Analýza (od naší spolupracovnice) - Spravedlivá odplata za vraždu? Nebo něco úplně jiného?
Svět kroutí hlavou nad útokem Rusů na tržiště na jihu Moskvy, kde pracují hlavně gastarbeiteři z Kavkazu a Střední Asie. Vysvětlovat ho zločinností přistěhovalců v Rusku ale nestačí. Motorem, který Rusy žene k tomu, aby se vrhali do podobných akcí, je hlavně rostoucí ruský nacionalismus.
Nacionalistické ambice stojí v pozadí vražd, pogromů a střetů, které v posledních letech stěžují život Moskvanů i obyvatel dalších částí Ruska. Konflikty mezi původními obyvateli a migranty mnohde provázejí akce občanské neposlušnosti, jejichž cíl není zcela zřejmý.
Nacionalismus v Moskvě
"Lidové vzpoury", podobné nedělnímu střetu v ponuré moskevské čtvrti Birjuljovo, vyvolávají radikálové z ultranacionalistických skupin, kteří národnostně motivované nepokoje využívají pro zviditelnění vlastních aktivit.
"Do Moskvy přišel nacionalismus. Když my, Moskvané, před tímto úderem uhneme, nacionalisté zasáhnou každý dům, každou rodinu," varoval ve svém blogu na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy známý ruský liberál Konstatntin Borovoj.
Podle něj by se obyvatelé ruské metropole měli běsnícím živlům bránit a zorganizovat přinejmenším protestní pochod. Politické síly prý totiž berou toto nebezpečí na lehkou váhu a nijak se nesnaží varovat společnost před hrozbou, která se už dlouho vymyká kontrole.
"Lidová povstání"
Výbuch násilí s etnickým konfliktem v pozadí je v Rusku pověstnou rozbuškou již mnoho let. Karelská vesnice Kondopoga, hromadná rvačka v uralské obci Sagra nebo masové nepokoje ve městě Pugačov na Volze, to vše jsou symboly novodobých "lidových povstání".
Pokaždé se odvíjely od vražd Rusů přistěhovalci z Kavkazu. Lidé ozbrojeni noži, kamením, holemi i střelnými zbraněmi pak brali spravedlnost do vlastních rukou, aby tak - údajně - bránili vlastní bezpečnost.
Také v Birjuljovu se tisíce rozhořčených obyvatel shromáždily, aby se domohly spravedlnosti po vraždě 25letého Moskvana Jegora Ščerbakova. Z nejasných důvodu pak ovšem vyrabovali obchodní centrum a převraceli kolem stojící automobily.Publicista Anton Nosik je přesvědčen, že na moskevských ulicích "opět řádili fašizující živlové". Málokdo z účastníků podobných akcí si však podle něj uvědomuje účel podobných násilností.
Střety po vraždě fanouška
Hitlerovy narozeniny, fotbalové zápasy, ale i drobné konflikty na tržištích jsou využívány pro vyvolání mohutných střetů s množstvím škod a zranění. "Společné pro tyto akce je, že nikdy nevíme, kdo a za jaké peníze je organizuje," připomíná.
Někteří zadržení jsou sice souzeni, pravé pozadí konfliktu se však málokdy daří objasnit. Veřejnost přitom vnímá podobné projevy spíš jako okrajovou záležitost a nijak zvlášť se neangažuje ani opozice.
Moskevská policie nasadila v neděli mohutnou armádu těžkooděnců, aby běsnící dav zpacifikovala. Preventivně bylo neprodyšně uzavřeno i - od místa střetů na hony vzdálené - Manéžní náměstí v blízkosti Kremlu. Aby se předešlo střetům jako v roce 2010, kdy nacionalisté využili vraždu fotbalového fanouška pro vlastní "prezentaci" v centru Moskvy.
Zuřivé bitky tehdy vypukly přímo u kremelské zdi.
Povedená vzpoura
Méně mediálně známé případy se přitom stávají poměrně často a mají mnohdy úplně stejný scénář. Pod rouškou rozhořčených obyvatel se stovky vycvičených aktivistů, svolaných prostřednictvím sociálních sítí, vydávají s kameny, holemi a výbušnou směsí proti údajným přistěhovalcům.
Dobře organizované ultrapravicové organizace bedlivě sledují etnické konflikty a promptně "přikládají pod kotlem". Ne vždy se jim daří získat mediální pozornost. Nedělní "vzpoura", která následovala tři dny po vraždě, se jim však povedla.
Válka proti migrantům byla ostatně významnou součástí předvolebního boje o místo moskevského starosty. Takzvaná etnická kriminalita byla označována za jeden z největších problémů ruské metropole a kandidáti do mocenských struktur z vlády i opozice se předháněli v tom, jak s ní zatočí.
Sympatizant Navalnyj
Tádžici nebo Vietnamci byli vypuzováni z tržišť a policie je naháněla do stanového městečka. Po volbách však protimigrantský humbuk utichl. Jen lidsko-právní aktivisté dál varovali, že etnické konflikty jsou využívány pro blíže neurčené cíle mocenských struktur.
Opoziční kandidát na moskevského starostu Alexej Navalnyj, který se netají sympatiemi k nacionalistům, ovšem tvrdí, že lidé berou zákony do svých rukou kvůli bezmocnosti a zlosti. "Jsou si vědomi, že když neudělají rozruch, nikdo si toho ani nevšimne," napsal na blogu.
Podle něj jsou spekulace o provokacích extremistů a rozpínání nacionalistů jsou nesmysl. Chyba je podle něj v tom, že v Rusku neexistuje spravedlivý systém pro vyřešení konfliktů.
