Ledovce u Everestu tají. Odhalují zmrzlé mrtvoly horolezců

Zahraničí Zahraničí
23. 3. 2019 22:29
Zdolat nejvyšší horu světa Mount Everest je snem nejednoho horolezce. Hora ale kvůli oteplování vydává svá tajemství. Ustupující ledovce odhalují těla horolezců, kteří zemřeli při cestě k vrcholu Everestu.
Mount Everest.
Mount Everest. | Foto: Reuters

"Kvůli globálnímu oteplování tají ledové příkrovy a ledovce rychleji. A to odhaluje těla horolezců, která byla léta pohřbena v ledu," uvedl pro britskou televizi BBC Ang Tshering Sherpa, bývalý šéf Nepálské horolezecké asociace. "Snesli jsme dolů těla některých horolezců, kteří zemřeli v posledních letech," dodal.

Odhaduje se, že při výstupu na horu zemřelo asi 300 lidí. Dvě třetiny jejich těl stále leží v ledu a sněhu pod Mount Everestem. Jak ale přichází jaro, některá z nich úřady odstraňují z čínské strany hory.

Nepálci však poukazují, že odstranit těla není jednoduché. Tamní zákon totiž stanovuje, že v takovém případě se do akce musí zapojit i vládní agentury.

"Tato záležitost by se měla stát prioritou vlády i horolezeckého průmyslu," myslí si Dambar Parajili z Nepálské horolezecké asociace. "Když to dokážou na tibetské straně Everestu, tak bychom to měli zvládnout také," dodal.

Vůbec nejvíce ostatků nacházejí u ledopádu Khumbu. Další leží u jednoho z táborů, kde horolezci přebývají, když se snaží zdolat horu.

"U základního tábora se i v posledních letech objevovaly ruce a nohy mrtvých horolezců. Všimli jsme si, že úroveň ledu se kolem základního tábora snižuje. A proto se objevují ostatky," dodal pro BBC nejmenovaný člen nevládní organizace, jež v oblasti působí.

Experti však poukazují, že za tím stojí nejen globální oteplování, ale také pohyb ledovce Khumbu.

Snést dolů těla mrtvých horolezců je také finančně náročné. Stojí to 40 až 80 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 910 tisíc až 1,8 milionu korun.

Ang Tshering Sherpa uvádí, že jednou snesli tělo, které leželo ve výšce 8700 metrů, tedy kousek od vrcholu Everestu. Považuje to za jednu z nejtěžších akcí. "Tělo bylo zcela zmrzlé a vážilo asi 150 kilogramů. Museli jsme ho navíc snést z velké nadmořské výšky," upozornil.

Snášení těl je také morální problém. Většina horolezců, kteří se snaží zdolat nejvyšší horu světa, by případně chtěla zůstat pohřbena právě tam.

Vedle toho se hora potýká také s tunami odpadků, které tam po sobě horolezci často nechávají. Kvůli tomu se Čína rozhodla snížit počet horolezců, kteří se mohou pokusit o výstup na severní straně. 

Studie navíc ukazují, že ledovce u Everestu, stejně jako jinde v Himálaji, ubývají a tají. Například studie z roku 2015 varuje, že ledovce v Himálaji by mohly do roku 2100 přijít o 70 až 99 procent svého objemu. To by mohlo uvolnit obrovskou masu vodu, varuje Joseph Shea, vědec z Mezinárodního střediska pro integrovaný horský rozvoj, jenž studii vedl.

Video: Další z vrcholů Himálaje pokořen. Podařilo se to rakouskému horolezci

Další z vrcholů Himálaje pokořen. Podařilo se to rakouskému horolezci. | Video: Redbull content
 

Právě se děje

před 24 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy