Rusko chystá ozbrojenou provokaci jako záminku pro invazi na Ukrajinu, zní z USA

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 14. 1. 2022 16:13
V Ženevě, Bruselu a Vídni se konalo tento týden hned několik schůzek. Diplomaté Ruska, Spojených států, NATO a evropských zemí jednali o ruských bezpečnostních požadavcích. Rusové však dávají najevo, že jsou naprosto nespokojeni, a rozhovory podle nich skončily krachem.
Muž v zákopech na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů.
Muž v zákopech na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů. | Foto: Reuters

"Nebudeme čekat věčně na odpovědi Spojených států a NATO," řekl na tiskové konferenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. A dodal, že požadavek na návrat ruských vojáků od hranic s Ukrajinou do kasáren je nepřijatelný a že všechny komunikační kanály s Evropskou unií jsou nyní uzavřené.

Schůzky iniciovalo Rusko. Žádá NATO, Spojené státy a obecně Západ, aby se situace v Evropě vrátila do roku 1997. Aby aliance stáhla své jednotky z Polska a Rumunska a aby garantovala, že Ukrajina a Gruzie nevstoupí do NATO. Zároveň Moskva žádá Spojené státy a evropské země, aby nevyzbrojovaly Ukrajinu technikou, která podle ní může ohrožovat Rusko.

Základní ruský požadavek - slib nevzít do aliance Ukrajinu a Gruzii - podle ohlasů z jednání splněn nebyl. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že na odmítnutí ruské podmínky se shodují všechny členské státy. Z těchto závěrů vyplývá, že žádný nečlenský stát NATO nemá právo určovat si, kdo smí nebo nesmí být v alianci. A to platí i pro Rusko.

Moskva výměnou naznačovala možnost stažení sto tisíc svých vojáků od hranic s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin však odmítl výslovně vyloučit, že by ruská armáda mohla někdy na svého souseda zaútočit.

Podle Putina Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Politici v USA a Evropě tvrdí zrcadlový opak: Putin využívá Ukrajiny a hrozbu invaze k nátlaku na Západ.

"Situace je vážná"

Během rozhovorů se diplomaté obou stran zjevně nepřiblížili k žádnému kompromisu. "Válečné bubny znějí velmi hlasitě. Situace je vážná," řekl například Michael Carpenter, velvyslanec USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Nejmenovaný evropský diplomat popsal deníku Financial Times složitá jednání v Ženevě. "Nevíme, zda Rusové vyjednávají, nebo jsou pořád ve fázi přípravy na vyjednávání," řekl o rozhovorech.

Co lze teď čekat od ruského prezidenta Vladimira Putina? "Armádní důstojníci přednesou Putinovi své návrhy pro případ, že krize bude eskalovat," řekl v ruské televizi náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Americká stanice CNN v pátek s odkazem na nejmenovaného představitele USA uvedla, že Washington má k dispozici informace zpravodajských služeb o tom, že Rusko chystá ozbrojenou provokaci, ze které obviní Ukrajinu a incident použije jako záminku k invazi. V podobném duchu se ve čtvrtek vyjádřil i poradce prezidenta Joea Bidena pro otázky národní bezpečnosti Mike Sullivan. CNN také informuje, že ruští operativci, kteří mají akci provést, jsou vycvičení pro boj ve městech, v používání výbušnin i provádění sabotáží.

"Pokud se nám v rozumné době nedostane konstruktivní reakce na naše bezpečnostní požadavky a pokud agresivní chování vůči Rusku bude pokračovat, budeme muset podniknout potřebná opatření, abychom zajistili strategickou rovnováhu a eliminovali nepřijatelné hrozby pro naši národní bezpečnost," uvedla ruská delegace při OBSE.

Lavrov na už zmiňované tiskové konferenci řekl, že Kremlu dochází trpělivost. "Západ to dotáhl do situace, kdy Rusko ztratilo trpělivost. Dlouho jsme zapřahali, teď už pojedeme," prohlásil muž, který stojí v čele ruské diplomacie osmnáct let.

Nejpesimističtěji a nejvíce "apokalypticky" zněl po neúspěšných jednáních v tomto týdnu polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Řekl, že v Evropě je hrozba války největší za posledních třicet let. Není ovšem jasné, zda si nevzpomněl na války na Balkáně či na východě Ukrajiny, nebo zda podle něj hrozí ještě větší konflikt.

Noví členové NATO?

Na obzoru ale vyvstává ještě jeden konfliktní bod mezi aliancí a Ruskem. Moskvě se nelíbí, že politici dosud neutrálních zemí Švédska a Finska začínají nahlas mluvit o vstupu do NATO kvůli ruské hrozbě. "Ti, kteří se snaží dotlačit Švédsko a Finsko do NATO, nerespektují suverenitu těchto dvou zemí," prohlásil v pátek Lavrov.

Mezitím Švédsko oznámilo, že kvůli ruským vojenským plavidlům v Baltském moři posílí své jednotky na ostrově Gotland. Ten leží 330 kilometrů západně od ruského Kaliningradu.

Video: Ukrajina posiluje oddíly domobrany

RFE - Ukrajina buduje domobranu | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, chce se vrátit k policii

Bývalý šéf olomoucké krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj je definitivně očištěn v olomoucké korupční kauze Vidkun. Státní zástupce Miroslav Stoklásek vzal své odvolání proti jeho zproštění obžaloby zpět. Žalobce řekl, že se v jeho případě ocitá v důkazní nouzi. Petrůj, který byl kvůli projednávání kauzy v lednu roku 2016 zproštěn výkonu služby, se tak nyní může vrátit zpět k policii a doplacena mu bude také mzda. Podle jeho obhájce to má také v plánu. Případ zbylých třech obžalovaných bude projednávat kvůli odvolání vrchní soud.

U obžalovaného Petrůje podal žalobce původně odvolání přímo do protokolu po vynesení rozsudku. "Poté, co jsem analyzoval rozsudek a jeho písemné odůvodnění, jsem vzal odvolání zpět. Bylo by zcela zřejmě neúspěšné, ta důkazní situace u něj byla od počátku zcela jiná než u ostatních obžalovaných. Je zde problém s hranicí prokázání subjektivní stránky pana Petrůje ve vztahu k žalované trestné činnosti," řekl státní zástupce Stoklásek.

Petrůj se odvolání již dříve vzdal, pravomocnost zprošťujícího výroku musí ještě posvětit soudce Martin Lýsek, který se případem na krajském soudu zabýval. "Jako předseda senátu musím vzít na vědomí zpětvzetí usnesením, které rozešlu stranám. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání, dnem usnesení nabývá výrok právní moci," řekl soudce Lýsek.

Obžaloba Petrůje vinila z toho, že se svým tehdejším nadřízeným, policejním náměstkem Karlem Kadlecem spolupracoval na vynášení informací a ovlivňování trestních řízení. Soud však v jeho případě konstatoval, že postupoval zákonně, jednal jako podřízený vůči svému nadřízenému. Také podle žalobce Stokláska nelze dokázat, že Petrůj věděl o tom, že sděluje nadřízenému Kadlecovi informace, které budou vzápětí vyneseny ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy