Americký deník The New York Times s odvoláním na zdroje z americké vlády a zpravodajských služeb zveřejnil informaci, že ruská vojenská rozvědka GRU nabízela ozbrojencům napojeným na Tálibán finanční odměny za zabíjení amerických a britských vojáků.
V lednu nalezli američtí vojáci ve skrýši patřící Tálibánu velký obnos v dolarech. Pátrání po původu těchto peněz vyústilo v podezření, že ruská GRU takto podněcovala k útokům na vojáky mezinárodní koalice v době, kdy americká vláda a vedení Tálibánu vyjednávaly v Kataru o příměří a mírové dohodě. Podle deníku Washington Post tato nabídka Rusů vedla ke smrti několika amerických vojáků.
Mírovou dohodu nakonec obě strany podepsaly s tím, že Tálibán zastaví útoky a mezinárodní jednotky v čele s Američany postupně z Afghánistánu odejdou. Následovat má dohoda o politickém uspořádání v zemi mezi Tálibánem a afghánskou vládou.
Několik měsíců před prezidentskými volbami se informace stala součástí politického zápasu ve Spojených státech. Prezident Donald Trump na Twitteru uvedl, že ho nikdo ze zpravodajských služeb o podezření neinformoval a že informace zveřejněné v The New York Times nepovažuje za věrohodné. "Všichni to popírají a útoků na nás není mnoho," napsal Trump a vyzval list, aby zveřejnil svůj zdroj.
Lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer vybídl k tvrdým sankcím proti Rusku v novém zákonu o obraně, který tento týden Senát začne projednávat.
Jeho stranická kolegyně a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová Trumpa tvrdě kritizuje. "Rusko se nikdy nesmířilo s ponížením, které utrpělo v Afghánistánu, a teď jde po našich vojácích. Je to příšerné a očekávala bych, že prezident bude od první chvíle, co se o tom dozví, žádat další informace namísto tvrzení, že o ničem neví," uvedla Pelosiová.
Sovětský svaz vyslal do Afghánistánu armádu na konci roku 1979, aby udržela u moci tamní komunistický režim. Ozbrojenou opozici proti tomuto režimu - takzvané mudžáhidy - finančně podporovala vláda amerického prezidenta Ronalda Reagana a do Afghánistánu proudili muslimští dobrovolníci z mnoha zemí. Mezi nimi například Usáma bin Ládin, pozdější vůdce al-Káidy. Ve válce zahynulo zhruba milion Afghánců a 14 tisíc sovětských vojáků.
Tálibán se v zemi dostal k moci v polovině 90. let. Stál za ním hlavně Pákistán a jeho zpravodajská služba ISI. Tehdejší Rusko na vzestupu militantního islamistického hnutí nemělo zájem, neboť se jím samo cítilo ohroženo na Kavkaze.
Ani z pozdějších let nejsou známy kontakty Moskvy s Tálibánem, v roce 2001 Rusko umožnilo americkým letadlům mířícím do Afghánistánu přelety nad svým územím a souhlasilo s americkým pronájmem leteckých základen v bývalých sovětských středoasijských republikách Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Spojené státy v minulosti obviňovaly z podpory Tálibánu Írán.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo o víkendu obvinění ze spolupráce s Tálibánem a nabídek odměn za hlavy koaličních vojáků za nesmysl. Odmítl ho také mluvčí Tálibánu s tím, že hnutí si od nikoho nedává vyplácet almužny.
Bývalý pracovník Trumpovy administrativy vyslovil pro The New York Times pod podmínkou zachování anonymity domněnku, že Rusko se mstí za události ze Sýrie z února 2018. Tehdy americké letectvo bombardovalo pozice syrské armády u města Dajr az-Zaúr a mezi stovkami obětí byli i ruští žoldnéři.
