Mrazivé detaily o lidském safari: „Turisté“ soutěžili, kdo zastřelí nejkrásnější ženu

Chorvatský investigativní novinář Domagoj Margetić ve své nové knize zveřejnil mrazivé detaily o takzvaném „lidském safari“, ke kterému mělo docházet během bosenské války. Podle nově zveřejněných svědectví si bohatí „turisté“ připláceli nemalé částky za možnost zastřelit těhotnou ženu a dokonce soutěžili o to, kdo zabije nejkrásnější dívku.

Už koncem loňského roku se v médiích objevily informace o tom, že prokuratura v italském Miláně vyšetřuje pozadí těchto hrůzných činů z let 1992-1995.

Podle vyšetřovatelů mířili do bosenské metropole bohatí západní turisté, často z řad nadšenců do zbraní a sympatizantů krajní pravice. Srbským a chorvatským organizátorům pak měli platit vysoké částky za to, aby mohli z kopců nad Sarajevem střílet na bezbranné civilisty. Mezi údajnými odstřelovači měli být Italové, Španělé, Němci, Britové, Rakušané či Rusové.

Krvavý byznys nad Sarajevem

Chorvatský novinář Domagoj Margetić ve své nové knize Pay and Shoot (Zaplať a střílej) popisuje konkrétní mechanismy, jak tento byznys fungoval. Vychází přitom z dokumentů, které mu před svým zabitím v roce 1996 předal bosenský zpravodajský důstojník Nedžad Ugljen.

Podle těchto záznamů platili „lovci“ srbským organizátorům 80 tisíc tehdejších marek – v přepočtu přibližně 1,5 milionu korun – za možnost zastřelit muže nebo ženu středního věku. Za mladou ženu činila taxa 95 tisíc marek a za těhotnou ženu 110 tisíc marek.

„Ugljen také napsal, že mezi cizinci probíhala soutěž o to, kdo zastřelí nejkrásnější ženu,“ řekl Margetić pro britský deník The Times. Rovněž uvedl, že jedním ze střelců měl být i příslušník evropské královské rodiny.

Klíčovou roli v celém krvavém byznysu měl podle Margetiće hrát bývalý zaměstnanec jugoslávské rozvědky Zvonko Horvatinčić. Ten již před válkou pořádal v Chorvatsku lovecké výpravy pro bohatou zahraniční klientelu, které kvůli účasti cizinců podléhaly kontrole tajných služeb. Když v létě 1992 začalo obléhání Sarajeva, oslovili ho italští klienti s dotazem, zda by bylo možné organizovat cesty přímo tam.

Přestože chorvatské a srbské síly tehdy často bojovaly proti sobě, zpravodajské služby obou stran podle knihy nadále pragmaticky spolupracovaly, aby zajistily bezpečný přesun těchto „víkendových odstřelovačů“ na pozice nad městem.

Kvůli „lidskému safari“ vyšetřují dva Rakušany

„Představa, že by lidé mohli platit za to, aby záměrně stříleli na civilisty - dokonce i na děti -, je svou krutostí téměř nepředstavitelná. Takové činy svědčí o takovém pohrdání lidstvem, že to člověku bere řeč. Oběti a jejich příbuzní mají právo na pravdu, spravedlnost a objasnění,“ uvedla Alma Zadicová, členka rakouské Strany zelených s bosenskými kořeny, na jejíž popud bylo tento týden zahájeno vyšetřování dvou Rakušanů podezřelých z účasti na „lidském safari“.

Za války v Bosně bojovalo v řadách znepřátelených armád mnoho cizinců. V řadách bosenské armády, složené převážně z bosenských Muslimů, to byli nejčastěji dobrovolníci z islámských zemí, kteří vytvořili i vlastní jednotku El Mudžahedin.

V chorvatských jednotkách bojovali hlavně občané západní Evropy - Britové, Francouzi, Němci, někteří s vazbami na krajní pravici. V srbských silách převažovali dobrovolníci z pravoslavných zemí. Rusové (například pozdější velitel donbaských separatistů Igor Girkin Strelkov) nebo Řekové (jejich jednotka se zúčastnila i dobývání Srebrenice, kde poté došlo k největšímu masakru v Evropě od druhé světové války).