lidská práva od začátku konfliktu vyslechli 910 propuštěných ukrajinských válečných zajatců a 403 dříve zadržovaných civilistů, upřesnila Julioová. OSN však neměla možnost navštívit detenční zařízení v Rusku a její odhad počtu zadržovaných nerozlišuje mezi dospělými a dětmi.
Přes 95 procent ukrajinských válečných zajatců a 85 procent zadržovaných civilistů uvedlo, že byli mučeni nebo s nimi bylo špatně zacházeno, často opakovaně, uvedla tato představitelka OSN. Často také zmiňovali případy sexuálního násilí a věznění v nelidských podmínkách, včetně odepírání jídla či nedostatečné lékařské péče.
Úřad OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě „zdokumentoval popravu 129 ukrajinských válečných zajatců krátce po jejich zajetí a dále úmrtí 48 vězněných ukrajinských válečných zajatců v důsledku mučení, odepření lékařské péče nebo jiných nelidských podmínek vazby,“ uvedla Julioová.
Rada bezpečnosti si v pondělí také vyslechla dvě konkrétní emocionálně strhující výpovědi: od krymskotatarské aktivistky za lidská práva, jež se považuje za „politickou vězeňkyni“, kterou Rusové zadržovali téměř dva roky; a vojáka ukrajinsko-kubánského původu, jenž se stovkami dalších měsíce odolával ruskému obklíčení v mariupolských ocelárnách, než se v květnu 2022 vzdali Rusům.
V zajetí pak strávil 1183 dnů a podle jeho slov s ním Rusové zacházeli hůř než s ostatními - s ohledem na jeho kubánský původ a vysokoškolská studia v USA jej podezírali, že je buď zahraniční žoldnéř, nebo americký špión.
„Rusové zuřili, že by někdo s vazbami na Kubu, kterou považují za svého spojence, bojoval proti jejich okupační armádě,“ řekl Radě bezpečnosti muž, který při propuštění vážil 55 kilogramů a nadále slouží v ukrajinské armádě.
Experti OSN na lidská práva ovšem vyslechli také 816 Rusů a 57 válečných zajatců z více než 45 třetích zemí, kteří byli členy ruských ozbrojených sil bojujících na Ukrajině, doplnila Julioová. Z nich zhruba polovina uvedla, že byla v ukrajinském zajetí vystavena mučení nebo špatnému zacházení, a to především v první fázi zajetí a při výsleších.
Pozorovatelé OSN však hlásí, že jakmile navštívili ukrajinská detenční centra, „podmínky tam obecně odpovídaly mezinárodnímu humanitárnímu právu a od roku 2022 se zlepšily“.
Zástupkyně ruského velvyslance při OSN Marija Zabolocká Radě bezpečnosti sdělila, že ruské ozbrojené síly dodržují mezinárodní humanitární právo, tedy včetně zacházení s válečnými zajatci. Podle ní naopak ruští zajatci na Ukrajině čelili mučení a ponižování, jakož i psychickému a fyzickému týrání.
Pondělní zasedání rady označila za součást „dezinformační kampaně proti Rusku“ financované zeměmi NATO, které se zapojily do konfliktu na Ukrajině. Cílem je podle ní „zmařit snahy o mírové urovnání a ospravedlnit údery na území Ruska a proti civilistům“.
Zástupce ukrajinského velvyslance při OSN Volodymyr Pavličenko pak vyjádřil údiv nad tím, že Rusko nebylo na pondělním jednání ochotno jednat o výměně válečných zajatců ani o propuštění všech zadržovaných civilistů, včetně unesených dětí.
Mohlo by vás také zajímat: Čtyři Rusové, které zajali ukrajinští vojáci, promluvili na kameru
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Elektroauta Čína kupodivu také dováží. Počet však Evropě vhání do očí slzy zoufalství
Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.
Motorista měl chuť opustit sněmovnu, popsal kontrolování Babiše. Jednu daň by zavedl
Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.
Volební průzkum: Starostové rázně odskočili ODS, opozice má těsnou většinu
Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.
Policie nacvičuje kontroly na hranici se Slovenskem, prověří auta i vlaky
Bezpečnostní složky zahájily ráno cvičení zaměřené na znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Zásadní dopravní komplikace policie nepředpokládá. Kontroly se zaměří na 27 bývalých hraničních přechodů, tedy 17 silničních, sedm železničních a tři říční. Policisté budou namátkově prověřovat i takzvanou zelenou hranici a kontroly budou i v mezinárodních vlacích.